Přeskočit na obsah

Bažantnice u Loukova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Bažantnice u Loukova
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Základní informace
Vyhlášení25. května 2000[1]
VyhlásilOÚ Mladá Boleslav[2]
Rozloha7,17 ha[3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMladá Boleslav
UmístěníLoukov
Souřadnice
Bažantnice u Loukova
Bažantnice u Loukova
Další informace
Kód2084
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Bažantnice u Loukova byla vyhlášena roku 2000 a nachází se u obce Loukov. Důvodem ochrany jsou lesní společenstva s pestrými rostlinnými a živočišnými společenstvy, prameništi a lesním rybníčkem. Jedná se o lesní společenstvo, které má polopřirozený charakter. Dominuje zde dub letní se stářím 80–200 let, jež roste na hlinité půdě, původně hojně podmáčené.[4]

Rezervace se nachází na pravém břehu Jizery mezi Loukovem a Svijany. Jedná se o prostor smíšeného listnatého lesa o celkové rozloze 7,17 ha a ochranném pásmu 2,04 ha.[4] K lesu přiléhá budova kulturní památky loveckého zámečku Bažantnice a ovocné sady.

Rezervací prochází naučná stezka o délce 930 m, která seznamuje návštěvníky s faunou a flórou rezervace. Je zde též altánek a lavičky.[5]

Zámeček stojí na místě původně renesanční stavby ze dřeva, kterou nechal postavit Jaroslav z Vartenberka v roce 1578 pro potřeby honitby. Rozšířen byl v roce 1761 poté, co přešel do správy Valdštejnů. V 19. století tamní panství získal rod Rohanů, za jejichž správy zámeček v roce 1836 vyhořel a byl obnoven ve stávající klasicistní podobě.[6] Po pozemkové reformě byl od dvacátých let 20. století v rukou soukromých majitelů, kterým byl v roce 1948 znárodněn. Po sametové revoluci byl celý areál restituován. Následně budova chátrala. Revitalizace zámečku i přilehlého areálu začala v roce 2015.[7]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Při inventarizačních průzkumech v roce 2015 zde bylo nalezeno přibližně 103 cévnatých rostlin vázanými na eutotrofní, mezofilní a hygrofilní stanoviště. Z nalezených druhů je pouze jeden mezi druhy chráněné dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jedná se o áron plamatý kterého zde bylo nalezeno až tisíce rostlin a jedná se o jeho jedinou lokalitu v Českém ráji. Z červeného seznamu ČR bylo v přírodní rezervaci nalezeno 6 rostlin – jilm vaz, jilm habrolistý, bradáček vejčitý, violka divotvorná a jeden exemplář hlístníku hnízdáku.[4]

Co se týče lesního porostu jedná se z 99 % o vlhké dubohabřiny. Stromové patro je výrazně rozdílné co se týče šířky i výšky. V historii byl les pravděpodobně obhospodařován jako pařezina. Tvořen je zejména dubem letním a je zde i mnoho exemplářů jasanu ztepilého, habru obecného, javoru klenu, lípy srdčité apod. Keřové patro je zastoupeno bezem černým, lískou obecnou, hlohy a střemchou obecnou. Bylinné patro je spíše chudšího charakteru. Jedná se o bršlici kozí nohu, vraní oko čtyřlisté, bažanku vytrvalou, sasanku hajní a další.[4]

Z obojživelníků žijí v rezervaci skokan hnědý, z plazů užovka obojková, ze savců pak například kuna lesní, srnec obecný a liška obecná. Ornitologický průzkum hnízdění v roce 2000 zjistil 30 druhů pěvců, z toho 17 jich v oblasti hnízdí. Průzkum odhalil i sedm druhů nepěvců (strakapoud velký, holub hřivnáč, krahujec obecný, žluna zelená ad.).[2]

  1. PR Bažantnice u Loukova+vydavatel=Biolib.cz [online]. [cit. 2010-11-20]. Dostupné online. 
  2. a b Přírodní rezervace Bažantnice u Loukova [online]. Mnichovo Hradiště - oficiální stránky, 2009-10-20 [cit. 2010-11-20]. Dostupné online. 
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  4. a b c d GERŠA, Michal. Botanický inventarizační průzkum [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2015 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. 
  5. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-08-20]. Dostupné online. 
  6. Lovecký zámeček Bažantnice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-08-16]. Dostupné online. 
  7. TOMSOVÁ, Kateřina. Revitalizace zahrady loveckého zámečku Bažantnice u Loukova s ohledem na genia loci. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita v Praze. Vedoucí práce Aleš Hnízdil. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]