Přeskočit na obsah

Arsan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Arsenovodík)
Arsan
3D model
3D model
3D model
3D model
Obecné
Systematický názevArsan
Triviální názevarsenovodík
Ostatní názvyarsin, arsenid vodíku
Anglický názevArsine
Německý názevArsenwasserstoff
Sumární vzorecAsH3
VzhledBezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS7784-42-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)232-066-3
Indexové číslo033-006-00-7
Vlastnosti
Molární hmotnost77,95 g/mol
Teplota tání−116,3 °C (157 K)
Teplota varu−62,4 °C (210 K)
Teplota rozkladu500 °C
Hustota0,004 93 g/cm3(plyn)
1,640 g/cm3 (−64 °C)
Dynamický viskozitní koeficient0,014 58 cP (0 °C)
0,011 4 cP (15 °C)
0,019 81 cP (100 °C)
Rozpustnost ve vodě0,05 g/100 ml (17 °C)
0,07 g/100 ml (25 °C)
Ionizační energie10,03 eV
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya= 640 pm
Koordinační geometrieTrigonální pyramida
Dipólový moment0,20 D
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°66,44 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt15,4 J/g
Entalpie varu ΔHv214,1 J/g
Standardní molární entropie S°222,7 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°68,91 kJ/mol
Měrné teplo0,488 JK−1mol−1 (konst. tlak, 25 °C)
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH220 H330 H373 H410
R-větyR12, R26, R48/20, R50/53
S-větyS1/2, S9, S16, S28, S33, S36/37, S45, S60, S61
NFPA 704
4
4
2
 
Teplota vzníceníSamovznítitelný plyn
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arsan (dříve arsin, triviální název arsenovodík; AsH3) je bezbarvý, prudce jedovatý plyn česnekového zápachu. Vzniká například rozkladem arsenidů kyselinami nebo působením vodíku ve stavu zrodu na sloučeniny arsenu. Je silným redukčním činidlem. Na vzduchu je samovznítitelný.[zdroj?]

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Arsan je připravován reakcí As3+ s H- ekvivalenty.

4 AsCl3 + 3 NaBH4 → 4 AsH3 + 3 NaCl + 3 BCl3

Jako alternativa, mohou být použity i zdroje As3− které reagují s H+ za vrzniku arsanu.

Zn3As2 + 6 H+ → 2 AsH3 + 3 Zn2+
Na3As + 3 HBr → AsH3 + 3 NaBr

Reaktivita

[editovat | editovat zdroj]

Rozklad zahříváním

[editovat | editovat zdroj]
2 AsH3 → 3 H2 + 2 As

Tato reakce je základem Marshovy zkoušky ve forenzní toxikologii, který prokazoval přítomnost arsenu, jenž byl oblíbeným jedem. Byl používán ve formě oxidu arsenitého, neboli arseniku.

2 AsH3 + 3 O2 → As2O3 + 3 H2O

Arsan reaguje prudčeji v přítomnosti silných oxidačních činidel, například manganistanu draselného, chlornanu sodného nebo kyseliny dusičné.

Reakce s halogeny

[editovat | editovat zdroj]

Reakce s halogeny (fluor, chlor) nebo nějaké jejich sloučeniny, jako chlorid dusitý (NCl3), jsou velmi nebezpečné a mohou způsobit explozi.

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Arsan je velmi toxický plyn s vysokou smrtností otrav. Způsobuje hemolýzu a selhání ledvin. Jako pozdní následek otravy (po několika měsících) se může objevit periferní neuropatie. Arsan patří mezi prokázané karcinogeny.[2]

K většině případů otrav dochází v důsledku kontaminace jiných plynů arsanem. Dochází k tomu, pokud kov s příměsí arsenu reaguje se silnou kyselinou nebo zásadou (např. při reakci zinku s kyselinou chlorovodíkovou). Příležitosti k tomu jsou například při zpracování kovů, pokovování, pájení, restaurování obrazů nebo při čištění zásobníků a potrubí používaných pro sloučeniny arsenu.[2]

Na kůži a v očích arsan způsobuje poleptání (případně – při kontaktu se zkapalněným plynem – i omrzliny). Je možné, že je schopen vstupovat do těla ranami na kůži.[2]

Práh čichového vnímání arsanu je okolo 0,5 ppm, ale tato koncentrace již může být toxická a proto neposkytuje dostatečné varování. Vdechování plynu o koncentraci 3–10 ppm způsobuje klinické příznaky otravy během několika hodin. Půlhodinová expozice 25 až 50 ppm se již považuje za smrtelnou. 250 ppm usmrcuje velmi rychle.[2]

  1. a b Arsine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Arsine - International Programme on Chemical Safety - Poisons Information Monograph 044

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]