Apollo Růžička
| Apollo Růžička | |
|---|---|
 Apollo Růžička (1914) | |
| Rodné jméno | Apollo Ludvík Růžička |
| Narození | 2. ledna 1856 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 13. ledna 1927 (ve věku 71 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Národnost | česká |
| Povolání | bankéř a finančník |
| Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická |
| Choť | Kateřina Růžičková, roz. Polívková |
| Děti | Josef Apollo Růžička |
| Rodiče | Josef Růžička |
| Příbuzní | Pavel Miroslav Růžička (sourozenec) |
| Funkce | presbyter (Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 - Staré Město) ředitel (Živnostenská banka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Apollo Ludvík Růžička (2. ledna 1856 Praha[1][2] – 13. ledna 1927 tamtéž[3][4]) byl český bankéř a finančník, dlouholetý zaměstnanec a pozdější ředitel Živnostenské banky, první banky v rakousko-uherském mocnářství, jež byla financována výhradně českým kapitálem. Jeho syn Josef Apollo Růžička byl členem druhého československého odboje během druhé světové války.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze do rodiny evangelického faráře a teologa Josefa Růžičky, pocházejícího z Kohoutkova u Ždírce nad Doubravou, a jeho ženy Anny, rozené Vejvarové. Jeho otec v roce 1849 začal vydávat s Bedřichem Vilémem Košutem první český evangelický časopis nazvaný Českobratrský hlasatel. Apollo Růžička dosáhl finančnického vzdělání, v 70. letech 19. století pracoval jako úředník pro několik cukrovarnických firem.
Živnostenská banka[editovat | editovat zdroj]
Roku 1889 nastoupil Růžička na místo úředníka Živnostenské banky se sídlem na pražských Příkopech. Banka byla založena 4. listopadu 1868 pod názvem Živnostenská banka pro Čechy a Moravu jako akciová společnost se zaměřením na financování malých a středních českých podniků, a také byla zastřešující organizací sítě malých českých spořitelních a úvěrových družstev. Financována výhradně českými podílníky, její vznik měl tedy v rámci české národní emancipace podstatný význam. O založení se zasloužili například Jan Skrejšovský, František Ladislav Rieger, František Šimáček, Alois Oliva a další. Prvním ředitelem byl v letech 1869 až 1874 Pavol Michal Kuzmány, v letech 1891 až 1902 banku zdárně rozvíjel ředitel Vojtěch Mastný.
Ředitel banky[editovat | editovat zdroj]
Roku 1911 se Apollo Růžička stal ředitelem Živnobanky. Během jeho působení banka především obstála v nelehkém období první světové války a následné hospodářské transformace hospodářství nově vzniklého Československa, přesto byla schopna dosáhnout statutu jedné z největších bank v zemi. V době probíhající první světové války odmítal ředitel hospodářského a průmyslového oddělení Ladislav Šourek spolu s generálním ředitelem Růžičkou poskytovat válečné úvěry rakousko-uherské vládě, za což byli oba a další úředníci Živnobanky trestně stíháni[5].
Růžička působil také v řadě veřejných funkcí: byl členem Národohospodářského ústavu Akademie věd, kuratoria Hlávkových kolejí, kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a členem mnoha dalších veřejně prospěšných institucí. Angažován byl také v České cukrovarnické společnosti.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Apollo Růžička zemřel 13. ledna 1927 ve věku 71 let v podolském sanatoriu. Pohřební průvod „doprovázela veliká spousta automobilů, z nichž jenom autodopravní společnost Praha VII měla padesát vozů“.[6] a byl pochován do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech[7].
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Apollo Růžička byl ženatý[8] s Kateřinou Růžičkovou, rozenou Polívkovou (1861–1946). Měli spolu syny Josefa, Apolla a Petra. Syn JUDr. Josef Apollo Růžička (1889–1942) se zapojil do odboje v období Protektorátu Čechy a Morava, za tuto činnost byl uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen[9], kde roku 1942 zemřel. Syn Ing. Apollo Růžička mladší dosáhl inženýrského titulu z chemie. Bratrem Apolla Růžičky byl magistrátní rada JUDr. Pavel Miroslav Růžička (1852–1939).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených německé evangelické církve v Jirchářích, sign. EVJ N5, s. 35
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých evangelická u sv. Klimenta, sign. EVK Z5, s. 157
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické u sv. Salvátora, sign. EVS Z5, s. 106
- ↑ Průkopníkovi rozhlasu pomohly zkušenosti z bank. Radiojournal dostal úvěr dva a půl milionu korun. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Filmový archiv Elekta - Journal, 1927
- ↑ rodina Růžičkova - HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Matriční záznam o sňatku Apolla Julia Růžičky s Kateřinou Polívkovou Českobratrské evangelické církve u sv. Salvátora v Praze
- ↑ BURDOVÁ, Václava. Josef Růžička: tajný hrdina, který za války zachraňoval Židy. Pražský deník. 2016-08-09. Dostupné online [cit. 2020-11-18].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo Růžička na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Apollo Růžička
- Biografické údaje
- Apollo Růžička v informačním systému abART
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Růžička, Apollo Ludvík *1856 s rodinou
