Vojtěch Mastný starší
Vojtěch Mastný starší | |
---|---|
![]() Vojtěch Mastný senior | |
Narození | 21. dubna 1842 Jičín ![]() |
Úmrtí | 31. května 1902 (ve věku 60 let) Praha-Nové Město ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | bankéř |
Choť | Pavla Mastná, roz. Steinerová |
Děti | JUDr. Vojtěch Mastný |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Mastný starší, křtěný Adalbert Theodor (21. dubna 1842 Jičín[1] – 31. května 1902 Praha-Nové Město[2]) byl český bankéř a textilní a cukrovarnický podnikatel, dlouholetý zaměstnanec a pozdější ředitel Živnostenské banky, první banky v rakousko-uherském mocnářství, jež byla financována výhradně českým kapitálem. Za své zásluhy byl jmenován císařským dvorním radou a vyznamenán rakouským Řádem železné koruny II. třídy. Jeho syn Vojtěch Mastný mladší se stal československým diplomatem a velvyslancem v Berlíně.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Jičíně do rodiny obchodníka a průmyslníka Vincence Mastného, jehož otec Václav vedl[1] a dědeček Jan Mastný založil v Jičíně rozsáhlou textilní továrnu zaměstnávající na 1500 dělníků. Otec Vincenc s rodinou v 50. letech přesídlil do Lomnice nad Popelkou a založil zde roku 1856 vlastní mechanickou tkalcovnu. Vojtěch vychodil jičínské reálné gymnázium a obchodní a hospodářskou školu. V 60. letech 19. století odešel pracovat do Prahy jako úředník skladiště cukru u firmy Schöller provozující například cukrovar v Čakovicích a ve Vinoři u Prahy. Po smrti otce Vincenta si spolu s bratry Hugem a Theodorem podržel podíl v rodinné firmě.
Živnostenská banka[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Pol%C3%ADvka_projekt_%C5%BDivnostensk%C3%A9_banky.jpg/220px-Pol%C3%ADvka_projekt_%C5%BDivnostensk%C3%A9_banky.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Hrobka_rodiny_Vojt%C4%9Bcha_Mastn%C3%A9ho-Ol%C5%A1ansk%C3%A9_h%C5%99bitovy.jpg/270px-Hrobka_rodiny_Vojt%C4%9Bcha_Mastn%C3%A9ho-Ol%C5%A1ansk%C3%A9_h%C5%99bitovy.jpg)
Roku 1869 nastoupil na místo úředníka Živnostenské banky se sídlem na pražských Příkopech. Banka byla založena 4. listopadu 1868 pod názvem Živnostenská banka pro Čechy a Moravu jako akciová společnost se zaměřením na financování malých a středních českých podniků, a také byla zastřešující organizací sítě malých českých spořitelních a úvěrových družstev[3]. Financována výhradně českými podílníky, její vznik měl tedy v rámci české národní emancipace podstatný význam. O založení se zasloužili například Jan Skrejšovský, František Ladislav Rieger, František Šimáček, Alois Oliva a další[4]. Prvním ředitelem byl v letech 1869 až 1874 Pavol Michal Kuzmány. Roku 1872 byl Mastný přepsán z Jičína do Prahy jako měšťan.
Ředitel banky[editovat | editovat zdroj]
Po rezignaci v pořadí druhého ředitele ústavu Jana Mosera roku 1880 nastoupil na vedoucí pozici František Urbanec, Vojtěch Mastný byl jmenován druhým ředitelem. Byl pověřen zřízením brněnské pobočky banky. Nadále působil též v cukrovarnickém průmyslu, roku 1883 se podílel na založení České společnosti pro cukerní průmysl. Podílel se též na celé řadě vlasteneckých a spolkových aktivit. Roku 1891 se Vojtěch Mastný stal prvním ředitelem Živnobanky[5]. Během jeho působení narůstal kapitál ústavu a Živnobanka tak mohla úvěrovat i velké průmyslové podniky, např. elektroprůmyslové závody Františka Křižíka. Se svými bratry Mastný roku 1892 vykoupil lomnickou mechanickou tkalcovnku, kterou založil jejich otec. Ve funkci ředitele působil až do své smrti.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Vodi%C4%8Dkova_11_%28Prague%29.jpg/220px-Vodi%C4%8Dkova_11_%28Prague%29.jpg)
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Mastný starší se v roce 1870 oženil[6] s Pavlou Steiner-Schmidtovou (1852[7]–1915[8]) pocházející z Kamenice nad Lipou. Z jejich manželství vzešli synové Rudolf (zemřel tříletý), Vojtěch, Antonín a Bohdan a dcera Paulina.[9]
V roce 1895 Mastný zakoupil pro sebe a svou rodinu novobarokní činžovní dům čp. 729/II ve Vodičkově ulici 11 na Novém Městě, naproti Vyšší dívčí škole (kterou navštěvovala jeho dcera Paulina) a nedaleko sídla banky na Příkopech. Dům stojí v blízkosti tzv. Hlávkových domů, které byly tou dobou centrem českého společenského života, v Hlávkově domě bydlel krátce také spisovatel Julius Zeyer. Nejstarší syn JUDr. Vojtěch Mastný mladší vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a stal se československým diplomatem. Antonín (1875-1945) byl ženským a praktickým lékařem. [10]
Úmrtí a hrobka[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch Mastný starší zemřel[2] 31. května 1902 ve věku 60 let a byl pochován do nově zřízené rodinné hrobky z černého mramoru se secesním reliéfem truchlící ženy od Františka Rouse, na Olšanských hřbitovech. Společně s ním jsou pohřbeni také rodinní příslušníci tří následujících generací.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1835-1846 v Jičíně, sign. 70-14, ukn.4167, str.311. Dostupné online
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ C, Nečas, 1992, s. 81-82
- ↑ Ruth 1902, s. 880-881
- ↑ KALABIS, Zbyněk. Od podnikatelů po legionáře. První významné banky Československa. Měšec.cz [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Vojtěcha Mastného s Pavlínou Steinerovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Pavlíny Steinerové farnost Kamenice nad Lipou
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Pavly Mastné farnosti při kostele P. Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mastný, Vojtěch *1842 s rodinou
- ↑ Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mastný, Antonín Mastný, *1875
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Mastný na Wikimedia Commons
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mastný, Vojtěch *1842 s rodinou
- Biografické údaje
- Životopis v diplomové práci