Anthocleista

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxAnthocleista
alternativní popis obrázku chybí
Anthocleista grandiflora
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď hořcovité (Gentianaceae)
Rod Anthocleista
Aubl., 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anthocleista je rod rostlin řazený v současné taxonomii do čeledi hořcovité. V minulosti byl součástí čeledi logániovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými, často dosti rozměrnými listy. Květy mají čtyřčetný kalich a osmi až šestnáctičetnou korunu. Plodem je tvrdá bobule. Rod zahrnuje 15 druhů a je rozšířen v subsaharské Africe, na Madagaskaru a Komorských ostrovech.

Hlavní význam těchto rostlin je v lékařství. Mají široké uplatnění v tradiční africké medicíně při léčení celé řady závažných onemocnění, jako je malárie, cukrovka, žloutenka aj. Řada těchto účinků byla potvrzena vědeckými studiemi a byla identifikovaná široká škála účinných obsahových látek.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu Anthocleista jsou keře a stromy dorůstající výšky až 35 metrů, řidčeji i liány. Kmen stromovitých zástupců může mít průměr až 55 cm. Listy jsou jednoduché, středně velké až rozměrné (u druhů A. nobilis a A. procera až 150 cm douhé), tenké nebo kožovité, řapíkaté nebo přisedlé, na bázi často ouškaté, s intrapetiolárními palisty. Čepel listů je celokrajná nebo na okraji drobně vroubkovaná. Květy jsou pravidelné, uspořádané ve vrcholových květenstvích. Kalich je čtyřčetný, zelený nebo smetanově či částečně oranžově zbarvený. Kališní lístky jsou volné nebo řidčeji na bázi srostlé, zaokrouhlené. Koruna je bílá, fialová, purpurová nebo nažloutlá, dužnatá, s válcovitou korunní trubkou zakončenou 8 až 16 laloky. Tyčinky jsou přirostlé u ústí korunní trubky, mají krátké nitky a vyčnívají z květů. Na bázi jsou srostlé v trubičku. Jejich počet odpovídá počtu korunních lístků. Semeník je obvykle tlustostěnný a obsahuje 4 komůrky. Čnělka je tlustá, zakončená velkou, dvoulaločnou bliznou. Plodem je temně zelená nebo žlutá, kulovitá nebo podlouhlá, tvrdá bobule s mnoha semeny.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod Anthocleista zahrnuje 15 druhů. Je rozšířen v subsaharské Africe včetně ostrovů v Guinejském zálivu, na Madagaskaru a Komorských ostrovech. Areál v kontinentální Africe sahá od Sierra Leone na západě po Ugandu na východě a Angolu na jihu. Největší počet druhů je soustředěn v západní (9 druhů) a středozápadní (8 druhů) tropické Africe. Na Madagaskaru rostou 3 druhy.[3][2] Největší areál má druh A. vogelii, rozšířený na většině území rovníkové Afriky.[1]

Zástupci rodu Anthocleista rostou v tropických deštných lesích, periodicky zaplavovaných tropických lesích, druhotných lesích, savanách, bažinatých místech a na březích řek v nadmořských výškách do 2300 metrů.[1] Některé druhy patří mezi krátkověké pionýrské dřeviny, osidlující narušené plochy.[4]

Obsahové látky a účinek[editovat | editovat zdroj]

Rod Anthocleista je bohatý na účinné obsahové látky. Po fytochemické stránce jsou nejlépe prostudovány druhy A. vogelii, A. djangolensis a A. grandiflora. Z účinných látek byly zjištěny zejména sekoiridoidní glykosidy, xanthony, fytosteroly, triterpeny, alkaloidy a saponiny. Glukosid swerosid, izolovaný z listů a kořenů A. vogelii, má výrazný protizánětlivý účinek. Ze stejné rostliny byl izolován i dekussatin, látka ze skupiny xanthonů, slabě účinná proti původci malárie. U další látky, anthokleistenolidu, byla zjištěna antibakteriální aktivita. Z dalších látek byly v dané rostlině identifikovány např. iridoidní glukosidy sekologanin, gentiopikrosid, sekologanin a vogelosid, z xanthonů swertiaperennin, ze steroidů stigmasterol, z alkaloidů fagaramid aj. Ze druhu A. djangolensis byly izolovány iridoidní glukosidy swerosid a djalonenosid, z xanthonů lichexanthon, ze steroidů stigmasterol a sitosterol, z triterpenů kyselina ursolová, z ftalidů djalonensin aj. Druh A. grandiflora obsahuje kumarin, skopoletin, swerosid aj.[2][5]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Plody Anthocleista jsou v tropických pralesích zdrojem potravy zejména pro ptáky (např. turakové), přežvýkavce, gorily a šimpanze. Stromy mají hrubou kůru a v poloopadavých lesích např. v Ghaně bývají hojně obsazeny epifyty, které poskytují úkryt a potravu různým dalším zvířatům.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Anthocleista je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Potalieae a subtribu Potaliinae. Nejblíže příbuzným rodem je podle výsledků molekulárních studií rod potálie (Potalia), rozšířený v počtu 9 druhů v tropické Americe. Subtribus Potaliinae zahrnuje mimo těchto dvou rodů ještě rod Fagraea. Z čeledi hořcovité se zástupci tohoto subtribu vymykají zejména bobulovitými plody a také častým stromovitým vzrůstem. V minulosti byl rod Anthocleista spolu s dalšími rody tribu Potalieae součástí čeledi logániovité (Loganiaceae). Mezi hořcovité byly tyto rody přeřazeny v roce 1994, neboť výsledky molekulárních analýz ukázaly, že čeleď logániovité je v klasickém pojetí parafyletická. Toto přeřazení bylo podpořeno i morfologickými znaky a studiem fytochemie.[6][3][2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Hlavní význam rostlin rodu Anthocleista spočívá v lékařství a domorodé medicíně.

Lékařství[editovat | editovat zdroj]

Rostliny rodu Anthocleista mají nezastupitelné místo v tradiční africké medicíně a jsou vzhledem k jejich efektivnosti, dostupnosti a relativní bezpečnosti hojně využívány i v dnešní době. Široké využití mají zejména druhy A. djalonensis, A. vogelii, A. nobilis, A. grandiflora, A. schweinfurthii a A. liebrechtsiana. Slouží k léčení celé řady neduhů, zejména horeček, bolestí břicha, zánětlivých onemocnění, zácpy, cukrovky, malárie, žloutenky, tyfu, syfilis, různých zranění, vředů a podobně. Z farmakologického a medicínského hlediska byly zkoumány zejména druhy A. djalonensis, A. vogelii a A. grandiflora. Byly potvrzeny účinky antidiabetické (snížení hladiny cukru v krvi), protizánětlivé, antipyretické, antimalarické, cytostatické, antibakteriální (zejména proti Escherichia coli, Salmonella typhi a Staphylococcus aureus způsobujícím tyfus, průjmy, kožní onemocnění, infekce močových cest a pod.) a celá řada dalších jiných účinků. Kůra a kořeny A. vogelii, A. nobilis and A. schweinfurthii slouží jako protijed při hadím uštknutí, šťáva z kůry k léčení očí.[2][7][8][9]

Ostatní využití[editovat | editovat zdroj]

Popel ze dřeva A. vogelii slouží v Africe k výrobě barev, k tetování ap., ze dřeva se zhotovují zejména lovecké nástroje. Dřevo je měkké, s tlustou dření a těží se málo. Jako okrasné dřeviny se tyto rostliny nepěstují.[2][1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d LEEUWENBERG, A.J.M. The Loganiaceae of Africa. I. Anthocleista. Acta Botanica Neerlandica. 1961, čís. 10. 
  2. a b c d e f g ANYANWU, Gabriel O. et al. Medicinal plants of the genus Anthocleista — A review of their ethnobotany, phytochemistry and pharmacology. Journal of Ethnopharmacology. 2015, čís. 175. 
  3. a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SCHROTH, Gotz et al. Agroforestry and Biodiversity Conservation in Tropical Landscapes. USA: Island Press, 2004. ISBN 1559633573. (anglicky) 
  5. SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky) 
  6. RYBCZYŃSKI, Jan J.; DAVEY, Michael R.; MIKULA, Anna (eds.). The Gentianaceae - Volume 1: Characterization and ecology. [s.l.]: Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2014. ISBN 978-3-642-54010-3. (anglicky) 
  7. VARELA, Alejandro (ed.); IBANĚZ, Jasiah (ed.). Medicinal plants. Classification, biosythesis and pharmacology. New York: Nova Biomedical Books, 2009. ISBN 978-1-61761-662-4. (anglicky) 
  8. AKPAN, Enomfon J.; OKOKON, Jude E.; ETUK, Idongesit C. Antiplasmodial and antipyretic studies on root extracts of Anthocleista djalonensis against Plasmodium berghei. Asian Pacific Journal of Tropical Disease. 2012. 
  9. OKOKON, Jude E.; ANTIA, Basey S.; UDOBANG, John A. Antidiabetic activities of ethanolic extract and fraction of Anthocleista djalonensis. Asian Pacific Journal of Tropical Disease. 2012. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]