Anna Dánská (1532–1585)
Anna Dánská | |
---|---|
kurfiřtka saská | |
Saská kurfiřtka Anna Dánská na portrétu Lucase Cranacha mladšího cca z roku 1550. | |
Doba vlády | 1553–1585 |
Narození | 22. listopadu 1532 Haderslev |
Úmrtí | 1. října 1585 (ve věku 52 let) Drážďany |
Předchůdce | Anežka Hesenská |
Nástupce | Anežka Hedvika Anhaltská |
Manžel | August Saský |
Potomci | Alžběta Kristián Dorotea Anna |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Kristián III. Dánský |
Matka | Dorotea Sasko-Lauenburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Princezna Anna Dánská (22. listopadu 1532, Haderslev, Dánsko – 1. října 1585, Drážďany), zvaná „Matka Anna“, byla rodem dánská princezna a sňatkem saská kurfiřtka.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako nejstarší z pěti potomků dánského krále Kristiána III. a jeho manželky Dorotey Sasko-Lauenburské (1511–1571), dcery vévody Magnuse I. Sasko-Lauenburského. Od své matky se naučila předení, šití a vyšívání, sbírání léčivých bylin, vedení domácnosti a hospodářství.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]V roce 1548 se v Torgau provdala za saského kurfiřta Augusta I. („Otec August“). Z manželství vzešlo 15 dětí, jedenáct z nich však zemřelo v útlém věku. Před každým porodem si uchystala rubáš, aby byl připraven pro případ neblahého konce. Sama prala a stloukala máslo, léčila svého manžela a pokoušela se získat vliv na státní obchod. Mezi dvorskými úředníky kolovaly pamflety o gynekokracii (nadvládě žen) na saském dvoře. Kurfiřt August se tak rozzuřil, že dokonce změnil i své vyznání: zatímco dříve náležel k augsburskému vyznání, stal se nyní ortodoxním luteránem.
Jeho kancléř Craco zemřel na mučidlech, filipistický lékař Peucer byl uvržen do vězení (byl přistižen, že v jednom dopise napsal pro Annu urážlivý výrok), jiní odešli do exilu. Na oslavu této události nechali luteráni razit medaili „na památku vítězství pravé víry nad rozumem“.
Anna byla velmi spokojená s tímto vývojem, neboť sama měla velmi blízko k ortodoxním luteránům. Její nevůli vyvolalo, když se její dcera Alžběta provdala za kalvinistu Jana Kasimira von der Pfalz-Simmern. Ten sice odpřisáhl, že mladá paní se nebude muset účastnit bohoslužeb jeho vyznání na jeho dvoře, což vedlo k jejich těžké manželské krizi a falckrabě nakonec zakázal manželce korespondenci s matkou; ženy si však dopisovaly tajně. Když Alžběta porodila mrtvé dítě, napsala matce, že je lepší, je-li dítě mrtvé, než aby se stalo kalvinistou.
"Matka Anna" se věnovala zemědělskému hospodářství na svých majetcích, zabývala se medicínou a farmacií (vynalezla proslulou žaludeční náplast, v roce 1581 založila drážďanskou dvorní apotéku, vynalezla oční vodu, protijed, pálila Aquavit atd.). V Annaburgu (malém městě, v roce 1573 přejmenovaném na její počest jejím jménem) nechala zřídit dvě laboratoře a sestavila knihu receptů.
Udržovala korespondenci s proslulými lékaři a vzdělávala dívky ve znalosti bylin. Starala se o běžence, těhotné a nemocné. Založila kostel sv. Anny v Drážďanech, kde jí byl v roce 1869 postaven památník.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Anna zemřela 1. října roku 1585 v Drážďanech na mor.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]- Johann Heinrich († 1550), kurprinc saský
- Eleonore (2. května 1551 – 24. dubna 1553)
- Alžběta (18. října 1552 – 2. dubna 1590), ⚭ 1570 Jan Kazimír Falcko-Simmernský (7. března 1543 – 16. ledna 1592)
- Alexandr (21. února 1554 – 8. října 1565), saský kurprinc
- Magnus (24. září 1555 – 6. listopadu 1558)
- Joachim (3. května 1557 – 21. listopadu 1557)
- Hektor (7. října 1558 – 4. dubna 1560)
- Kristián I. Saský (29. října 1560 – 25. září 1591), saský kurfiřt od roku 1586 až do své smrti, ⚭ 1582 Žofie Braniborská (6. června 1568 – 7. prosince 1622)
- Marie (8. března 1562 – 6. ledna 1566)
- Dorotea (4. října 1563 – 13. února 1587), ⚭ 1585 Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (15. října 1564 – 30. července 1613), brunšvicko-lüneburský vévoda, administrátor biskupství Halberstadt a Minden
- Amalie (28. ledna 1565 – 2. července 1565)
- Anna (16. ledna 1567 – 27. ledna 1613), ⚭ 1586 Jan Kazimír Sasko-Koburský (12. června 1564 – 16. července 1633), rozvedli se v roce 1593
- August (23. října 1569 – 12. února 1570)
- Adolf (8. srpna 1571 – 12. března 1572)
- Friedrich (18. června 1575 – 24. ledna 1577)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna von Dänemark und Norwegen (1532–1585) na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Dánská na Wikimedia Commons
- http://saebi.isgv.de/biografie/Anna,_Kurfürstin_von_Sachsen_(1532–1585)
- Eine Kurfürstin in der Küche – Teil 2 In: Innsbrucker Nachrichten, Beilage, 17. März 1866, S. 41 ff.
- http://www.frauenwiki.de/index.php/Anna_von_Dänemark Archivováno 12. 3. 2007 na Wayback Machine.
- Anna Dánská na stránkách genealogy.euweb Archivováno 5. 8. 2011 na Wayback Machine.
Saská kurfiřtka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anežka Hesenská |
1553–1585 Anna Dánská (1532–1585) |
Nástupce: Anežka Hedvika Anhaltská |