Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Brunšvicko-lüneburský vévoda
Narození 15. října 1564
Hessen, Brunšvicko-lüneburské vévodství
Úmrtí 30. července 1613
Praha, České království
Manželka Dorotea Saská
Alžběta Dánská
Potomci Dorotea Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelaká
Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský
Žofie Hedvika Brunšvicko-Lüneburská
Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Hedvika Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Dorotea Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Jindřich Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Kristián Brunšvický
Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Jindřich Karel Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Anna Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Rod Welfové
Otec Julius Brunšvicko-Lüneburský
Matka Hedvika Braniborská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (15. října 1564, Hessen – 30. července 1613, Praha) z rodu Welfů byl od roku 1589 brunšvicko-lüneburským vévodou a vládnoucím brunšvicko-wolfenbüttelským knížetem. Od roku 1566 byl také administrátorem biskupství Halberstadt a v letech 1582 až 1585 biskupství Minden.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Julius se narodil v Hessen am Fallstein jako nejstarší syn vévody Julia Brunšvicko-Lüneburského a jeho manželky Hedviky Braniborské, když bylo brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví pod vládou jeho děda Jindřicha V. V roce 1566 byl ved vou letech zvolen luteránským administrátorem biskupství Halberstadt; podmínkou jeho zvolení však byla dohoda, že kapitulu katedrály povede knížectví-biskupství pod vlastní autoritou, dokud Jindřich Julius nedosáhne věku 14 let.

Jeho otec po svém nástupu na trůn v roce 1568 realizoval ve wolfenbüttelských zemích protestantskou reformaci. V roce 1576 byl Jindřich Julius jmenován prvním rektorem nově založené univerzity v Helmstedtu. I když mu bylo pouhých dvanáct let, účastnil se Jindřich Julius teologických debat mezi fakultami, které se konaly v latině. Po ukončení studia práv byl svým otcem zaměstnán jako dvorní soudce. Když dospěl, byl považován za jednoho z nejvzdělanějších princů své doby.

Správu knížectví-biskupství převzal v roce 1578, kdy se stal jak světským, tak duchovním vládcem. Zdokonalil všeobecné vzdělání v biskupských zemích a dokončil provedeníí protestantské reformace započaté jeho otcem, i když dovolil držitelům katolických úřadů zachovat si jejich výsady - kromě toho, že přísně zakazoval kněžím mít milenky. S ohledem na jeho umírněnou politiku mu byla nabídnuta také pozice správce mindenského knížecího biskupství, zvolen správcem byl v roce 1582. Očekávání však zklamal, když nařídil, aby všechna kázání probíhala podle augsburské konfese. O tři roky později na pozici mindenského správce rezignoval, aby se oženil s wettinskou princeznou Doroteou Saskou.

Juleum Novum, Helmstedt

V roce 1589 nastoupil Jindřich Julius na vévodský trůn po svém otci, saské právo nahradil právem římským a namísto místních šlechticů se dvorními soudci stali právníci s akademickými tituly. Také se vyznal v architektuře a začal přestavovat své sídlo Wolfenbüttel v honosném stylu weserské (severní) renesance, včetně stavby hlavního protestantského kostela Beatae Mariae Virginis, která byla zahájena v roce 1608. Po městě měl také rozložené rozšířené kasárny, zdi a opevnění. Pozval Hanse Vredemana de Vries, aby rozvinul hradby, a nechal vybudovat kanál přes bažinu mezi Hornburgem a Oscherslebenem. Jednou z nejdůležitějších budov postavených za jeho vlády byla Juleum Novum, hlavní posluchárna univerzity Helmstedt. Ztratil však kontrolu nad státními financemi a nashromáždil velké množství veřejného dluhu. Když byla omezena práva šlechticů, žalovali místní šlechtici Jindřicha Julia u císařského soudu ve Špýru. V roce 1601 byl učiněn kompromis.

Přestože byl Jindřich Julius protestantským knížetem, stal se blízkým rádcem Habsburského císaře Rudolfa II. Od roku 1600 několikrát pobýval u císařského dvora na Pražském hradě. Získal Rudolfovu důvěru a v roce 1607 byl jmenován tajným radou a jeho "hlavním intendantem". Tato pozice mu poskytla velký vliv na císařské záležitosti. Rovněž se mu podařilo vyřešit konflikt mezi Rudolfem a jeho bratrem Matyášem a pomáhal při dočasném řešení neshod mezi katolíky a protestanty v českém království.

Mezi Jindřichem Juliem a občany z Braunschweigu nastal vážný konflikt, když odmítli uznat jeho vládu. Jindřich Julius nebyl ochoten potvrdit tradiční privilegia města a nechal rozmístit žoldnéřské (Landsknechtské) jednotky, což vedlo v roce 1605 k občanské válce. Pokusy dánského krále Kristiána IV. selhaly a v roce 1606 císař Rudolf II. město zakázal. V roce 1607 Jindřich Julius znovu přijel k císařskému dvoru, aby vyjednal podrobnosti zákazu. Na oplátku dostal císařovu plnou podporu při jednání s brunšvickými povstalci. Všechny útoky na město však selhaly.

Za vlády Jindřicha Julia dosáhlo historického vrcholu pronásledování Židů a čarodějnic, pro které vévoda získal přezdívku Der Hexenbrenner (Palič čarodějnic).[1] Na druhou stranu byl vévoda oddaným stoupencem divadla a herectví. V letech 1593 až 1594 napsal jedenáct her a pozval Roberta Browna, Thomase Sackvilla a jejich hereckou společnost, která několik let představovala zkrácenou verzi jeho "Susanny". Jeho další hry, pět komedií, čtyři tragédie, nebyly příliš úspěšné; jedna z nich však byla základem pro povídky barona Prášila. Vévoda Jindřich Julius také pozval Johna Dowlanda, aby se podíval na Michaela Praetoria, jeho kapelníka, hrajícího na slavné Gröningenské varhany.

Když císař Rudolf II. v roce 1612 zemřel, vrátil se Jindřich Julius k pražskému dvoru, aby radil jeho nástupci Matyášovi. Vévoda Jindřich Julius v Praze 30. července 1613 ve věku 48 let zemřel, pravděpodobně po požití většího množství alkoholu. Pohřben byl v Marienkirche ve Wolfenbüttelu.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se Jindřich Julius oženil ve svých jednadvaceti letech 26. září 1585 s o rok starší princeznou Doroteou, dcerou saského kurfiřta Augusta. Manželé spolu měli jednu dceru:

Třiadvacetiletá Dorotea zemřela 13. února 1587 při porodu a Jindřich Julius se 19. dubna 1590 znovu oženil s šestnáctiletou dánskou princeznou Alžbětou, nejstarší dcerou krále Frederika II. Dánského. Spolu měli deset dětí:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Vilém IV. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jindřich IV. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta ze Stolberg-Wernigerode
 
 
Jindřich V. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Erik II. Pomořanský
 
 
Kateřina Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Julius Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Ulrich V. Württemberský
 
 
Jindřich Württemberský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorsko-Landshutská
 
 
Marie Württemberská
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. ze Salmu
 
 
Eva ze Salmu
 
 
 
 
 
 
Markéta ze Siercku
 
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
Jan Cicero Braniborský
 
 
Jáchym I. Nestor Braniborský
 
 
 
 
 
 
Markéta Saská
 
 
Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
 
 
 
 
Jan I. Dánský
 
 
Alžběta Dánská
 
 
 
 
 
 
Kristina Saská
 
 
Hedvika Braniborská
 
 
 
 
 
 
Kazimír IV. Jagellonský
 
 
Zikmund I. Starý
 
 
 
 
 
 
Alžběta Habsburská
 
 
Hedvika Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Štěpán Zápolský
 
 
Barbora Zápolská
 
 
 
 
 
 
Hedvika Těšínská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Julius, Duke of Brunswick-Lüneburg na anglické Wikipedii.

  1. Wilhelm Gottlieb Soldan, Heinrich Heppe, Max Bauer (editoři): Geschichte der Hexenprozesse, 3. přepracované vydání, 1999 ISBN 3-88059-960-2, s. 44.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Správce knížectví-biskupství v Halberstadtu
Předchůdce:
Zikmund II.
15781613
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Nástupce:
Jindřich Karel
Správce knížectví-biskupství v Mindenu
Předchůdce:
Heřman ze Schauenburgu
15821585
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Nástupce:
Antonín ze Schauenburgu
Brunšvicko-lüneburský vévoda, kníže z Calenbergu a wolfenbüttelský kníže
Předchůdce:
Julius
15891613
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Nástupce:
Fridrich Ulrich
Brunšvicko-lüneburský vévoda, grubenhagenský kníže
pouze de facto
Předchůdce:
Filip II.
15961613
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský
Nástupce:
Fridrich Ulrich