Aloisovská
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 9, Praha 14 | ||
| Část obce | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°5′40,36″ s. š., 14°31′56,94″ v. d. | ||
| Začíná na | ulice Celniční, Třešňová | ||
| Končí na | slepé zakončení | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | po 1920 (pojmenována až 1952) | ||
| Pojmenováno po | Aloisov | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 39[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 442747 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Aloisovská je ulice v lokalitě Za Horou v katastrálním území Hloubětín na Praze 9 (západní úsek) a Praze 14 (východní úsek). Přerušuje ji most Průmyslové ulice, pod mostem je komunikace pouze pro pěší, a tak je ulice rozdělena na dva úseky. Západní úsek má na západě slepé zakončení, dále do něj ústí ulice Cedrová, poté ji protíná ulice Pokorného a nakonec na východě ústí do ulice Celniční. Východní úsek začíná na ulici Třešňové a na východním konci má opět slepé zakončení.
Ulice vznikla v souvislosti s výstavbou nouzové kolonie Za Horou po roce 1920, pojmenována byla však až v roce 1952 podle Aloisova, vsi založené v roce 1812 na břehu Kyjského rybníka na panství Aloise z Lichtenštejna (dnes součást Kyjí na Praze 14).[2][3]
Po obou stranách ulice jsou přízemní a jednopatrové rodinné domy se zahradou.
Budovy a instituce
[editovat | editovat zdroj]- J SERVIS, Aloisovská 783/22, autoservis a pneuservis[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-12-05]. Dostupné v archivu.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 43.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 82.
- ↑ J SERVIS [online]. Václav Jindra [cit. 2018-12-05]. Dostupné v archivu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 43.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aloisovská na Wikimedia Commons
