Alexandr Jugoslávský (1924–2016)
| Princ Alexandr | |
|---|---|
.jpg) Alexandr v roce 1958 | |
| Narození | 13. srpna 1924 White Lodge, Richmond Park, Anglie,  Spojené království |
| Úmrtí | 12. května 2016 (ve věku 91 let) Paříž,  Francie |
| Pohřben | Oplenac,  Srbsko |
| Manželky | Princezna Marie Pia Savojská (sňatek 1955; rozvod 1967) Princezna Barbara Lichtenštejnská (sňatek 1973) |
| Potomci |
|
| Rod | Karađorđevićové |
| Otec | Pavel Jugoslávský |
| Matka | Olga Řecká a Dánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princ Alexandr Jugoslávský (srbsky: Александар П. Карађорђевић / Aleksandar P. Karađorđević; 13. srpna 1924, White Lodge – 12. května 2016, Paříž) byl starší syn prince Pavla, který ve 30. letech 20. století působil jako regent Jugoslávie, a jeho manželky princezny Olgy Řecké a Dánské.
Narození a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Alexandr se narodil ve White Lodge v Richmond Parku ve Spojeném království. Jako synovec princezny Mariny, vévodkyně z Kentu (rozené Řecké a Dánské) byl bratrancem prince Edwarda, vévody z Kentu, prince Michaela z Kentu a princezny Alexandry z Kentu; jeho matka byla sestřenicí prince Philipa, vévody z Edinburghu. Vystudoval Ludgrove School.[1]
Manželství a rodina
[editovat | editovat zdroj]Dne 12. února 1955 se oženil s princeznou Marií Piou Savojskou, dcerou krále Umberta II. Italského a jeho manželky, princezny Marie Josefy Belgické.[2] Sňatek se konal v Cascais v Portugalsku, kde v exilu žil nevěstin otec. Pár se setkal 22. srpna 1954 během královské plavby Agamemnonu, kterou pořádali král Pavel a královna Frederika Řecká.
Alexandr a Marie Pia mají dvojčata narozená v roce 1958:
- Princ Dimitri Umberto Anton Peter Maria Jugoslávský (* 18. června 1958)
- Princ Michael Nicolas Paul George Maria Jugoslávský (* 18. června 1958)
O pět let později se narodila další dvojčata, tentokrát dívka a chlapec:
- Princ Sergius „Serge“ Wladimir Emanuel Maria Jugoslávský (* 12. března 1963); 6. listopadu 1985 se oženil se Sophií de Toledo. Rozvedli se v roce 1986. Dne 18. září 2004 se znovu oženil s Eleonorou Rajneriovou. S Christiane Galeottiovou má dítě jménem Umberto Emmanuel Dimitri (* 2018).
- Princezna Helene Olga Lydia Tamara Maria Jugoslávská (* 12. března 1963); 12. ledna 1988 se provdala za Thierryho Gauberta. Pár se rozvedl a ona se 12. března 2018 znovu provdala za Stanislase Fougerona.
Alexandr a Maria Pia se rozvedli v roce 1967 a v roce 2003 se provdala za prince Michela Bourbonsko-Parmského, který se sám rozvedl s princeznou Yolande de Broglie-Revel.
Dne 2. listopadu 1973 se na občanském obřadu v Paříži oženil s princeznou Barbarou Eleonore Marií Lichtenštejnskou[3] (* 9. července 1942), dcerou prince Jana Lichtenštejnského (syn prastrýce knížete Hanse Adama II. Lichtenštejnského) a hraběnky Karoliny z Ledebur-Wichelnu (teta zesnulé manželky Hanse Adama, kněžny Marie Lichtenštejnské). Dne 28. října 1995 se princ Alexandr a princezna Barbara vzali v pravoslavné víře v Oplenaci a měli potomky:
- Princ Dušan Pavel Jugoslávský (* 25. září 1977); 3. července 2018 se oženil na občanském obřadu s Valerií DeMuziovou v New Yorku v USA. Dne 25. května 2019 byli oddáni v pravoslavné víře v Oplenaci v Srbsku.[4]
Kariéra v létání
[editovat | editovat zdroj]Princ si přál během druhé světové války sloužit v britském královském letectvu, ale zpočátku mu v tom bránila politická příslušnost jeho otce. Nakonec se do letectva dostal díky zásahu svého strýce, prince Jiřího, vévody z Kentu.[1] Po válce byl v roce 1951 zaměstnán jako pilot u British European Airways a následně se zapojil také do mnoha leteckých soutěží.[1]
Asociace
[editovat | editovat zdroj]Alexandr byl jedním ze čtyř zakládajících členů Sjezdu srbské jednoty.[5] Byl patronem Centra pro výzkum ortodoxního monarchismu.
Dne 17. února 2008 vydal prohlášení odsuzující vyhlášení nezávislosti Kosova.
U příležitosti jeho 90. narozenin dne 13. srpna 2014 bylo v britském časopise Majesty vydáno shrnutí jeho života.
Smrti
[editovat | editovat zdroj]Princ Alexandr zemřel 12. května 2016 v Paříži, kde s manželkou žili řadu let. Byl pohřben v Oplenaci v Srbsku se svými rodiči a bratrem; jeho rakev nesli stíhací piloti srbského letectva.[1]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Karađorđe Petrović | ||||||||||||
| Alexandr Karađorđević | ||||||||||||
| Jelena Petrović | ||||||||||||
| Arsen Karađorđević | ||||||||||||
| Jevrem Nenadović | ||||||||||||
| Persida Nenadović | ||||||||||||
| Jovanka Milovanović | ||||||||||||
| Pavel Jugoslávský | ||||||||||||
| Pavel Nikolajevič Demidov | ||||||||||||
| Pavel Pavlovič Demidov ze San Donata | ||||||||||||
| Eva Avrora Šarlota Šernval' | ||||||||||||
| Aurora Pavlovna Demidova | ||||||||||||
| Pjotr Nikitič Trubeckoj | ||||||||||||
| Jelena Petrovna Trubecká | ||||||||||||
| Jelizavěta Petrovna Trubecká | ||||||||||||
| Alexandr Srbský | ||||||||||||
| Kristián IX. Dánský | ||||||||||||
| Jiří I. Řecký | ||||||||||||
| Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Mikuláš Řecký a Dánský | ||||||||||||
| Konstantin Nikolajevič Romanov | ||||||||||||
| Olga Konstantinovna Ruská | ||||||||||||
| Alexandra Sasko-Altenburská | ||||||||||||
| Olga Řecká a Dánská | ||||||||||||
| Alexandr II. Ruský | ||||||||||||
| Vladimír Alexandrovič Ruský | ||||||||||||
| Marie Alexandrovna Ruská | ||||||||||||
| Jelena Vladimirovna Ruská | ||||||||||||
| Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Marie Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
| Augusta Vilemína z Reuss-Köstritz | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Alexander of Yugoslavia (1924–2016) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Prince Alexander of Yugoslavia, globe-trotting playboy prince – obituary. The Telegraph. 2016-07-18. Dostupné online [cit. 2024-09-02]. ISSN 0307-1235. (anglicky)
- ↑ Marriage of a Princess. The Times. 1955-02-14, s. 6.
- ↑ Liechtenstein 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
- ↑ AANMOEN, Oskar. Serbian Prince Dushan marries Valerie De Muzio [online]. 2019-05-28 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Serbian Unity Congress | Founders. web.archive.org [online]. 2006-06-15 [cit. 2024-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-06-15.
