Abraham Ortelius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Abraham Ortelius
Portrét Abrahama Ortelia od Petra Paula Rubense
Portrét Abrahama Ortelia od Petra Paula Rubense
Narození 14. dubna 1527
Antverpy
Úmrtí 28. června 1598 (ve věku 71 let)
Antverpy
Povolání kartograf a historik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abraham Ortelius (Abraham Ortels) (14. dubna 152728. června 1598) byl vlámský kartograf a geograf. Je znám jako tvůrce prvního moderního atlasu Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo světa).[1] Také je uváděn jako první, koho napadlo, že kontinenty byly před tím, než se nasunuly na současná místa, spojené v jeden.[2]

Vydavatel map[editovat | editovat zdroj]

Typus Orbis Terrarum, 1570

Roku 1564 vydal svoji první mapu, Typus Orbis Terrarum. Tato mapa světa o osmi listech se následně objevila v redukované podobě i v jeho atlase Terrarum. V její dolní části je citát z Ciceronových Tuskulských hovorů: Quid Ei Potest Videri Magnum In Rebus Humanis, Cui Aeternitas Omnis, Totiusque Mundi Nota Sit Magnitudo. Jediná dochovaná kopie mapy je uložena v knihovně univerzity v Basileji.[3]

Před vydáním svého atlasu ještě vydal mapu Egypta o dvou listech v roce 1565, mapu Asie o osmi listech roku 1567, dále plán hradu Brittenburg na holandském pobřeží o rok později a mapu Španělska o šesti listech.

Theatrum Orbis Terrarum[editovat | editovat zdroj]

Mapa Perské říše v atlasu Theatrum Orbis Terrarum

20. května 1570 vydal Gilles Coppens de Diest v Antverpách Orteliův Theatrum Orbis Terrarum. „První moderní atlas“ se skládal z reprodukcí 53 map od 87 autorů, rozšířená verze z roku 1601 pak obsahovala dílo už od 183 kartografů.

Atlas tak však trpěl mnoha chybami, ať už nepřesnostmi ve tvaru oblastí či nejednotnostmi v pojmenování jednotlivých míst. Například pobřeží Jižní Ameriky tak bylo v první verzi uvedeno velmi nepřesně; oprava jeho tvaru byla provedena až ve vydání z roku 1587. Přes tyto nedokonalosti byl atlas ve své době monumentálním dílem.

Roku 1573 vydal Ortelius rozšíření atlasu o 17 dalších map pod názvem Additamentum Theatri Orbis Terrarum. Postupně byly vydána další čtyři Additamenta, poslední z nich v roce 1597.

Představa kontinentálního driftu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kontinentální drift.

Ortelius byl první, kdo zdůraznil podobnost pobřeží Evropy a Afriky s pobřežím obou Amerik a kdo navrhl koncept kontinentálního driftu jako možné vysvětlení. Učinil tak roku 1596 ve svém spisu Thesaurus Geographicus.[2]

W. J. Kious popsal Orteliovy myšlenky takto:

Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus … navrhl, že Ameriky byly „odtrženy od Evropy a Afriky … zemětřeseními a povodněmi“, a dodal: „Stopy po prasknutí jsou jasně zřetelné, stačí si vzít mapu světa a podrobně si prohlédnout pobřeží všech tří [kontinentů].“

Teorie kontinentálního driftu byla přijata až v druhé polovině 20. století. Došlo k tomu až poté, co byly hypotézy Alfreda Wegenera z roku 1912 podpořeny objevením mechanismu kontinentálního driftu a konvekčních proudů v astenosféře, které dodávají driftu energii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham Ortelius na anglické Wikipedii.

  1. Theatrum oder Schawplatz des erdbodems..., Herzog August Bibliothek, Wolfenbüttel
  2. a b ZEMĚ – DYNAMICKÁ PLANETA [online]. Geofyzikální ústav AVČR, [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.  
  3. Typus orbis terrarum, Univerzitní knihovna Basilej.