Abraham Ortelius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Abraham Ortelius
Portrét Abrahama Ortelia od Petra Paula Rubense
Portrét Abrahama Ortelia od Petra Paula Rubense
Narození 14. dubna 1527
Antverpy
Úmrtí 28. června 1598 (ve věku 71 let)
Antverpy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abraham Ortelius (také Ortels, Orthellius, Wortels; 4.[1] nebo 14. dubna[2] 152728. června 1598) byl vlámský kartograf a geograf. Je znám jako tvůrce prvního moderního atlasu Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo světa).[3] Také je uváděn jako první, koho napadlo, že kontinenty byly před tím, než se nasunuly na současná místa, spojené v jeden.[4]

Podle belgického spisovatele Johna Vermeulena spolupracoval Ortelius se svým současníkem Gerhardem Mercatorem.

Začátek kartografické kariéry[editovat | editovat zdroj]

Abraham Ortelius se narodil do katolické rodiny, která pocházela z Augsburgu. Vyškolený byl jako rytec a od dvaceti let byl navíc přijat jako iluminátor map do cechu svatého Lukáše v jeho rodném městě. Při tvorbě iluminací zjistil, že je možné si na živobytí vydělat prodáváním kolorovaných map. Stačilo koupit, kolorovat a prodávat mapy vytvořené mapovými tvůrci z různých zemí. Díky své profesi koloristy se podíval na mnoho míst – pravidelně jezdil na Frankfurtský knižní veletrh a několikrát navštívil Itálii. V letech 1559–1560 cestoval po území Lotrinska a Poitou společně se svým přítelem Mercatorem, který byl tím, kdo ho povzbudil k tvorbě vlastních map a k profesi kartografa.[5]

Vydavatel map[editovat | editovat zdroj]

Typus Orbis Terrarum, 1570

Roku 1564 vydal svoji první mapu, Typus Orbis Terrarum. Tato mapa světa o osmi listech se následně objevila v redukované podobě i v jeho atlase Terrarum. V její dolní části je citát z Ciceronových Tuskulských hovorů: „Co z lidských věcí se může zdát velikým tomu, kdo ví o věčnosti, o velikosti celého světa.“ (Quid Ei Potest Videri Magnum In Rebus Humanis, Cui Aeternitas Omnis, Totiusque Mundi Nota Sit Magnitudo). Jediná dochovaná kopie mapy je uložena v knihovně univerzity v Basileji.[6]

Před vydáním svého atlasu ještě vydal mapu Egypta o dvou listech v roce 1565, mapu Asie o osmi listech roku 1567, dále plán hradu Brittenburg na holandském pobřeží o rok později a mapu Španělska o šesti listech.

Theatrum Orbis Terrarum[editovat | editovat zdroj]

Mapa Perské říše v atlasu Theatrum Orbis Terrarum

Díky rozvoji obchodu a rostoucí kolonizaci světa se poptávka po nových mapách postupně zvyšovala. Již nestačily pouze jednotlivé mapy, ale bylo potřeba tvořit sbírky více map různých velikostí, resp. různých měřítek. Na popud holandského obchodníka a mapového sběratele Gillise Hooftmana, se Ortelius zavázal k publikaci komplexního atlasu světa.[5]

20. května 1570 vydal Gilles Coppens de Diest v Antverpách Orteliův Theatrum Orbis Terrarum. „První moderní atlas“ se skládal z reprodukcí 53 map od 87 autorů, rozšířená verze z roku 1601 pak už obsahovala dílo 183 kartografů. Mapy byly reprodukovány s pomocí sedmdesáti mědirytin map, na kterých pracoval Frans Hogenberg.[5]

Atlas ovšem trpěl mnoha chybami, ať už nepřesnostmi ve tvaru oblastí či nejednotnostmi v pojmenování jednotlivých míst. Například pobřeží Jižní Ameriky bylo v první verzi uvedeno velmi nepřesně a oprava jeho tvaru byla provedena až ve vydání z roku 1587.

Do atlasu Ortelius ani nezakomponoval kartografické projekce, které by on sám vymyslel (na rozdíl od Mercatora), ale získal práva od jiných kartografů k využití jejich map. Využíval nepravé azimutální zobrazení, které odvodil v roce 1514 Johannes Werner (Werner-Stabovo zobrazení, tzv. „heart-shaped“)[7]. Inovací tak bylo to, že všechny mapy sjednotil na stejný formát listu papíru a aktualizoval jejich geografický obsah.[5]

Přes tyto nedokonalosti byl atlas ve své době monumentálním dílem. Jeho unikátnost spočívá v tom, že většina toho, co víme o drobných kartografech 15. a 16. století, pochází právě z tohoto atlasu. Ortelius uvedl jako zdroj map ve svém atlasu 87 mapových tvůrců z celého světa.[5]

Theatrum Orbis Terrarum bylo vydáno v mnoha jazycích a vydáních – latině, nizozemštině, němčině, francouzštině, španělštině, italštině a angličtině.[5]

Roku 1573 vydal Ortelius rozšíření atlasu o 17 dalších map pod názvem Additamentum Theatri Orbis Terrarum. Postupně byla vydána další čtyři Additamenta, poslední z nich v roce 1597.

Představa kontinentálního driftu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Kontinentální drift.

Ortelius byl první, kdo zdůraznil podobnost pobřeží Evropy a Afriky s pobřežím obou Amerik a kdo navrhl koncept kontinentálního driftu jako možné vysvětlení. Učinil tak roku 1596 ve svém spisu Thesaurus Geographicus.[4]

W. J. Kious popsal Orteliovy myšlenky takto:

Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus … navrhl, že Ameriky byly „odtrženy od Evropy a Afriky … zemětřeseními a povodněmi“, a dodal: „Stopy po prasknutí jsou jasně zřetelné, stačí si vzít mapu světa a podrobně si prohlédnout pobřeží všech tří [kontinentů].“

Teorie kontinentálního driftu byla přijata až v druhé polovině 20. století. Došlo k tomu až poté, co byly hypotézy Alfreda Wegenera z roku 1912 podpořeny objevením mechanismu kontinentálního driftu a konvekčních proudů v astenosféře, které dodávají driftu energii.

Pozdější tvorba[editovat | editovat zdroj]

Díky Theatrum Orbis Terrarum získal Ortelius titul geografa od španělského krále Filipa II.. S tímto titulem byl spojen i značný příjem, což mu umožnilo pokračovat v cestách po světě a shromažďování dalšího materiálu k tvorbě. V roce 1577 navštívil Anglii a Irsko a zde se osobně seznámil s Johnem Deeem, Williamem Camdenem, Richardem Hakluytem a dalšími britskými geografy.

Jeho velká sbírka starověkých mincí a jiných starožitností byla popsána v díle Deorum dearumque capita ex vetustis numismatibus… effigiata et edita ex museo A. Ortelii, které bylo publikováno v roce 1573. Velký zájem je také věnován Orteliovým pracím o starověké geografii. První taková práce byla publikována v roce 1578 se jménem Synonymia geographica. V roce 1584 byla publikována Nomenklatura Ptolemaicus, která se zabývala názvy míst v Ptolemaiově Geografii a parergony, což jsou obrazové doplňky umístěné na historických mapách. Ortelius také spolupracoval s Markem Welserem na vydání Tabula Peutingeriana (Benátky, 1591) – ilustrovaného plánu zobrazujícího rozložení silniční sítě v Římské říši.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abraham Ortelius na anglické Wikipedii.

  1. Abraham Ortelius. In: Catholic Encyclopedia. 1911.
  2. Abraham Ortelius. In: Encyclopædia Britannica.
  3. Theatrum oder Schawplatz des erdbodems..., Herzog August Bibliothek, Wolfenbüttel
  4. a b ZEMĚ – DYNAMICKÁ PLANETA [online]. Geofyzikální ústav AVČR [cit. 2012-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-08. 
  5. a b c d e f g Abraham Ortelius [online]. www.encyclopedia.com [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Typus orbis terrarum, Univerzitní knihovna Basilej.
  7. Abraham Ortelius | Flemish cartographer [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]