Přeskočit na obsah

Abdullah Gül

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Abdullah Gül
11. prezident Turecka
Ve funkci:
28. srpna 2007 – 28. srpna 2014
Předseda vládyRecep Tayyip Erdoğan
PředchůdceAhmet Necdet Sezer
NástupceRecep Tayyip Erdoğan
Předseda vlády Turecka
Ve funkci:
18. listopadu 2002 – 14. března 2003
PředchůdceBülent Ecevit
NástupceRecep Tayyip Erdoğan
Místopředseda vlády Turecka
Ve funkci:
28. března 2003 – 28. srpna 2007
Ministr zahraničních věcí Turecka
Ve funkci:
14. března 2003 – 28. srpna 2007
Předseda vládyRecep Tayyip Erdoğan
PředchůdceYaşar Yakış
NástupceAli Babacan
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana spravedlnosti a rozvoje
Narození29. října 1946 (78 let)
Kayseri
ChoťHayrünnisa Gül
Alma materKayseri Lyceum
Londýnská univerzita
University of Exeter Business School
Exeterská univerzita
Istanbul University Faculty of Economics
Istanbulská univerzita
Profesepolitik, diplomat a ekonom
Náboženstvísunnitský islám
islám
Oceněníčestný rytíř velkokříže Řádu lázně (2008)
Chatham House Prize (2010)
velkokříž Řádu svatého Olafa (2013)
Pamětní medaile 25. výročí nezávislosti Kazachstánské republiky
Řád lázně
… více na Wikidatech
PodpisAbdullah Gül, podpis
Webová stránkawww.abdullahgul.gen.tr/EN/main.asp
CommonsAbdullah Gül
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abdullah Gül (* 29. října 1950, Kayseri) je turecký politik, v letech 2007–2014 prezident Turecka. Před zvolením působil jako předseda vlády a ministr zahraničí.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Gül se narodil ve staré konzervativní rodině v Kayseri. Vystudoval na Istanbulské univerzitě ekonomii, v průběhu doktorského studia krátce pobýval v Londýně a Exeteru. Začal pracovat jako vysokoškolský pedagog, v letech 1983 až 1991 byl v Islámské rozvojové bance.

Od vysokoškolských let se zapojoval do politiky. Na vysoké škole se stal členem islamisticko-nacionalistické Milli Türk Talebe Birligi (Národní turecké studentské unie). V roce 1991 se poprvé stal poslancem parlamentu za Refah Partisi (RP, Strana prosperity) a později za jejího následovníka Fazilet Partisi (FP, Strana ctnosti). Od roku 1992 do roku 2001 působil v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.

Spoluzakládal Adalet ve Kalkinma Partisi (AKP) - Strana spravedlnosti a rozvoje. V jejích barvách se stal v listopadu 2002 premiérem.

Vládní funkce

[editovat | editovat zdroj]
Gül se jako ministr zahraničí setkává ve Washingtonu s Condoleezzou Riceovou

Jeho premiérské působení skončilo v březnu 2003, ale jeho význam pro tureckou politiku nijak neklesl. Stal se klíčovým činitelem v jednáních Turecka o budoucím vstupu do Evropské unie, stejně jako ve snaze o normalizaci vztahů se Sýrií a udržování kontaktů s tureckými minoritami v dalších zemích Střední Asie a Kavkazu.

Cílem jeho návštěvy USA 6. února 2007 bylo hlavně zabránit přijetí amerického zákona, který by označil deportace a zabíjení Arménů v roce 1915 jako "Arménskou genocidu".

Prezident

[editovat | editovat zdroj]

Gülovu kandidaturu na prezidenta za Stranu spravedlnosti a rozvoje ohlásil 24. dubna 2007 premiér Recep Tayyip Erdogan, který tím ukončil spekulace o tom, zda se sám nebude ucházet na tuto funkci. První pokus prosadit Güla selhal v květnu kvůli bojkotu opozičních sekularistických stran, Gül pak svou první kandidaturu formálně stáhl. Protestů za udržení Atatürkovy tradice sekularistického Turecka se v ulicích účastnily statisíce lidí.[1]

Po červencových parlamentních volbách AKP 13. srpna nominovala Güla znovu. V prvních dvou kolech sice neuspěl, ale ve třetím kole 28. srpna získal dostatečnou podporu a byl zvolen 11. prezidentem Turecka. Po svém zvolení rozptyloval obavy z přílišné islamizace země.[2]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Abdullah Gül je ženatý se svou sestřenicí Hayrünnisou Özyurtovou od roku 1980, kdy jí bylo 15 let. Mají dva syny a jednu dceru. Gül bývá charakterizován jako příjemný společník se smyslem pro humor.[zdroj⁠?!] Fandí fotbalovému klubu Besiktas Istanbul.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abdullah Gül na anglické Wikipedii.

  1. ↑ V Izmiru demonstruje milion zastánců světského Turecka Archivováno 25. 8. 2007 na Wayback Machine., 13. 5. 2007
  2. ↑ Tóda, Mirek: Gül: Nebojte sa, nebude tu šaría, zpráva deníku Sme, 28. 8. 2007 - slovensky
  3. ↑ T.C. Cumhurbaşkanlığı : Suudi Arabistan. web.archive.org [online]. 2012-07-30 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  5. ↑ Abdullah GÜL : Kazakhstan. www.abdullahgul.gen.tr [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-29. 
  6. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Associated Press Of Pakistan ( Pakistan's Premier NEWS Agency ) - Turkish President awarded Nishan-i-Pakistan. web.archive.org [online]. 2011-09-27 [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. ↑ CUMHURBASKANLIGI@TCCB.GOV.TR. T.C. Cumhurbaşkanlığı : İsveç Ziyareti. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  10. ↑ Золотой век. turkmenistan.gov.tm [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  11. ↑ Azərbaycan Prezidentinin Rəsmi internet səhifəsi - XƏBƏRLƏR » Tədbirlər. president.az [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (ázerbájdžánsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezidenti Turecka
Mustafa Kemal Atatürk (1923–1938) • İsmet İnönü (1938–1950) • Celâl Bayar (1950–1960) • Cemal Gürsel (1960–1966) • Cevdet Sunay (1966–1973) • Fahri Korutürk (1973–1980) • Kenan Evren (1982–1989) • Turgut Özal (1989–1993) • Süleyman Demirel (1993–2000) • Ahmet Necdet Sezer (2000–2007) • Abdullah Gül (2007–2014) • Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
Standarta prezidenta
Premiéři Turecka
İsmet İnönü (1923–1924) • Ali Fethi Okyar (1924–1925) • İsmet İnönü (1925–1937) • Celal Bayar (1937–1939) • Refik Saydam (1939–1942) • Şükrü Saracoğlu (1942–1946) • Recep Peker (1946–1947) • Hasan Saka (1947–1949) • Şemsettin Günaltay (1949–1950) • Adnan Menderes (1950–1960) • Cemal Gürsel (1960–1961) • İsmet İnönü (1961–1965) • Suat Hayri Ürgüplü (1965) • Süleyman Demirel (1965–1971) • Nihat Erim (1971–1972) • Ferit Melen (1972–1973) • Naim Talu (1973–1974) • Bülent Ecevit (1974) • Sadi Irmak (1974–1975) • Süleyman Demirel (1975–1977) • Bülent Ecevit (1977) • Süleyman Demirel (1977–1978) • Bülent Ecevit (1978–1979) • Süleyman Demirel (1979–1980) • Bülend Ulusu (1980–1983) • Turgut Özal (1983–1989) • Yıldırım Akbulut (1989–1991) • Mesut Yılmaz (1991) • Süleyman Demirel (1991–1993) • Tansu Çillerová (1993–1996) • Mesut Yılmaz (1996) • Necmettin Erbakan (1996–1997) • Mesut Yılmaz (1997–1999) • Bülent Ecevit (1999–2002) • Abdullah Gül (2002–2003) • Recep Tayyip Erdoğan (2003–2014) • Ahmet Davutoğlu (2014–2016) • Binali Yıldırım (2016–2018)
Státní znak Turecka
Státní znak Turecka
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Abdullah_Gül&oldid=24411931“