Jan Heřman (malíř)
Jan Heřman | |
---|---|
Narození | 17. září 1844 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 5. června 1904 (ve věku 59 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Národnost | česká |
Vzdělání | AVU |
Povolání | malíř a restaurátor |
Hnutí | historismus |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Heřman, psán také Johann Heřmann (17. září 1844 Praha – 5. června 1904 Praha) byl český malíř historických a náboženských obrazů a fresek, pracoval také jako restaurátor.
Život
Narodil se v Praze jako páté ze šesti dětí pražského krejčovského mistra Jana Heřmana, matka Anna Marie brzy zemřela.[1] V letech 1860-1864 vystudoval monumentální malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Eduarda Engertha a Josefa Trenkwalda. Roku 1868 se v kostele sv. Štěpána na Novém Městě oženil s Annou Weybornou[2] Manželství bylo bezdětné. [3].
Maloval převážně chrámové obrazy a zařadil se mezi nazarény. Dochovalo se více než pět desítek jeho oltářních obrazů, vesměs olejomalby velkého formátu, určené pro kostely nebo školní kaple v Praze nebo ve středních Čechách. Kopie obrazů vycházely barvotiskem, jak ve větším formátu do zasklených rámů, tak jako přílohy časopisů.[4]
Dílo (výběr)
Obrazy a fresky
- Oltářní obraz Korunování Panny Marie v kostele Nejsv. Trojice v Mešně (1880)[5]
- Oltářní obraz klečícího sv. Václava, jemuž se na oltáři zjevuje P. Marie (1882); pro školní kapli sv. Václava v Malostranském gymnáziu[6], nyní v depozitáři Pražského arcibiskupství
- Oltářní obraz svatých Šimona a Judy pro kostel týchž patronů v Dolíně, podle předlohy Hellichovy (1882)[7]
- Oltářní obraz sv. Ludmily (1883)
- Oltářní obraz Panny Marie pro kapli sv. Rocha na Olšanech (před 1883); daroval kaplan František Bečka.[8]
- Oltářní obraz sv. Jakuba pro hlavní oltář téhož světce ve Vojkově[9]
- Oltářní obraz Stětí sv. Jana Křtitele pro kostel téhož zasvěcení ve Skramníkách (1885)[10]
- Oltářní obrazy sv. Jana Sarkandera a sv. Anežky České do farního kostela sv. Vavřince v Klobukách darované roku 1888 ze zámku ve Vraném, objednal světicí biskup Karel František Průcha[11]
- Oltářní obraz sv. Václava v kostele sv. Václava ve Vrbčanech[12]
- Oltářní obrazy sv. Isidora a sv. Jana Nepomuckého v kostele Nanebevzetí P. Marie v Počaplech (1886)[13]
- Oltářní obraz Seslání dítěte Panny Marie sv. Anně a sv. Jáchymovi v kostele Narození Panny Marie v Praze-Michli (1889)[14]
- Oltářní obraz sv. Martina v kostele sv. Martina a Prokopa v Karlíku (1889)[15]
- Oltářní obraz trůnící Panny Marie pro kostel Narození Panny Marie ve Velkém Pálči (1889-1890)[16]
- Oltářní obraz sv. Jiří pro kostel sv. Jiří v Lukově na Kladensku (1890)
- Oltářní obraz sv. Jana a Pavla pro kostel téhož zasvěcení v Krtni (1890)[17]
- Oltářní obrazy svatého Norberta a sv. Heřmana Josefa pro kostel sv. Norberta ve Střešovicích (1891)[18], byly odstraněny i s oltáři po roce 1951.
- Oltářní obraz s poprsím sv. Anežky České pro kostel sv. Gotharda ve Slaném[19]
- Oltářní obrazy sv. Josefa, Panny Marie a Krista v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově (1893)[20]
- Nástěnná malba v apsidě rotundy sv. Martina na Vyšehradě - původní předlohu Josefa Vojtěcha Hellicha přepracoval Jan Heřman (tempera, 1893)
- Oltářní obraz sv. Josefa - původně v kapli kněžského semináře v Litoměřicích (1893)[21]
- Oltářní obraz Všech svatých se skupinou českých patronů pro kostel Všech svatých v Knovízi (1894)[22]
- Oltářní obraz Svatý Jan Nepomucký jako almužník pro kostel sv. Jana Křtitele v Noutonicích (1895).[23]
- Oltářní obrazy sv. Ignáce z Loyoly a Umírajícího sv. Františka Xaverského pro farní kostel sv. Prokopa ve Středoklukách (1896)[24]
- Oltářní obrazy sv. Ludmila vyučující sv. Václava a svatý Norbert v kostele Zvěstování P.Marie v Úhonicích, (asi 1895)[25]
- Nástěnné malby Zvěstování, Narození, Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení Páně v interiéru katedrály sv. Ducha v Hradci Králové (1898); společně s Karlem Špillarem a Vojtěchem Preissigem
Restaurátorské práce
- Gotické fresky v kostele Narození Panny Marie v Průhonicích[26], nevhodně domaloval chybějící partie, jeho přemalby byly při celkové obnově kostela sňaty
Odkazy
Reference
- ↑ První pobytová přihláška pražského magistrátu (konskripce) 1850-1914
- ↑ Archiv hl.m.Prahy, Matrika oddaných u sv. Štěpána, s. 98
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ například svatá Ludmila, reprodukce in: České Květy (editor Antonín Podlaha, roč. I, 1902, příloha s. 802
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého XII., vikariát rokycanský. Praha 1910, s. 181.
- ↑ František Ekert, Posvátná místa kr. hl. m. Prahy, Praha 1883, svazek I., s. 272
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 302.
- ↑ František Ekert, Posvátná místa kr. hl. m. Prahy, Praha 1883, svazek II., s.309
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého, vikariát sedlčanský, s. 93.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát českobrodský. Praha 1907, s. 47
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 73.
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého IV., vikariát kolínský. Praha 1910, s. 126.
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého II., vikariát berounský. Praha 1908, s. 73.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát prosecký. Praha 1907, s. 275
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého 3, Vikariát zbraslavský. Praha 1909, s. 204
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 283.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 80
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 6
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 153.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát černokostelecký. Praha 1907, s. 104
- ↑ Zlatá Praha, roč. 10, č. 18, 1893, s. 208 (foto), s. 216 (text)
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 119.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 62
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 209.
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého II., vikariát berounský. Praha 1908, s. 100.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát mnichovický. Praha 1907, s. 146
Literatura
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění III. (Dodatky), Academia: Praha 2006
- Národ sobě, katalog výstavy, ed. Roman Musil; Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice) 2018