Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)
| Rotunda svatého Martina | |
.JPG)
Rotunda svatého Martina
|
|
| Účel stavby | |
|---|---|
|
kostel |
|
| Základní informace | |
| Sloh | románský |
| Architekt | Antonín Baum (přestavba) |
| Výstavba | 1061 - 1092 (?) |
| Přestavba | 1878 - 1880 |
| Další majitel | vyšehradská kapitula |
| Současný majitel | římskokatolická církev |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česká republika |
| Souřadnice | 50°3′48,9″ s. š., 14°25′17,55″ v. d. |
 Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina, Česko
|
|
| Další informace | |
| Kód památky | 11740/1-1273 (PkMnMISSezObr) (součást památky Vyšehrad) |
 multimediální obsah na Commons |
|
| galerie na Commons |
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rotunda svatého Martina je nejstarší zachovaná stavba nacházející se v oblasti Vyšehradu a současně i nejstarší zachovaná rotunda na území hlavního města Prahy.
Obsah
Popis[editovat | editovat zdroj]
Rotunda je menší stavba kruhového půdorysu, ke které je na východě připojena apsida přibližně půlkruhového tvaru.[1] Vnitřní průměr rotundy je 650 cm a síla zdiva 95 cm. Apsida vystupuje ze stavby o 220 cm.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Byla postavena za krále Vratislava II. (panoval v letech 1061 až 1092), tedy v poslední třetině 11. století. Zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí. První písemná zmínka o rotundě je však až z roku 1396.[1]
Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda.
V roce 1650 začal Ferdinand III. stavět vyšehradskou citadelu. Všechno obyvatelstvo bylo vystěhováno a rotunda sloužila jako prachárna, později jako skladiště. Určitá období historie sloužila i jako obytný prostor.
Osudu zbourání těsně unikla ještě jednou a to v roce 1841, kdy měla ustoupit stavbě silnice z Nového Města na Pankrác. Velkou zásluhu o její uchování má hrabě Karel Chotek.[1] Musela však být částečně přestavěna, když byl původní vchod od dnešní silnice zazděn a nový probourán a upraven na jiném místě do dnešní podoby, aby nezasahoval do silnice, která byla zahloubena hluboko pod původní ráz terénu.
Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
V roce 1845 rotundu zakoupila vyšehradská kapitula a nechala ji v letech 1878–80 obnovit podle návrhu architekta Antonína Bauma.[1] Na jižní straně byl vytvořen novorománský portál podle motivů převzatých z Vyšehradského kodexu. Z téže inspirace vycházeli i Antonín König a Jan Heřman v nástěnné malbě Krista uvnitř rotundy. Novorománský oltář je ze sliveneckého mramoru a oltářní obraz vytvořil František Sequens.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rotunda v roce 1958
-
Detail vchodu a apsidy
-
Jihovýchodní pohled
-
Rotunda v noci
Detaily[editovat | editovat zdroj]
-
Rotunda sv. Martina - detail portálu
-
Rotunda sv. Martina - detail zdiva
-
Rotunda sv. Martina - detail dveří
-
Rotunda sv. Martina - detal zdiva
-
Rotunda sv. Martina - detail zdiva
-
Rotunda sv. Martina - detail dveří
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Rotunda svatého Martina [online]. Vyšehradská kapitula, 2012 [cit. 2016-07-24]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rotunda svatého Martina ve Wikimedia Commons
