Jan Heřman (malíř)
| Jan Heřman | |
|---|---|
 malíř Jan Heřman | |
| Narození | 17. září 1844 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. června 1904 (ve věku 59 let) Malá Strana  Rakousko-Uhersko |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | AVU |
| Povolání | malíř a restaurátor |
| Hnutí | historismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Heřman, křtěný Johann Anton, psán také Johann Heřmann (17. září 1844 Praha[1] – 5. června 1904 Malá Strana[2]) byl český malíř historických a náboženských obrazů a fresek, pracoval také jako restaurátor.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Praze jako páté ze šesti dětí pražského krejčovského mistra Jana Heřmana,[1] matka Anna Marie brzy zemřela.[3] V letech 1860-1864 vystudoval monumentální malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Eduarda Engertha a Josefa Trenkwalda. Roku 1868 se v kostele sv. Štěpána na Novém Městě oženil s Annou Weybornou[4] Manželství bylo bezdětné. [5].
Maloval převážně chrámové obrazy a zařadil se mezi nazarény. Dochovalo se více než pět desítek jeho oltářních obrazů, vesměs olejomalby velkého formátu, určené pro kostely nebo školní kaple v Praze nebo ve středních Čechách. Kopie obrazů vycházely barvotiskem, jak ve větším formátu do zasklených rámů, tak jako přílohy časopisů.[6]
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
Obrazy a fresky[editovat | editovat zdroj]
- Oltářní obraz Korunování Panny Marie v kostele Nejsv. Trojice v Mešně (1880)[7]
- Oltářní obraz klečícího sv. Václava, jemuž se na oltáři zjevuje P. Marie (1882); pro školní kapli sv. Václava v Malostranském gymnáziu[8], nyní v depozitáři Pražského arcibiskupství
- Oltářní obraz svatých Šimona a Judy pro kostel týchž patronů v Dolíně, podle předlohy Hellichovy (1882)[9]
- Oltářní obraz sv. Ludmily (1883)
- Oltářní obraz Panny Marie pro kapli sv. Rocha na Olšanech (před 1883); daroval kaplan František Bečka.[10]
- Oltářní obraz sv. Jakuba pro hlavní oltář téhož světce ve Vojkově[11]
- Oltářní obraz Stětí sv. Jana Křtitele pro kostel téhož zasvěcení ve Skramníkách (1885)[12]
- Oltářní obrazy sv. Jana Sarkandera a sv. Anežky České do farního kostela sv. Vavřince v Klobukách darované roku 1888 ze zámku ve Vraném, objednal světicí biskup Karel František Průcha[13]
- Oltářní obraz sv. Václava v kostele sv. Václava ve Vrbčanech[14]
- Oltářní obrazy sv. Isidora a sv. Jana Nepomuckého v kostele Nanebevzetí P. Marie v Počaplech (1886)[15]
- Oltářní obraz Seslání dítěte Panny Marie sv. Anně a sv. Jáchymovi v kostele Narození Panny Marie v Praze-Michli (1889)[16]
- Oltářní obraz sv. Martina v kostele sv. Martina a Prokopa v Karlíku (1889)[17]
- Obraz sv. Tomáše a sv. Anny pro kostel v Drahově u Veselí nad Lužnicí (1889). Zaplatil Jakub Vojta - Slukov.
- Oltářní obraz trůnící Panny Marie pro kostel Narození Panny Marie ve Velkém Pálči (1889-1890)[18]
- Oltářní obraz sv. Jiří pro kostel sv. Jiří v Lukově na Kladensku (1890)
- Oltářní obraz sv. Jana a Pavla pro kostel téhož zasvěcení v Krtni (1890)[19]
- Oltářní obrazy svatého Norberta a sv. Heřmana Josefa pro kostel sv. Norberta ve Střešovicích (1891)[20], byly odstraněny i s oltáři po roce 1951.
- Oltářní obraz s poprsím sv. Anežky České pro kostel sv. Gotharda ve Slaném[21]
- Oltářní obraz se sv. Annou vyučující Pannu Marii, kostel sv. Václava, Vrbčany (1893)[22]
- Oltářní obrazy sv. Josefa, Panny Marie a Krista v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mukařově (1893)[23]
- Nástěnná malba v apsidě rotundy sv. Martina na Vyšehradě - původní předlohu Josefa Vojtěcha Hellicha přepracoval Jan Heřman (tempera, 1893)
- Oltářní obraz sv. Josefa - původně v kapli kněžského semináře v Litoměřicích (1893)[24]
- Oltářní obraz Všech svatých se skupinou českých patronů pro kostel Všech svatých v Knovízi (1894)[25]
- Oltářní obraz Svatý Jan Nepomucký jako almužník pro kostel sv. Jana Křtitele v Noutonicích (1895).[26]
- Oltářní obrazy sv. Ignáce z Loyoly a Umírajícího sv. Františka Xaverského pro farní kostel sv. Prokopa ve Středoklukách (1896)[27]
- Oltářní obrazy sv. Ludmila vyučující sv. Václava a svatý Norbert v kostele Zvěstování P.Marie v Úhonicích, (asi 1895)[28]
- Nástěnné malby Zvěstování, Narození, Zmrtvýchvstání a Nanebevstoupení Páně v interiéru katedrály sv. Ducha v Hradci Králové (1898); společně s Karlem Špillarem a Vojtěchem Preissigem
Restaurátorské práce[editovat | editovat zdroj]
- Gotické fresky v kostele Narození Panny Marie v Průhonicích[29], nevhodně domaloval chybějící partie, jeho přemalby byly při celkové obnově kostela sňaty
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Jana Heřmana farnosti při kostele sv.Jindřicha
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Jana Heřmana farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ První pobytová přihláška pražského magistrátu (konskripce) 1850-1914
- ↑ Archiv hl.m.Prahy, Matrika oddaných u sv. Štěpána, s. 98
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ například svatá Ludmila, reprodukce in: České Květy (editor Antonín Podlaha, roč. I, 1902, příloha s. 802
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého XII., vikariát rokycanský. Praha 1910, s. 181.
- ↑ František Ekert, Posvátná místa kr. hl. m. Prahy, Praha 1883, svazek I., s. 272
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 302.
- ↑ František Ekert, Posvátná místa kr. hl. m. Prahy, Praha 1883, svazek II., s.309
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého, vikariát sedlčanský, s. 93.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát českobrodský. Praha 1907, s. 47
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 73.
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého IV., vikariát kolínský. Praha 1910, s. 126.
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého II., vikariát berounský. Praha 1908, s. 73.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát prosecký. Praha 1907, s. 275
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého 3, Vikariát zbraslavský. Praha 1909, s. 204
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 283.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 80
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 6
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 153.
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého 4., vikariát kolínský a rokycanský, Praha 1910, s. 126.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát černokostelecký. Praha 1907, s. 104
- ↑ Zlatá Praha, roč. 10, č. 18, 1893, s. 208 (foto), s. 216 (text)
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 119.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 62
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 209.
- ↑ Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého II., vikariát berounský. Praha 1908, s. 100.
- ↑ Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát mnichovický. Praha 1907, s. 146
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění III. (Dodatky), Academia: Praha 2006
- Národ sobě, katalog výstavy, ed. Roman Musil; Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice) 2018
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Heřman na Wikimedia Commons - První pobytová přihláška pražského magistrátu (konskripce) 1850-1914
- Jan Heřman v informačním systému abART
