Jan Heřman (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Heřman
malíř Jan Heřman
malíř Jan Heřman
Narození17. září 1844
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. června 1904 (ve věku 59 let)
Malá Strana
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnostčeská
VzděláníAVU
Povolánímalíř a restaurátor
Hnutíhistorismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Heřman, křtěný Johann Anton, psán také Johann Heřmann (17. září 1844 Praha[1]5. června 1904 Malá Strana[2]) byl český malíř historických a náboženských obrazů a fresek, pracoval také jako restaurátor.

Jan Heřman: Sv. Mikuláš (1889), hlavní oltář kostela sv. Martina a Prokopa v Karlíku

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze jako páté ze šesti dětí pražského krejčovského mistra Jana Heřmana,[1] matka Anna Marie brzy zemřela.[3] V letech 1860-1864 vystudoval monumentální malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru Eduarda Engertha a Josefa Trenkwalda. Roku 1868 se v kostele sv. Štěpána na Novém Městě oženil s Annou Weybornou[4] Manželství bylo bezdětné. [5].

Maloval převážně chrámové obrazy a zařadil se mezi nazarény. Dochovalo se více než pět desítek jeho oltářních obrazů, vesměs olejomalby velkého formátu, určené pro kostely nebo školní kaple v Praze nebo ve středních Čechách. Kopie obrazů vycházely barvotiskem, jak ve větším formátu do zasklených rámů, tak jako přílohy časopisů.[6]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Obrazy a fresky[editovat | editovat zdroj]

Restaurátorské práce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu Jana Heřmana farnosti při kostele sv.Jindřicha
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Jana Heřmana farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  3. První pobytová přihláška pražského magistrátu (konskripce) 1850-1914
  4. Archiv hl.m.Prahy, Matrika oddaných u sv. Štěpána, s. 98
  5. Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
  6. například svatá Ludmila, reprodukce in: České Květy (editor Antonín Podlaha, roč. I, 1902, příloha s. 802
  7. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého XII., vikariát rokycanský. Praha 1910, s. 181.
  8. František Ekert, Posvátná místa kr. hl. m. Prahy, Praha 1883, svazek I., s. 272
  9. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 302.
  10. František Ekert, Posvátná místa kr. hl. m. Prahy, Praha 1883, svazek II., s.309
  11. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého, vikariát sedlčanský, s. 93.
  12. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát českobrodský. Praha 1907, s. 47
  13. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 73.
  14. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého IV., vikariát kolínský. Praha 1910, s. 126.
  15. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého II., vikariát berounský. Praha 1908, s. 73.
  16. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát prosecký. Praha 1907, s. 275
  17. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého 3, Vikariát zbraslavský. Praha 1909, s. 204
  18. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 283.
  19. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 80
  20. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 6
  21. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 153.
  22. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého 4., vikariát kolínský a rokycanský, Praha 1910, s. 126.
  23. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát černokostelecký. Praha 1907, s. 104
  24. Zlatá Praha, roč. 10, č. 18, 1893, s. 208 (foto), s. 216 (text)
  25. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 119.
  26. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl V., vikariát libocký. Praha 1914, s. 62
  27. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého VII., vikariát slánský, Praha 1913, s. 209.
  28. Antonín Podlaha: Posvátná místa Království českého II., vikariát berounský. Praha 1908, s. 100.
  29. Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého I., Vikariát mnichovický. Praha 1907, s. 146

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění III. (Dodatky), Academia: Praha 2006
  • Národ sobě, katalog výstavy, ed. Roman Musil; Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice) 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]