Čánka
| Čánka | |
|---|---|
 Letecký snímek | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Opočno |
| Okres | Rychnov nad Kněžnou |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′42″ s. š., 16°5′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 241 (2021)[1] |
| Katastrální území | Čánka (4,26 km²) |
| PSČ | 517 73 |
| Počet domů | 81 (2011)[2] |
  Čánka | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 111937 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čánka (německy Tschanka) je vesnice, část města Opočno v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nachází se asi 2 km na jihozápad od Opočna. Prochází zde silnice II/298. V roce 2009 zde bylo evidováno 87 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 251 obyvatel.[4]
Čánka je také název katastrálního území o rozloze 4,26 km2.[5] V katastrálním území Čánka leží i Dobříkovec.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.
Exulanti
Stejně jako z okolních obcí (Králova Lhota, Rohenice, Vysoký Újezd aj.) odcházeli do exilu i nekatolíci z obce Čánky. V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků či odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z těchto důvodů prokazatelně uprchl v roce 1742 do Münsterbergu v pruském Slezsku:
- Jakub Macek, dvanáctikorcový chalupník z obce Čánky, s manželkou Dorotou a syny Janem (11 let), Jiříkem (9) a Václavem (7).[6] V Münsterbergu byl i lednu 1746, kdy zažádal o místo v nově vznikající české kolonii Husinec. Tam je v roce 1750 zaznamenán jako jeden ze zakladatelů této obce. V Husinci se oženil dne 4.11.1760 i jeho syn Jan (zemřel 10.5.1771 starý 36 let). I jeho čtyři děti měly později svatby v Husinci.[7]
Kazatelem českého sboru v Husinci v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do vlasti, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) udržuje i Exulant (spolek), který spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.[8]
Pamětihodnosti
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 492, 493, záznam 48-1. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, 1909, Praha 1910
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Čánka, s. 42-43.
- EDITA ŠTĚŘÍKOVÁ: Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
- EDITA ŠTĚŘÍKOVÁ: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné...
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čánka na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čanka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Čánka na webu ČÚZK
