Břevnovský hřbitov
| Břevnovský hřbitov | |
|---|---|
 Kaplová hrobka Johanna Sametze | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Břevnov |
| Adresa | Praha 6-Břevnov |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′6,14″ s. š., 14°21′3,67″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Břevnovský hřbitov leží v blízkosti Břevnovského kláštera v Praze 6 mezi ulicemi U Větrníku a U Vojtěšky, ze které je přístupný dvěma vchody. Byl založen roku 1739, původně sloužil jako pohřebiště řeholníků z přilehlého kláštera. Během 19. století (1869 a 1881) byl dvakrát rozšířen a jeho severovýchodní ohradní zeď posunuta dále od kláštera (za zdí je klášterní zahrada). Je zde pohřbeno několik desítek významných osobností.
Architektura
V horní části hřbitova vedle brány vedoucí do klášterní zahrady stojí kaple Panny Marie a svatého Lazara z roku 1762, postavená podle návrhu Anselma Luraga, uvnitř s malbami Posledního soudu a vzkříšení Lazara. Tato původně malá stavba byla v roce 1778 rozšířena.
Dále jsou součástí hřbitova márnice z poloviny 19. století, vstupní kancelářský domek a pískovcová socha sv. Prokopa z roku 1743, jejímž autorem je Karel Josef Hiernle. U západní zdi je bývalá hrobka Johanna Sametze v podobě novogotické kaple: založil ji JUDr. Johann Sametz (1828–1893), zemský advokát a akcionář Smíchovského pivovaru; po roce 1950 zrušena a vyprázdněna, nyní v havarijním stavu.
Osobnosti a náhrobky
Na břevnovském hřbitově jsou pohřbeni například (v abecedním pořadí):[1]
- Václav Bogner (1911–1988), překladatel Bible, hrob D 23 11[2]
- Klement Borový (1838–1897), teolog a svatovítský kanovník
- Sigismund Bouška (1867–1942), benediktin Břevnovského kláštera, básník
- Jaroslav Cuhra (1904–1974), architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň
- Ivan Diviš (1924–1999), básník a spisovatel; autor náhrobku Jan Koblasa
- Karel Fiala (1862–1939), architekt Pražského hradu
- Alfred Fuchs (1892–1941), spisovatel a novinář
- Petr Faster (1801–1868), hostinský, vlastenec a organizátor kulturního života
- Aleš Havlíček (1956–2015), filozof
- František Hudeček (1909–1990), grafik, ilustrátor a malíř, člen Skupiny 42
- Huynové
- Vojtěch Jarník (1897–1970), matematik, hrob F 238
- Petr Kabeš (1941–2005), básník a spisovatel
- Kapucíni z Lorety na Hradčanech (Ezechiel Kindermann, Zachariáš Tuček, Robert Viktorin)
- Johannes Kinský (1964–2008)
- Rudolf Maria rytíř Klar (1845–1898), jeho matka Karolína Klarová, rozená Wratislavová z Mitrovic (1816–1895), snad je zde pohřben i druhý syn Pavel Alois Klar, stavebník Klarova ústavu pro slepce, založeného jeho otcem Aloisem Klárem), na náhrobku chybí jeho jméno.[2]
- Josef Krása (1933-1985), historik umění
- Karel Kryl (1944–1994), písničkář, hrob C 18 51
- Josef Kolář (1927–2018), člen a koncertní mistr orchestru pražských symfoniků (FOK)
- Zdenko Lobkowitz (1858–1933), generál, pobočník císaře Karla I.
- Jan Lopatka (1940–1993), literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77
- Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog a hudební publicista
- Jan Merell (1904–1986) teolog a pedagog
- František Nušl (1867–1951), astronom; náhrobek Jan Sokol
- Jan Anastáz Opasek (1913–1999), arciopat Břevnovského kláštera (v jihovýchodním cípu hřbitova, kde jsou pochováni i další břevnovští benediktini)
- Jaroslav Putík (1923–2013), spisovatel
- Jan Patočka (1907–1977), filosof, hrob C 16 10; návrh Jan Sokol
- preláti pražské metropolitní kapituly
- Otto Rothmayer (1892–1966), architekt
- Schönbornové František (1899–1984); Karel Josef (1892–1915); Vojtěch Josef (1854–1924); Adelaida Schönbornová, rozená princezna Löwensteinová (1865–1941); Marie Benedikta Kinská, roz. Schönbornová (1896–1957)
- Aloys Skoumal (1904–1988) a Hana Skoumalová (1903–1999), překladatelé
- Jan Sokol (1904–1987), architekt
- Jan Sokol (1936–2021), filozof a pedagog
- Školské sestry františkánky – hrobka v beuronském stylu
- Vítězslav Šmejc (1905–1982), spisovatel, hrob D-11, 31 uh
- František Tichý (1896–1961), malíř a grafik
- Josef Topol (1935–2015), básník a dramatik
- Vít Urban (1943–2002), hispanista a překladatel
- Jiří Valenta (1936–1991), malíř, grafik a fotograf
- Miroslav Venhoda (1915–1987), hudební skladatel a teoretik, dirigent Pražských madrigalistů, interpret renesanční a barokní hudby
V beletrii
- Břevnovskému hřbitovu jako místu, kde pracoval, se podrobně věnuje Petr Motýl v románu Šatna a klášter.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Mapujeme hřbitovy a jejich historii. Pomozte nám i Vy. | Správa pražských hřbitovů [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Kniha o Břevnově. [editor Michal Tryml ; text Bohumil Beránek ... et al.]. Praha : Městská část Praha 6, 2006?. S. 213.
- ↑ MOTÝL, Petr. Šatna a klášter. 1. vyd. Praha: Malvern, 2021. 1193 s. ISBN 978-80-7530-298-4.
Literatura
- LÁNY, Jeroným: Hřbitov u sv. Markéty v Břevnově 1739-1999. Praha 2000
- KOVAŘÍK, Petr: Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 147–154.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Břevnovský hřbitov na Wikimedia Commons - Vyhledání hrobového místa
