Vítězslav Šmejc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Vítězslav Šmejc
Narození 26. listopadu 1905
Železnice
Úmrtí 29. července 1982 (ve věku 76 let)
Praha
Místo odpočinku Břevnovský hřbitov
Povolání učitel, spisovatel
Významná díla Tygr pana Boška
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

PaedDr. Vítězslav Šmejc (26. listopadu 1905, Železnice (okres Jičín)29. července 1982, Praha) byl český spisovatel literatury pro mládež.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrob Vítězslava Šmejce

Jako školák trávil prázdniny v Pertolticích, které ho inspirovaly k napsání knihy Mladí žabáci.[1] Gymnázium a učitelský ústav vystudoval v Čáslavi. Poté učil na Čáslavsku a Ledečsku.[2]

V Čáslavi žil v ulici Dobrovského (období prozatím neurčeno).[3]

Manželka Milada Šmejcová (1909-1966) byla učitelka.[4]

Je pochován v Praze, na břevnovském hřbitově, spolu s manželkou, oddělení D-11, místo 31 uh.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Inzerát naklad. Hokr, Pestrý týden 1938, V. Šmejc: Autem a motocyklem celou republikou

Časopisecké příspěvky[editovat | editovat zdroj]

Vítězslav Šmejc přispíval do časopisů Malý čtenář a Humoristické listy. Sám byl v letech 1938 až 1935 redaktorem časopisu Podoubraví.[6]

Tygr pana Boška[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějším dílem Vítězslava Šmejce jsou třídílné příběhy o automobilu Tygr - Tygr pana Boška (o cestování po republice), Tygr jede k moři a Tygr za polárním kruhem (o cestách do zahraničí). Znovu byly příhody Tygra (s ilustracemi Jiřího Trnky, druhý a třetí díl s ilustracemi Jiřího Wowka) vydány v roce 1946. Tygr pana Boška se jako jediný ze Šmejcova díla dočkal ještě novodobého vydání v roce 1995.

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Družina červené stužky (Fr. Hoplíček, V Brně, Vydavatelství odbor Ústř. spolku jednot učitelských, 1935 a Praha, Jaromír Nožička 1948)
  • Tom a Mik v Tatrách (s ilustracemi E. Poledníka, V Praze, Jos. Hokr, 1936)
  • Trucovna (Ilustroval akademický malíř Frant. Eisenreich, V Brně, Vydavatelský odbor Ústřed. spolku jednot učitelských, 1937)
  • Tygr pana Boška (ilustroval Jiří Trnka, Praha, Šolc a Šimáček, 1937 a 1946)
  • Autem a motocyklem celou republikou (podrobné cestovní programy pro motoristy s udáním vzdáleností, s upozorněním na přejezdy, stoupání, historické památky, přírodní zajímavosti v oblastech lesních i vodních, vhodných pro camping; určeno i cyklistům, Praha, Jos. Hokr, 1938)
  • Cestou za obzor (román, V Praze, Kvasnička a Hampl, 1941)
  • Lichnická paní a jiné pověsti (vybral a upravil Vítězslav Šmejc, obrázky nakreslil A. Pospíšil, V Čáslavi, Václav Čepek, 1941)
  • Slavičí stezka a jiné pověsti (vybral a upravil Vítězslav Šmejc, obrázky nakreslil A. Pospíšil, V Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1941)
  • Tygr jede k moři (ilustroval Jiří Trnka, Praha, Šolc a Šimáček, 1941 a 1946)
  • Tygr za polárním kruhem (obrázky podle I. a II. dílu zhotovil Jiří Wowk, Praha, Šolc a Šimáček, 1941 a 1946)
  • Kluci žabáci(povídka pro hochy, Praha, Gustav Voleský, 1942 a Jaromír Nožička 1948)
  • Šibal Kacafírek a jiné pověsti (Vybral a upravil Vítězslav Šmejc, obrázky v textu i na obálce Antonín Pospíšil, V Čáslavi, Václav Čepek, 1942)
  • Toulky Jana samotáře a jiné povídky (obrázky v textu i na obálce Antonín Pospíšil, V Čáslavi, Václav Čepek, 1944)
  • Vodníkova tůň a jiné povídky (obrázky v textu i na obálce Antonín Pospíšil, V Čáslavi, Václav Čepek, 1944)
  • Čáp Šotek a jiné pověsti (Vybral a upravil Vítězslav Šmejc , obrázky a obálka Antonín Pospíšil, V Čáslavi, Václav Čepek, 1945)
  • Zlatá sova a jiné pověsti (vybral a upravil Vítězslav Šmejc, obrázky a obálka Antonín Pospíšil, V Čáslavi, Václav Čepek, 1945)
  • Černá kniha (Obálka a kresby Bohumíra Čermáka, V Praze, Jaroslav Salivar, 1946)
  • Čarovné květy I. a II. (Ze sbírek K.J. Erbena, Sv. Čecha, M. Mikšíčka, B.M. Kuldy, B. Němcové, V. Říhy, V.B. Třebízského i z motivů pohádek umělých, vybral a upravil Vítězslav Šmejc, Ilustroval Stanislav Šulc, Zlín, Tisk, 1947)
  • Nejhezčí pohádky Boženy Němcové (Obrázky kreslila Divica Landrová, vybral a upravil Vítězslav Šmejc, Brno, Komenium, učitelské nakladatelství, 1947 a 1948)
  • Slavičí stezka a jiné pověsti (Obálku a obrázky nakreslil A. Pospíšil, V Praze, Státní nakladatelství, 1947)
  • Pohádky slovanských luhů (Karel Jaromír Erben, vybral a upravil Vítězslav Šmejc, ilustrovala Divica Landrová, Brno, Komenium, 1948)
  • Zapomenutá píseň (il. O.D. Latanov, Praha, Jaromír Nožička, 1948)
  • Tygr pana Boška (ilustr. Jiří Trnka, graf. úprava Václav Jedlička, Vimperk, Papyrus a Rudná u Prahy, JEVA, 1995)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Trilogie Tygr pana Boška, Tygr jede k moři a Tygr za polárním kruhem byla inspirována automobilistickými cestami majitele čáslavských strojíren Bedřicha Grunda.[7]
  • Při návštěvě rodné Čáslavi označil Miloš Forman Šmejcovy knihy o automobilu Tygr za svou nejmilejší dětskou četbu.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sbor dobrovolných hasičů Pertoltice, díl 62
  2. Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Šmejc Vítězslav
  3. Čáslavsko.net: Něco z historie ulice Dobrovského v Čáslavi
  4. Zdroj: Náhrobní deska na břevnovském hřbitově.
  5. Správa pražských hřbitovů, vyhledávání Šmejc Vítězslav, 1982
  6. Středočeská vědecká knihovna Kladno: Podoubraví
  7. MICHÁLEK, Vladimír. Stabilní motory - čáslavské strojírny. In: Národní zemědělské muzeum. Z historie zemědělství IV.. Praha: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-86874-46-. S. 193.
  8. Za největšího Čecha považuje režisér Forman Jana Žižku. Kutnohorský deník. 9. 9. 2008. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]