Přeskočit na obsah

Kosatec sibiřský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKosatec sibiřský
alternativní popis obrázku chybí
Kosatec sibiřský v PP Mastnice
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďkosatcovité (Iridaceae)
Rodkosatec (Iris)
Binomické jméno
Iris sibirica
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosatec sibiřský (Iris sibirica) je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých (Iridaceae)[1][2], která roste v Evropě, mírných oblastech Asie a roztroušeně i v České republice.[1] Na území České republiky je chráněná; patří do kategorie silně ohrožený druh. Kosatec sibiřský může dosahovat až výšky 100 cm, je to bylina, která roste v trsech. Listy jsou úzké a dlouhé, stonek dutý a okrouhlého tvaru. Květy jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním. Kvetou v květnu a v červnu typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách.[3] Celá rostlina je jedovatá.[4][5]

Kosatec sibiřský je charakteristickým zástupcem bezkolencových luk patřící v Česku mezi ohrožené druhy – v červeném seznamu zařazen do kategorie C3.[6] Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod. Nicméně v Česku se jedná o chráněný druh a na jeho použití by mělo být vydáno patřičné povolení.[7] V roce 2010 se stal německou Rostlinou roku.

Pojmenování

Lidově se kosatci přezdívá mečík.[8] Samotný latinský název, Iris sibirica, odkazuje k starořeckému bohu duhy a k místu, kde kosatec přirozeně divoce roste, Sibiři.[5] Pro kosatec sibiřský (Iris sibirica) se využívají další latinská označení:[1]

  • Iris pratensis (Lam.)
  • Limnirion sibiricum (L.) Opiz
  • Xyridion sibiricum (L.) Klatt
  • Xiphion sibiricum (L.) Schrank

či v české literatuře je možné se setkat s alternativními názvy:[1]

  • kosatec luční (dle Presl 1819)
  • kosač sibirský (dle Opiz 1852)

Popis

Charakteristický trs kosatce sibiřského

Kosatec sibiřský je vytrvalá bylina rostoucí v trsech, která může dosahovat výšky 50 až 120 cm.[1] Této výšky rostlina dosahuje po 2 až 5 letech růstu.[9] Má přímou, oblou lodyhu, která je stejně dlouhá či delší než listy.[1] Stonek je dutý a okrouhlého tvaru.[3] Podzemní oddenek je silný a krátce plazivý.[8]

Listy

Listy jsou zelené a 2 až 10 mm široké, jsou kratší (o délce 25 až 80 cm)[5] než stonek, který nese květ, a mají trávovitý vzhled.[3][1][8]

Květ

Detail květu

Květy vyrůstají většinou v počtu jednoho až třech (ojediněle až pěti[5]) v paždí listenů, jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním.[3] Občas může být některý z květů i bílý.[5] Květy jsou pravidelné, trojčetné a dorůstají velikosti 5 až 7 centimetrů.[5][8] Okvětní lístky srůstají ve spodní části v trubku,[8] která je 4 až 7 mm velká. Vnější modré až modrofialové okvětní lístky plátky jsou ohnuté nazpět a na jejich bázi je bílá či žlutá skvrna s fialovou žilnatinou.[8] Svrchní strana vnějších okvětních lístků je lysá.[8] Kvetou v květnu a v červnu[1] typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách.[3] Samotné květy jsou nevonné či vonné jen velmi slabě.[1][8]

Opylování květu hmyzem

Květy jsou hermafroditi, to znamená, že mají jak samčí tak i samičí orgány, na opylování se podílí hmyz.[5] Nicméně rostlina je schopna taktéž samovolného opylení.[5] Tři tyčinky se nacházejí uvnitř květu, jejich prašníky jsou ukryty pod lalokem čnělky.[8]

Semena

Semena kosatce sibiřského

Semena dozrávají mezi srpnem a zářím.[5] Semínka kosatce jsou po dozrání sploštělá a hnědé barvy, o velikosti několika milimetrů. Jsou obsaženy v několik centimetrů velké tobolce, která je rozdělena na trojpouzdrá.[8] Tobolka se pak od vrcholové části otvírá, čímž dochází k uvolňování semen. Tyto uschlé tobolky jsou od podzimu až do jara dobře viditelnou částí rostliny umožňující její snadné objevení v terénu.

Detail uschlých tobolek

Rozšíření

Kosatec sibiřský roste na území Evropy, včetně České republiky, a v oblastech mírné Asie až po Japonsko[3]. Za původní areál výskytu je považována severní Asie, východní a střední Evropa, konkrétně území Turecka, Arménie, Ázerbájdžánu, Ruska, v Evropě pak v Rakousku, Česku, Německu, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Švýcarsku, Běloruska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Moldavy, Ukrajiny, Bulharska, na území států bývalé Jugoslávie, Itálie, Rumunska a Francie.[10] Oproti jeho výskyt v severní Americe, konkrétně v Kanadě v provincii Ontario, a v USA ve státech Connecticut, Maine, Massachusetts, New York, Pensylvánie, Virginie a Kalifornie, a na Britských ostrovech je až druhotný.[10][5] V tomto areálu se vyskytuje v pásmu od nížin až po podhůří.[1] Obývá vlhké slatinné a rašelinné louky, dále v mokřiny,[1] břehy a další místa, která jsou alespoň v předjaří zaplavena vodou.[3] Většinou preferuje oblasti, kde je půda bahnitá, hlinitá,[8] výživná a vápnitá.[3]

Naopak je náchylný na vysoké koncentrace solí v půdě[8] a taktéž špatně snáší kosení luk.[3] Z toho důvodu roste převážně na nekultivovaných areálech.[3]

Česká republika

Na jednom květonosném stonku vykvetou většinou 2 až 3 květy

V České republice je kosatec sibiřský vzácný, jelikož ve druhé polovině 20. století byla jeho stanoviště systematicky rekultivována a odvodňovány meliorací, což mělo za následek ústup druhu z těchto lokalit. Aktuálně se zdá, že jeho ústup se zastavil, jak se změnilo využívání krajiny pro zemědělské účely.[3][8] V současnosti kosatec sibiřský kvete v řadě chráněných územích[2] jako například v přírodní památce Novoveská draha, Mastnice, v přírodní rezervaci Březina a dalších lokalitách.

Ohrožení

Jeden z mnoha kultivarů, 'Sultan's Ruby'

Kosatec sibiřský je v České republice zanesen v Červeném seznamu jako ohrožený druh zařazený do skupiny C3; zákon (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb) ho hodnotí jako silně ohrožený druh. Na území Slovenska je řazen mezi zranitelné druhy (VU) a je zde taktéž chráněn. Podobně je tomu i v Maďarsku, Srbsku, Polsku, Bělorusku, Litvě, Lotyšsku, Francii a ve Švýcarsku.[1]

Škůdci

Rostlina může být napadnuta zástupci slimáků, hlemýžďovitých či třásnokřídlých (Thysanoptera).[9] Taktéž se může stát obětí plísně šedé (Botrytis cinerea).[9]

Využití

Kosatec sibiřský je oblíbený jako zahradní květina, která snese i poměrně suché stanoviště, nicméně vhodnější je výsadba do oblasti s vlhkou až mokrou půdou.[1] Pro okrasné účely byla vyšlechtěna celá řada kultivarů a hybridů,[5] včetně varianty s bílými květy,[1] růžovými či různě modře a fialově zbarvenými.[3] Květina se tak využívá ve květinářství pro aranžování, využívány jsou taktéž uschlé tobolky semen. Nicméně samotné květy velice rychle vadnou.[8]

Kosatec sibiřský na běloruské známce

Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod. Nicméně v Česku se jedná o chráněný druh a na jeho použití by mělo být vydáno patřičné povolení.[7]

Obsahové látky a jedovatost

Listy kosatce sibiřského obsahují zejména organické kyseliny, glykosid iridin, škrob, třísloviny a silice. Rostlina je podezřelá z jedovatosti, na Ukrajině však byly oddenky používány v lidové medicíně jako expektorans, při nemocech trávicí soustavy a proti zánětům.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n KRÁSA, Petr. IRIS SIBIRICA L. – kosatec sibiřský / kosatec sibírsky [online]. 2007-7-3 [cit. 2013-03-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b CIBULKA, Radim. Salvia-os.cz: Ohrožená pražská příroda, Iris sibirica [online]. Salvia - ekologický institut, z.s., Salvia-os.cz, rev. 27.09.2015 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l Iris sibirica - kosatec sibiřský [online]. botanika.wendys.cz [cit. 2011-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Rybicky.net - Iris Sibirica [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k Iris sibirica (Siberian iris) [online]. The Royal Botanic Gardens Kew [cit. 2013-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-18. (anglicky) 
  6. ↑ http://hobby.idnes.cz/kosatec-sibirsky-iris-sibirica-dmt-/herbar.aspx?c=A091231_033923_herbar_kos
  7. ↑ a b http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vymazal-korenove-cistirny-maji-vyrazne-nizsi-naklady-na-provoz
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Kosatec sibiřský [online]. Přírodou.cz o.s. [cit. 2013-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-23. 
  9. ↑ a b c Iris sibirica [online]. The Royal Horticultural Society [cit. 2013-03-15]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  10. ↑ a b Iris sibirica L. [online]. United States Department of Agriculture, Agricultural Research Service, Beltsville Area [cit. 2013-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-05. (anglicky) 
  11. ↑ KRECHUN, A.V.; ZATYLNIKOVA, O.A. Research of the chemical composition of biologically active substances of Iris sibirica. Charkov: National University of Pharmacy, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12.  Archivováno 12. 5. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kosatec_sibiřský&oldid=20849571“