Hlavinka horská
Hlavinka horská | |
---|---|
Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
Rod | hlavinka (Traunsteinera) |
Binomické jméno | |
Traunsteinera globosa (L.) Rchb., 1842 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) je pozemní, hlíznatá orchidej, jediný druh rodu hlavinka, který se v evropské přírodě vyskytuje. Tato bylina s neobvyklým narůžovělým květenstvím připomínajícím spíše česnek roste v přírodě Česka jen ojediněle a je přísně chráněna. Lze ji s jinou rostlinou nesnadno zaměnit, neboť další druh téhož rodu, Traunsteinera sphaerica, má květy nažloutlé a roste až v jihozápadní Asii.[1][2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Roste ve středoevropských a jihoevropských pohořích, na východ zasahuje až na Krym, do Turecka a na Kavkaz. V Česku je poměrně vzácná a roste pouze na několika místech. V Čechách, kde se dříve vyskytovala v Českém středohoří a v Orlických horách, pravděpodobně vymizela. Na Moravě nyní roste v Hrubém Jeseníku a na okraji Karpat, v Beskydech, Javorníkách, Hostýnských vrších a v Bílých Karpatech.[1][3][4][5]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Tento geofyt je vázán na slunné, luční biotopy, vyskytuje se na loukách, pastvinách či otevřených prameništích, kde jsou vlhčí humózní či kamenitohlinité půdy. Její stanoviště, která mohou být zásaditá nebo i slabě kyselá, se nacházejí od podhůří do hor.[4][6][7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá bylina s přímou, nevětvenou, chudě olistěnou lodyhou vysokou 30 až 70 cm. V době kvetení jsou v zemi dvě hlízy a z větší, loňské vyrůstá lodyha s květy. Lodyha bez listové růžice má u báze dva až tři objímavé, hnědé, zakrslé, šupinaté listy. Výše pak vyrůstají čtyři a více listů bylinných, šikmo odstávajících, které jsou podlouhle až obkopinaté, na bázi objímavé a na vrcholu mají kápovitou špičku. Spodní listy bývají dlouhé 5 až 13 cm a 1 až 3 cm široké, směrem vzhůru se však zmenšují, poslední úzký list nedosahuje ani k počátku květenství.
Květenství je hustý klas (někdy považovaný za hlávku), který má v době před rozkvětem kulovitě jehlancovitý tvar, v době květu je spíše kulovitý a po odkvětu se prodlužuje. Je v něm nahloučeno až 100 květů, které jsou světle růžové nebo světle purpurové s nachovými tečkami a mají drobné listeny. Okvětní lístky jsou vejčité, asi 7 mm dlouhé, vnější se ke konci zužují a na vrcholu mají kyjovitý přívěsek. Široce klínovitý pysk s nachovými tečkami je do poloviny třílaločný a prostřední lalok je delší než postranní, ostruha je svislá, válcovitá a prohnutá. Květy se otevírají jen ve dne, příjemně voní a bývají opylovány převážně motýly. Kvetou v závislosti na poloze od května do srpna. Brylky pylu jsou světle žluté. Ploidie druhu je 2n = 42.
Plodem je přisedlá, eliptická tobolka směřující šikmo vzhůru, obsahuje množství velmi drobných semen. Semena nemají zcela vyvinutá embrya a jsou v rané fázi vývoje závislá na mykorhizních houbách, patřících pravděpodobně do čeledí Tulasnellaceae nebo Ceratatobasidiaceae.[1][2][3][4][8]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Hlavinka horská je velmi citlivá na minerální i organické hnojení půdy, ve které roste, stejně jako na meliorační úpravy mající za cíl odvodnit lokalitu. Pro svůj estetický vzhled je též ohrožována trháním kvetoucích jedinců a sběrem hlíz. Ustupuje z obhospodařovaných pozemků, hlavně z lučních lokalit v nižších polohách, a vytratila se také z blízkosti turistických cest. Stejně nebezpečné je pro ni upuštění od obhospodařování luk a pastvin, které následně zarostou nepůvodními travinami a dřevinami.
Je v České republice chráněným druhem a byla zařazena k silně ohroženým druhům naší květeny, jak ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb" (§2), tak i v "Červeném seznam cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" (C2b).[1][7][9][10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Hlavinka horská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.07.2007 [cit. 2017-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Traunsteinera globosa [online]. Arbeitskreis Heimische Orchideen, Bayern e. V, München, DE [cit. 2017-02-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b HANZL, Martin. Natura Bohemica: Hlavinka horská [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 12.04.2011 [cit. 2017-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Hlavinka horská, s. 406–407.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Traunsteinera globosa [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ SUCHÁČEK, Pavel. Klíčivost vybraných druhů vstavačovitých rostlin na obnovených loukách na území CHKO Bílé Karpaty. České Budějovice, 2013 [cit. 24.02.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jana Jersáková. Dostupné online.
- ↑ a b DANČÁK, Martin; CHYTIL, Petr. Vzácné rostliny Beskyd: Hlavinka horská [online]. ČSOP Salamandr, CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, rev. 12.2013 [cit. 2017-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
- ↑ Traunsteinera globosa [online]. Jindřich Šmiták, Orchidea klub Brno, Brno [cit. 2017-02-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-02-24]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 24.02.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hlavinka horská na Wikimedia Commons
- Taxon Traunsteinera globosa ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření hlavinky horské v ČR