Eleonora Kounicová
Eleonora hraběnka Kounicová | |
---|---|
Eleonora z Kounic (cca 1895) | |
Rodné jméno | Eleonora hraběnka Voračická-Bissingen z Paběnic |
Narození | 26. ledna 1809 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 10. ledna 1898 (ve věku 88 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | mecenáška, spolková činovnice |
Choť | Michal Karel Kounic |
Děti | Václav Robert z Kounic Albrecht Vincenc z Kounic[1] |
Rodiče | Jáchym Jindřich Voračický z Paběnic a Alžběta Vratislavová z Mitrovic |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eleonora hraběnka Kounicová, rozená Voračická-Bissingen z Paběnic, (26. ledna 1809 Praha-Nové Město – 10. ledna 1898 Praha-Nové Město) byla česká šlechtična, spolková činovnice, sufražetka a feministka, mecenáška umění a podporovatelka ženských spolků v českých zemích. Podporovala přední osobnosti českého ženského emancipačního hnutí, jako byla například Marie Riegrová-Palacká, Karolina Světlá, Sofie Podlipská, Božena Němcová, která ji uvedla ve věnování svého románu Babička.
Život
Mládí
Narodila se v paláci Voračických na Novém Městě v Praze do česky mluvící šlechtické rodiny, která se pohybovala v českém vlasteneckém a intelektuálním prostředí. Jejími rodiči byli Jáchym Jindřich Voračický z Paběnic a jeho manželka Alžběta, rozená Vratislavová z Mitrovic.[2] Mládí strávila na rodovém panství v Choustníku u Tábora.
28. srpna 1828[3] se v Praze provdala za velkostatkáře a politika hraběte Michaela Karla z Kounic. Po sňatku s manželem přechodně pobývali ve Vídni, kde Michael Karel působil jako c. k. komoří. Kromě toho vlastnili rodové statky Zahrádky, Housku, Českou Lípu a Březno v Čechách ad. Byla dámou Řádu hvězdového kříže.
Veřejná činnost
Soustavně se věnovala dobročinným a mecenášským aktivitám, zejména pak po smrti manžela roku 1852,[4] který zemřel ve 49 letech. V napjatém společenském prostředí 40. let 19. století a následného nástupu neoabsolutismu se aktivně účastnila a spoluorganizovala dámské společenské salony, které začaly být po Říjnovém diplomu roku 1860 přeměňovány do nově povolených občanských spolků.
Osobní přátelství ji pojilo s Boženou Němcovou, kterou opakovaně finančně podpořila. Jako poděkování jí Němcová věnovala své stěžejní dílo Babička. V Babičce je Kounicová zpodobněna v postavě hraběnky Březenské. Stejně tak pomohla k vydání a realizaci děl Karoliny Světlé, Sofie Podlipské a dalších českých umělců a umělkyň.
Zapojovala se do aktivit okolo Amerického klubu dam, prvního českého ženského spolku vzniknuvšího z iniciativy mecenáše Vojty Náprstka, který se scházel v jeho domě U Halánků. Svůj rodný dům, palác Voračických, později věnovala ve prospěch českého Národního muzea,[5] sama žila v Kounickém paláci v Panské ulici na Novém Městě.
Finančně podporovala např. Ústřední matici školskou, ženský spolek Vesna v Brně, Ženský výrobní spolek, Národní jednotu pošumavskou a mnohé další, stejně jako např. dostavbu a výzdobu interiérů Národního divadla.[6]
Úmrtí
Hraběnka Eleonora Kounicová zemřela 10. ledna 1898 v novoměstském Kounickém paláci v Praze. Dle svého přání nebyla pohřbena do rodinné hrobky, ale na Vyšehradském hřbitově, místě tradičního odpočinku českých národních elit.
Potomci
Spolu s manželem měli deset dětí:
- Albrecht Vincenc z Kounic (1829–1897)[7] – politik, c. k. komoří, člen Panské sněmovny Říšské rady
- Václav Robert Kounic (1848–1913) – politik a mecenáš
- Rudolf z Kounic
- Jindřich z Kounic
- Ferdinand z Kounic
- Jiří z Kounic
- Emanuela z Kounic
- Evžen z Kounic (1841–1919) – poslední mužský potomek rodu Kouniců
Odkazy
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Kounicová, Eleonora, hraběnka, 1809–1898. provenio.net [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Kounicová, Eleonora — Božena. Česká televize [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ KOBLASA, Pavel. Panství Lukavice a hraběcí rodina Schönbornů. Rodopisná revue. 2008, roč. 10, čís. 3 / podzim, s. 2–3. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eleonora Kounicová
- Diplomová práce