Eleonora Kounicová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eleonora hraběnka Kounicová
Eleonora z Kounic (cca 1895)
Eleonora z Kounic (cca 1895)
Rodné jménoEleonora hraběnka Voračická-Bissingen z Paběnic
Narození26. ledna 1809
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. ledna 1898 (ve věku 88 let)
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánímecenáška, spolková činovnice
Manžel(ka)Michal Karel Kounic
DětiVáclav Robert z Kounic
Albrecht Vincenc z Kounic
RodičeJáchym Jindřich Voračický z Paběnic a Alžběta Vratislavová z Mitrovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleonora hraběnka Kounicová, rozená Voračická-Bissingen z Paběnic, (26. ledna 1809, Praha-Nové Město10. ledna 1898, Praha-Nové Město) byla česká šlechtična, spolková činovnice, sufražetka a feministka, mecenáška umění a podporovatelka ženských spolků v českých zemích. Podporovala přední osobnosti českého ženského emancipačního hnutí, jako byla například Marie Riegrová-Palacká, Karolina Světlá, Sofie Podlipská, Božena Nemcová, která ji uvedla ve věnování svého románu Babička.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v paláci Voračických na Novém Městě v Praze do česky mluvící šlechtické rodiny, která se pohybovala v českém vlasteneckém a intelektuálním prostředí. Jejími rodiči byli Jáchym Jindřich Voračický z Paběnic a jeho manželka Alžběta, rozená Vratislavová z Mitrovic.[1] Mládí strávila na rodovém panství v Choustníku u Tábora.

28. srpna 1828[2] se v Praze provdala za velkostatkáře a politika hraběte Michaela Karla z Kounic. Po sňatku s manželem přechodně pobývali ve Vídni, kde Michael Karel působil jako c. k. komoří. Kromě toho vlastnili rodové statky Zahrádky, Housku, Českou Lípu a Březno v Čechách ad. Byla dámou Řádu hvězdového kříže.

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Kounický palác v Panské ulici, sídlo Eleonory Kounicové v Praze na Novém Městě.

Soustavně se věnovala dobročinným a mecenášským aktivitám, zejména pak po smrti manžela roku 1852,[3] který zemřel ve 49 letech. V napjatém společenském prostředí 40. let 19. století a následného nástupu neoabsolutismu se aktivně účastnila a spoluorganizovala dámské společenské salony, které začaly být po Říjnovém diplomu roku 1860 přeměňovány do nově povolených občanských spolků.

Osobní přátelství ji pojil s Boženou Němcovou, kterou opakovaně finančně podpořila. Jako poděkování jí Němcová věnovala své stěžejní dílo Babička. V Babičce je Kounicová zpodobněna v postavě hraběnky Březenské. Stejně tak pomohla k vydání a realizaci děl Karoliny Světlé, Sofie Podlipské a dalších českých umělců a umělkyň.

Zapojovala se do aktivit okolo Amerického klubu dam, prvního českého ženského spolku vzniknuvšího z iniciativy mecenáše Vojty Náprstka, který se scházel v jeho domě U Halánků. Svůj rodný dům, palác Voračických, později věnovala ve prospěch českého Národního muzea,[4] sama žila v Kounickém paláci v Panské ulici na Novém Městě.

Finančně podporovala např. Ústřední matici školskou, ženský spolek Vesna v Brně, Ženský výrobní spolek, Národní jednotu pošumavskou a mnohé další, stejně jako např. dostavbu a výzdobu interiérů Národního divadla.[5]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Hraběnka Eleonora Kounicová zemřela 10. ledna 1898 v novoměstském Kounickém paláci v Praze. Dle svého přání byla pohřbena místo do rodinné hrobky na Vyšehradském hřbitově, místě tradičního odpočinku českých národních elit.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Spolu s manželem měli deset dětí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  2. Kounicová, Eleonora, hraběnka, 1809–1898. provenio.net [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  5. Kounicová, Eleonora — Božena. Česká televize [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  6. KOBLASA, Pavel. Panství Lukavice a hraběcí rodina Schönbornů. Rodopisná revue. 2008, roč. 10, čís. 3 / podzim, s. 2–3. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]