Venis
| Venis | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Venis | ||||||||||||
 Texty pyramid z hrobky Venisovy pyramidy | ||||||||||||
| Doba vlády | 2321–2306 př. n. l.[1][2] | |||||||||||
| Rodné jméno |
| |||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||
| Wadj-taui | ||||||||||||
| Zlatý Hor |
| |||||||||||
| Manželky | Nebet
Chenut
| |||||||||||
| Potomci | princ Venis-anch (matka Nebet)[3] | |||||||||||
| Otec | Džedkare (?) | |||||||||||
| Hrobka | pyramida v severní Sakkáře; Lepsius XXXV. | |||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||
Venis byl poslední, devátý panovník 5. dynastie ve starověkém Egyptě v období Staré říše, nástupce Džedkarea Isesiho. Vládl asi 15 let. Z nemnoha údajů odečtených z reliéfů na zdech cesty k jeho pyramidovému komplexu jsou patrné scény lodí s posádkou lodníků nebo otroků vracejících se z expedicí do Levanty na východním pobřeží Středozemního moře.[4] Na jiném reliéfu je zobrazena scéna z bitvy, kde Egypťané luky a dýkami útočí na semitské nomády. Jsou také známé potvrzující cesty faraona na sever Núbie. Doba vlády faraona byla již poznamenána úpadkem a četnými hladomory, zejména v pouštních oblastech říše.[5]
Rodina
Za Venisova otce se považuje Džedkare-Isesi, jeho matka není známa. Jeho manželkami byly Nebet a Chenut.[6][3] Měl šest dcer, Hemeter Hemi[7], Neferut, Nefertkaues Iku, Sešešet Idut, Chentkaues a Iput.[6] Poslední z nich se stala druhou manželkou zakladatele 6. dynastie faraona Tetiho.
Hrobka
Zádušní kult, který přetrvával až do období konce Staré říše i Prvního přechodného období přibližně až do 11. dynastie (~2018 př. n. l.), byl v případě Venise doplněn uctíváním místního sakkárského boha a byl zde patrný příklon k uctívání bohů Hora a Osirise.[8] Venis si nechal zbudovat pyramidu v severní Sakkáře poblíž jihozápadní hrany Džoserova komplexu, a to patrně nad zbytky dřívější pyramidy, pravděpodobně faraona Hetepsechemueje (~2730 př. n. l.).[9] Pyramida patří mezi nejmenší postavené v období Staré říše. K pyramidě vede asi 750 m dlouhá vzestupná cesta, která je zdobená žulovými bloky s četnými reliéfy, ukončená stěnou ohraničující posvátný prostor. Vnitřní prostory hrobky poprvé v dosavadní historii jsou bohatě zdobené reliéfy z faraonova života a zejména Texty pyramid.[9] Ty obsahují náboženské texty, soubory litanií, říkadel a vztahu faraona k podsvětí,[2] které byly patrně poprvé spojeny do jednoho celku. Venis nechal vystavět poblíže své pyramidy dvojhrobku pro své manželky Nebet a Chenut. Obě části jsou identické a jsou vyzdobeny scénami ze všedního života, jak bylo obvyklé u hrobek nekrálovského původu.[3]
Konec 5. dynastie
Venis zemřel, aniž zanechal mužského dědice, což způsobilo nástupnickou krizi a hledání panovníka „ten kdo usmíří obě země“. Zakladatel 6. dynastie Teti legalizoval svoje nástupnictví tím, že si vzal za ženu Venisovu dceru Iput.[6] Četní egyptologové to však dosud kriticky zpochybňují.[6] Zdá se, že dynastická změna nevedla k rozsáhlejší destrukci státní správy, či rozvratu říše, zřejmě díky tomu, že četní vysocí úředníci přetrvali zlomové období. Zmiňují se kupříkladu vezírové Mehu[7] nebo Kagemni.[5]
Odkazy
Literatura
- VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 24, 494.
Reference
- ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73.
- ↑ a b c d KREJČÍ, Jaromír; LANDGRÁFOVÁ, Renata. Královny 5. dynastie [online]. Praha: Český egyptologický ústav. Dostupné online.
- ↑ HAYES, Wiliem. The Scepter of Egypt [online]. New York: Metropolitní muzeum of Art, 1978. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b DODSON, Aidan. Monarch of the Nile [online]. Cairo: The American University. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BAUD, Michael. Famille royale et pouvoir sous lÄnciant Empire égyptien [online]. Cairo: Institue Français d`Archéolgie Orientale, 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (francouzsky)
- ↑ a b STRUDWICK, Nigel. Text from the Pyramide Age [online]. Leiden: Brill, 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saqqara Necropolis [online]. Czenstochowa: Darius Sitek, rev. 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LEHNER, Mark. The Complete Pyramids: Solving the Ancient Mysteries [online]. New York: Thames&Hudson, 1997. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Venis na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Džedkare |
|
Egyptský král 2321–2306 př. n. l. |
|
Nástupce: Teti |
