Přeskočit na obsah

Krišana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Mapa Krišany

Krišana (rumunsky Crișana, maďarsky Körösvidék nebo též Tiszántúl („Zátisí“), německy Kreischgebiet) je středoevropský region na pomezí Maďarska a Rumunska, s jádrem na povodí řeky Kriš. Ze západu a severu je vymezen řekou Tisou, ze severovýchodu Szamosem, z jihu Maruší a z východu rumunskými Západními Karpatami. Jeho tradičním centrem je Oradea (Velký Varadín), dalšími velkými městy jsou Debrecín a Arad.

Sousedními oblastmi jsou (nebo byly) na severu Horní Uhry, na severovýchodě Podkarpatská Rus, na východě Sedmihradsko, na jihu Banát a na západě Uherské Meziříčí (či Dolní Uhry). V širším pojetí Sedmihradska (jakožto celého rumunského záboru z někdejšího Uherska) je Krišana (resp. její rumunská část) jeho součástí.

Krajina je převážně rovinatá, velmi mírně skloněná k západu, pouze ve východní části se vypíná pohoří Munții Apuseni, kde leží nejvyšší vrchol Cucurbăta Mare (1849 m n. m.). Obyvatelstvo tvoří převážně Rumuni a Maďaři, většina někdejší německé menšiny se vystěhovala, v jižní části Krišany zvané Pomorišje žijí také Srbové. V minulosti oblast proslula zlatými doly, rozvinuté je také vinařství.

Administrativní zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Celé župy Békés, Hajdú-Bihar, většina Szabolcs-Szatmár-Bereg a části žup Csongrád-Csanád a Jász-Nagykun-Szolnok.

Celá župa Bihor, většina žup Arad, Sălaj, Satu Mare, částečně Maramureș.

Na počátku 10. století zde vládl kníže Menumorut, jehož říši zabrali Maďaři, načež byla Krišana až do počátku 20. století součástí Uherského království. Nikdy se nejednalo se o zvláštní administrativní jednotku, území bylo rozděleno mezi několik žup (původně zejména Békés, Bihar, Szabolcs, Zaránd, území Velké Kumánie a částečně i další; počátkem 20. století šlo o župy Arad, Békés, Bihar, Csanád, Hajdú, Szabolcs, částečně Csongrád, Jász-Nagykun-Szolnok, Szatmár, Szilágy). V období osmanského záboru v Uhersku po bitvě u Moháče patřila značná část Krišany do tzv. Partia.

V souvislosti s rozpadem Rakouska-Uherska koncem první světové války se Krišana stala sporným územím nárokovaným Maďarskem i Rumunskem a roku 1919 byla celá nakrátko obsazena rumunskou armádou v rámci akce proti Maďarské republice rad. Trianonskou smlouvou roku 1920 pak byla Krišana zhruba rozpůlena mezi Maďarsko (západ) a Rumunsko (východ). Hranice byla vymezena na etnicko-strategickém principu, vesměs ve prospěch Rumunska.

Rumunskou administrativní reformou roku 1938 (rozdělení na 10 zemí) vznikla též země Ținutul Crișuri, která ovšem vedle (části) Krišany zahrnovala i severozápad vlastního Sedmihradska včetně Kluže jako hlavního města. Již roku 1940 však bylo celé toto území zabráno Maďarskem (druhá vídeňská arbitráž) a po návratu rumunské vlády tyto celky již obnoveny nebyly. Později v 60. letech, za krátké existence rumunského krajského zřízení, byl zřízen též kraj Crișana s centrem v Oradei, zahrnující střední část rumunské Krišany (povodí Kriše). Pak byla oblast opět rozdělena na župy.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]