Munții Apuseni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Apuseni
Pietrele Albe

Nejvyšší bod 1849 m n. m. (Cucurbăta Mare)
Rozloha 20 000 km²

Nadřazená jednotka Rumunské Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Șureanu, Poiana Ruscă, Východopanonská pánev, Transylvánská vysočina
Podřazené
jednotky
Șes, Meseș, Pădurea Craiului, Vlădeasa, Gilău, Muntele Mare, Codru-Moma, Bihor, Zarand, Munții Metaliferi, Trascău

Světadíl Evropa
Stát Rumunsko Rumunsko
Schéma horských celků Apusenských hor
Schéma horských celků Apusenských hor
Horniny břidlice, vápenec, žula, rula
Povodí Szamos, Mureș, Kriš
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apuseni (čti [apusen]) nebo Munții Apuseni (Apusenské hory, volně přeloženo "Západní hory"; maďarsky nazývané Erdélyi-középhegység, tj. "Sedmihradské středohoří") je rozsáhlý systém (geomorfologická oblast) několika horských masivů, který je součástí rumunských Západních Karpat (spolu s Poianou Ruscou a Banátskými horami). Z jihu jsou ohraničeny řekou Maruší a ze severu řekou Bystrý Kriš. Na západě hory klesají do Panonské nížiny a na východě do kotliny Sedmihradska.

Horské celky v Apuseni[editovat | editovat zdroj]

Tento horský masiv, který je charakteristickou krajinou Sedmihradska, se skládá z velkého množství různých hřebenů a menších masivů. Rozloha Apusenských hor je zhruba 20 000 km² a na této ploše lze nalézt různorodou podobu hor. Téměř polovina masivu je vápencová, často velmi silně zkrasovatělá, zastoupeny jsou i břidlice, ruly, žula, ale i sopečné vyvřeliny. Nejvyšším bodem je Cucurbăta Mare (1847 m) v pohoří Bihor. Dalšími významnými horskými celky jsou Vlădeasa, Gilău, Trascău, Zarand a Munții Metaliferi. Méně významnými jsou pak pohoří Șes, Meseș, Codru-Moma či Pădurea Craiului.

Města a osídlení[editovat | editovat zdroj]

Osídlení hor je realizováno především menšími vesnicemi a samotami. Oblast je tradičně rolnická, rozšířený je chov hospodářských zvířat a pastevectví. Největší města se nacházejí spíše po obvodu pohoří, na jeho úpatí: Kluž, Alba Iulia, Deva, Zălau, Aiud, Turda, Oradea. Přímo uvnitř hor jsou významnými středisky Abrud, Beiuș a Brad; vesměs původem hornická města.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]