Banát (pohoří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Banátské hory
Munții Banatului
Pramen Baia Vulturilor, Semenic (foto Alin Ciprian Ciulă, 2008)
Pramen Baia Vulturilor, Semenic (foto Alin Ciprian Ciulă, 2008)

Nejvyšší bod 1446 m n. m. (Semenic)

Nadřazená jednotka Rumunské Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Poiana Ruscă, Țarcu, Cerna, Mehedinți, Miroč, Severni Kučaj, Východopanonská pánev
Podřazené
jednotky
Semenic, Locva, Munții Aninei, Munții Dognecei, Almăj, Culoarul Timiș-Cerna, Dealurile Carașului, Vršac

Světadíl Evropa
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
SrbskoSrbsko Srbsko
Horniny vápenec
Povodí Dunaj, Nera, Caraș, Timiș, Cerna
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o pohoří. O historické zemi pojednává článek Banát.

Banát nebo Banátské hory (rumunsky Munții Banatului, srbsky Banatske planine/Банатске планине) je pohoří v jihozápadním Rumunsku s malým přesahem do Srbska (Vršac). Patří do rumunských Západních Karpat, tvoří jejich nejjižnější oblast. Od Poiany Rusky na severu je oddělen řekou Timiș. Její severojižní údolí (a za průsmykem Porta Orientală (540 m) navazující údolí Cerné) odděluje Banát od jeho východních sousedů, pohoří Țarcu, Cerna a Mehedinți (všechna tři patří k Jižním Karpatům). Na jihu je Banát ohraničen Dunajem, který zde soutěskou Železná vrata proráží k východu. Horské celky Miroč a Severni Kučaj na druhém břehu Dunaje už řadíme k Srbským Karpatám. Na západě a severozápadě spadá Banát do Panonské pánve.

Nejvyšší horou je Semenic (1446 m). Banát je bohatý na krasové jevy, najdeme zde jeskyně a soutěsky, výraznou atrakcí je např. soutěska řeky Nery (Cheile Nerei). Podnebí je teplejší než v jiných rumunských pohořích, jsou zde teplomilná společenstva, listnaté lesy, k zoologickým zajímavostem patří výskyt zmije růžkaté. Centrální část pohoří je chráněna dvěma navazujícími národními parky: NP Cheile Nerei-Beușnița a NP Semenic-Cheile Carașului.

Největším městem v Banátských horách je Reșița. Dalšími centry a východisky jsou Caransebeș na severovýchodním okraji, Oravița na západě a Moldova Nouă a Orșova na jihu u Dunaje. Osídlení je národnostně smíšené, v jižní části nad Dunajem je v horách i několik českých vesnic.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986. Str. 128.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]