Kostel svatého Jiří (Aldašín)
| Kostel svatého Jiří | |
|---|---|
,_12.jpg) Kostel sv. Jiří, 2020 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| kraj | Středočeský |
| okres | Praha-východ |
| Obec | Jevany |
| Lokalita | Aldašín |
| Souřadnice | 49°58′2,24″ s. š., 14°49′56,01″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | Kolín |
| Farnost | Kostelec nad Černými lesy |
| Zasvěcení | svatý Jiří |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 35419/2-3124 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jiří na Aldašíně je jedinou stavbou, která z této zaniklé vesnice zůstala stát. Barokní kostel je spolu s hřbitovem obrostlý smrkovým lesem.[1] Kostel patří k římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy.
Popis
Jedná se o kamenný barokní kostel postavený na nepravidelném obdélníkovém půdoryse.[2] Na západním průčelí kostela stojí hranolová věž zakončená osmibokou helmicí.[2][3] Strop v lodi a presbytáři je plochý, okna kostela jsou obdélníková a segmentově sklenutá.[2]
Historie
První, dřevěný kostelík stál na Aldašíně podle archeologických průzkumů již na přelomu 13. a 14. století.[4] Tento kostel byl ve 14. století nahrazen kamenným gotickým chrámem, ten byl původně zasvěcen sv. Bartoloměji.[4] Poprvé je písemně doložen v roce 1352, kdy je Aldašín připomínán jako plebánie s kostelem.[4][5][6][7]
Za husitských válek byla opuštěna aldašínská fara a obec definitivně zpustla po roce 1645, kdy byla za třicetileté války vypálena.[5] Pokusy o znovuosídlení obce nebyly úspěšné. Starý kostel byl ale v roce 1729 přestavěn a barokizován na popud majitelky panství, Marie Terezie z Lichtenštejna.[5][3][7] V roce 1732 byl v souvislosti se změnou zasvěcení z kostela odstraněn obraz sv. Bartoloměje a byl nahrazen oltářním obrazem sv. Jiří.[6] Kostel byl v roce 1771 doplněn na západním průčelí hranolovou věží s osmibokou helmicí.[3] V roce 1782 byl přestavěn hlavní barokní oltář, následně byl v roce 1874 natřen a pozlacen, roku 1884 byl oltářní obraz sv. Jiří nahrazen novým od malíře Josefa Kandlera.[6] Stejného roku byla v rámci celkové opravy do kostelu přidána současná kazatelna, která je vyzdobena obrazy evangelistů.[6] Kostel byl dále opraven v roce 1907, to byla postavena nová kruchta, položena dlažba a vybudovány dveře vedoucí ze sakristie přímo na hřbitov.[8][6] Kostel byl znovu opraven roku 1934 za státní náklad 50 000 Kčs, byla vyměněna střešní krytina a hřbitov byl rozšířen.[6]
Díky své poloze v hlubokých lesích se Aldašín stal vyhledávaným poutním místem, tradice poutí však byla ukončena po komunistickém puči v 50. letech 20. století.[5]
Kostel byl dále opravován v letech 2008–2019, v roce 2018 byla např. přidělena dotace na opravu vnějšího pláště.[9][10]
Současnost
,_06.jpg)
Kolem kostela se rozkládá funkční hřbitov s rozpadající se márnicí,[8] je na něm pochován mj. biskup Jan Lebeda, dokumentarista Jan Špáta, hudební skladatel Karel Svoboda[11] či generálmajor Jiří Birula[12]. V kostele sv. Jiří se konají mše pravidelně každou druhou neděli v měsíci od 14.00.[7]
Zvony
V kostele byly instalovány dva zvony, dnes se zde již žádný z nich nenachází.[1] Starší zvon byl ulit roku 1611 zvonařem Jakubem Mělnickým z Mladé Boleslavi.[1] Sto let byl zvon zavěšen na starém kostele – není však známo, jestli v sanktusníkové věži či na samostatně stojící zvonici.[1] Není ani známo, kde byl umístěn mezi lety 1729 a 1771, kdy už stál nový barokní kostel, ale bez věže.[1] Po roce 1771 byl zvon zavěšen ve věži kostela na dvojité stolici.[1] Mladší zvon jménem Bartoloměj byl zrekvírován za 1. světové války.[1] Staršímu se podařilo rekvizici uniknout, ačkoliv nebyl starší než z roku 1600 (zvony z dřívější doby se nesměly rekvírovat), aldašínský zvon byl totiž považován za významnou památku a proto byl ve věži na rozdíl od mladšího zvonu ponechán.[1] Zvon přečkal i druhou světovou válku a období komunistického režimu, v 70. letech 20. století byla pořízena nahrávka jeho zvuku, která byla poté přehrávána v Jevanech u příležitosti pohřbů.[1] V 90. letech 20. století byl starší zvon přenesen do kostela sv. Norberta v Praze kvůli obavám ze zlodějů kovů.[1] Zvon byl pojmenován Aldašín a pokud to bude možné, počítá se s tím, že bude na Aldašín navrácen.[1]
Zvon Aldašín
,_05.jpg)
Zde jsou uvedeny technické parametry a popis staršího zvonu (Aldašín).[1]
| Hmotnost zvonu | 325 kg |
| Hmotnost srdce | 10,8 kg |
| Průměr zvonu | 776 mm |
| Hloubka zvonu | asi 585 mm |
| Tloušťka věnce zvonu | 60 až 63 mm |
| Nárazový tón | d2 |
Zvon má čelní ucha zdobena andílčími hlavičkami, na horní části zvonu se nachází reliéfní pás s putti hrajícími na hudební nástroje a pásem s akantovými listy.[1] Na přední straně se nachází erb Samuela Trojana z Bylan a Rosfeldu doplněný po obou stranách nápisem.[1] Na věnci zvonu se nacházejí čtyři medaile – dvakrát medaile s polopostavou Filipa II. Habsburského a šalvějovými listy a dvakrát medaile s tváří Krista a nápisem YHS XPC SALVATOR MVNDI – Ježíš Kristus, Spasitel světa.[1]
Na zvonu jsou uvedeny následující nápisy:[1]
| Přední strana (kolem erbu) | Zadní strana |
|---|---|
|
TENTO ZWON VDIELAN NA- |
LETHA PANIE 1611 SLYT GEST |
| Přepis: Tento zvon udělán nákladem osadních záduší aldašínského přičiněním a za správy panství kosteleckého pana Samuele Trojana z Bylan, z Rosfeldu, ode mne Jakuba, zvonaře v městě Mladého Boleslava |
Přepis: Léta Páně 1611 slit jest za kněze Václava Cariona, rodiče boleslavského, v Konojedech faráře, za starších kostelníků spravování: Ondřeje Krejčího, Václava Jarolímova z Bohumíle, Jana Prokopova z Valdešína – zetě |
Zvon Bartoloměj
Menší ze zvonů, který se nedochoval, měl průměr 650 mm a byl 375 mm vysoký.[2] Byl ulit v roce 1718 jako náhrada za původní ukradený zvon a nesl jméno Bartoloměj.[2]
Na zvonu byly uvedeny tyto nápisy:[2]
| Nahoře kolem | Na plášti |
|---|---|
|
VALENTIN LISSIACK GOSS MICH AVF DER KLEIN SEIDEN PRAG |
LETA PANIE 1718 TENTO ZWON PO VKRADENI PRZEDESSLEHO NAKLADEM ZGEDNAN A SLYT GEST KE CTI A CHWALE BOZY A SWATEHO BARTOLOMIEGE APOSTOLA PANIE |
| Přepis: Valentin Lišák [?] z Malé Strany v Praze |
Přepis: Léta Páně 1718 tento zvon po ukradení předešlého nákladem zjednán a slit jest ke cti a chvále Boží a svatého Bartoloměje, apoštola Páně |
Galerie
-
Detail jižní zdi -
Historická pohlednice z Aldašína -
Kostel před rekonstrukcí -
Jižní stěna kostela -
Márnice u kostela -
Interiér márnice
,_08.jpg)
,_10.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p http://zvoneni.wikina.cz/zvon-aldasin
- ↑ a b c d e f Údašín (Aldašín) – Filialní kostel sv. Jiří. In: Soupis památek, 24. Politický okres českobrodský (1907). [s.l.]: [s.n.], 1907. S. 205–206.
- ↑ a b c KVASNIČKOVÁ, Magdalena. Aldašín – poklad skrytý v lesích. Zápraží. Dostupné online [cit. 2018-11-23].
- ↑ a b c https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0243949-Kostel-sv-Jiri-Aldasin-cesko
- ↑ a b c d Aldašín (zaniklá obec) – Kolínsko – Cesty a památky [online]. Cesty a památky [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f HLAVATÝ, Jakub. Aldašín. Zaniklá ves s dodnes stojícím kostelem [online]. Hradec1, 2019-07-19 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Filiální kostel sv. Jiří, Jevany :: Katalog AP – WWW [online]. Arcidiecéze pražská [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Lesní hřbitov Aldašín s kostelem sv. Jiří [online]. Kudyznudy.cz, rev. 2019-02-25 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online.
- ↑ http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=15496
- ↑ http://eagri.cz/public/web/file/595369/Podporene_projekty_2018.xls
- ↑ VOTRUBA, Viktor. Z vypáleného Aldašína zůstal jen kostel, turisty sem táhne i skladatelův hrob. iDNES.cz [online]. 2017-08-21 [cit. 2018-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Marek Skýpala. Hrob Jindřich Birula [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiří na Wikimedia Commons
