Ferdinand z Trauttmansdorffu (1825–1896)
Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu (Ferdinand Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg) (27. června 1825, Vídeň – 12. prosince 1896, Friedau, Rakousko) byl rakouský diplomat a politik z významného šlechtického rodu Trauttmansdorffů usazeného v Čechách. Řadu let byl rakouským vyslancem v různých zemích, později předsedou rakouské Panské sněmovny, získal též Řád zlatého rouna. Mimo jiné vlastnil statky na Moravě (Koryčany).
Diplomat a politik
Pocházel z knížecí linie Trauttmansdorffů, narodil se ve Vídni jako jediný syn hraběte Josefa Trauttmansdorffa (1788–1870), dlouholetého vyslance v Prusku, a hraběnky Josefy Károlyiové (1803–1863). S ohledem na dlouholeté působení svého otce v zahraničí byl předurčen k diplomatické kariéře, kterou zahájil po roce 1847 na nižších postech v Londýně, Paříži, Berlíně a Stuttgartu. V letech 1859–1866 byl rakouským vyslancem v Karlsruhe, kde se mu podařilo přimět Bádensko ke spojenectví s Rakouskem v prusko-rakouské válce 1866. V letech 1867–1868 byl vyslancem v Mnichově a svou diplomatickou kariéru završil prestižní funkcí velvyslance u Svatého stolce (1868–1872).
Po otcově smrti se stal doživotním členem Panské sněmovny a zdědil také velkostatek Koryčany na jižní Moravě. V roce 1871 byl krátce poslancem Moravského zemského sněmu, již v roce 1872 se ale stal místopředsedou Panské sněmovny ve Vídni, od roku 1879 byl jejím předsedou, jako politik patřil ke konzervativnímu křídlu ústavověrné strany. Jako diplomat získal několik záslužných řádů v zahraničí, v roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, v Rakousku obdržel též Řád Františka Josefa (1867) a Leopoldův řád (1870). Od roku 1884 byl nejvyšším komořím císařského dvora, mimoto obdržel čestné posty c. k. komořího (1849) a tajného rady (1868).
Rodinné a majetkové poměry
V roce 1860 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Františkou z Lichtenštejna (1834–1909). Měli spolu šest dětí, z nichž nejmladší syn Adolf (1877–1914) padl za první světové války. Starší syn Karel Ferdinand (1864–1910) díky spříznění s Lichtenštejny rozšířil rodový majetek na Moravě o velkostatek Hostim. Dcera Marie Františka (1862–1940) byla manželkou hraběte Karla Coudenhove, místodržitele v Čechách.
Ještě před převzetím Koryčan[1] z otcovy pozůstalosti koupil v roce 1869 velkostatek Friedau v Dolních Rakousích, zdejší zámek nechal přestavět, často zde pobýval a také zde zemřel. I když na svých moravských statcích pobýval jen výjimečně, jako milovník koní spoluzakládal a finančně podporoval Spolek na podporu chovu koní na Moravě, čestné funkce zastával i v různých spolcích v Rakousku.
Odkazy
Reference
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 3., s. 71; Praha, 1998 ISBN 80-85983-15-X
Literatura
- MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4
- Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 (reprint 2002) ISBN 80-7185-439-5
