Přeskočit na obsah

August Sauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
August Sauer
Narození12. října 1855
Vídeňské Nové Město nebo Vídeň
Úmrtí17. září 1926 (ve věku 70 let)
Smíchov
Povoláníakademik, profesor, literární historik, germanista a vysokoškolský učitel
Alma materVídeňská univerzita
Tématadějiny, literatura, německá literatura a dějiny hudby
OceněníČestný prsten města Vídně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August Sauer (12. října 1855 Wiener Neustadt – 17. září 1926 Praha-Smíchov[1]) byl rakouský germanista, literární historik a vysokoškolský pedagog v Praze.[2]

Život

August Sauer se narodil v rodině obchodníka Karla Josefa Sauera (1815-1898) a Josefy, rozené Höpfingerové. Roku 1873 maturoval na gymnasiu skotských benediktinů ve Vídni. Dále vystudoval německou filologii, anglistiku a vídeňské dějiny na univerzitě ve Vídni, kde roku 1877 obhájil doktorát. Po jednoročním studijním pobytu v Berlíně se ve Vídni roku 1879 habilitoval. Dále pobýval na univerzitách ve Lvově a ve Štýrském Hradci. Dekretem Rakouského ministerstva školství a kultu ze dne 30.6.1891 byl jmenován řádným profesorem a od školního roku 1891 – 1892 byl povolán do Prahy na Německou univerzitu, kde přednášel a posléze i vedl stolici německého jazyka a literatury. Ve školním roce 1897 – 1898 zastával funkci děkana filozofické fakulty a roku 1907 – 1908 byl zvolen rektorem univerzity. V Praze se přátelil s rodinou klasického filologa a profesora Německé univerzity Aloise Rzacha, s jehož dcerou Hedvikou ("Heddou") Rzachovou (1875-1953) se roku 1892 oženil.[3] Manželé rádi pobývali v severních Čechách, zejména na panstvích Thun-Hohensteinů v Klášterci nad Ohří a v lázních Teplice. K jeho žákům patřil též spisovatel Johannes Urzidil.

August Sauer byl členem bavorské a rakouské Akademie věd. Zabýval se také dějinami hudby, byl členem pražské Německé hudební akademie a Společnosti Němců v Čechách. Roku 1912 byl jmenován dvorním radou.

Dílo

Většinu své činné vědecké práce věnoval edicím literatury sudetoněmeckých spisovatelů v edici Bibliothek deutschen Schriftsteller aus Böhmen, Mähren und Schlesien, která za jeho redigování v letech 1894 – 1925 dosáhla 39 svazků. Dále se Sauer věnoval rozboru děl Johanna Wilhelma Ludwiga Gleima, Ferdinanda Raimunda, Johanna Wolfganga Goetha, Heinricha Kleista, Adalberta Stiftera a Franze Grillparzera.

  • Joachim Wilhelm von Brawe, der Schüler Lessings (1878)
  • s Jakobem Minorem: Studien zur Goethe-Philologie (1880)
  • Frauenbilder aus der Blütezeit der deutschen Literatur (1885) – první zhodnocení ženské literatury 19. století
  • Gesammelte Reden und Aufsätze zur Geschichte der Literatur in Österreich und Deutschland (1903)
  • Goethe und Österreich. Briefe mit Erläuterungen (1902-04)
  • Literaturgeschichte und Volkskunde (1907)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z24, s. 54
  2. ↑ HÖHNE, Steffen. August Sauer (1855-1926): ein Intellektueller in Prag zwischen Kultur- und Wissenschaftspolitik. [s.l.]: Böhlau Verlag Köln Weimar 412 s. Dostupné online. ISBN 9783412206222. (německy) 
  3. ↑ VONDÁLOVÁ, Eva. Hedda Sauer und Rainer Maria Rilke. In: Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik. 2004, sv. 18 = Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada R, germanistická. 2004, roč. 53, č. R9, s. [281]-286

Literatura

  • Stefan Jordan: heslo Sauer, August, in: Neue Deutsche Biographie, díl 22, Duncker & Humblot : Berlín 2005, ISBN 3-428-11203-2, s. 451 – 452 (online).

Externí odkazy

Rektor Univerzity Karlovy (německá Karlo-Ferdinandova Univerzita)
Předchůdce:
Emil Pfersche 		od 1907/1908
August Sauer 		Nástupce:
Rudolf von Jaksch
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=August_Sauer&oldid=19346503“