Messinská úžina
| Messinský průliv Messinská úžina | |
|---|---|
 | |
| Šířka | 3-8 km |
| Délka | 32 km |
| Zeměpisné souřadnice | 38°15′0″ s. š., 15°38′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Středozemní moře |
| Sousední celky | Tyrhénské moře, Jónské moře |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Itálie |
 | |
Messinský průliv nebo Messinská úžina (italsky Stretto di Messina)[1] je průliv mezi Apeninským poloostrovem a Sicílií. Spojuje Tyrhénské moře a Jónské moře.[2] Průliv má v nejužším místě šířku 3,5 kilometrů a hloubku 115 metrů.[3] Nejdůležitějším přístavem je Messina na severovýchodě Sicílie.
Doprava
Od roku 1899 je v průlivu v provozu železniční trajekt pro osobní i nákladní dopravu mezi městy Villa San Giovanni a Messina.[4] Mezi Messinou a Reggio di Calabria jsou pravidelně provozovány také křídlové čluny.
Od roku 1955 do roku 1957 bylo nad úžinou vybudováno nadzemní vedení o napětí 220 kV (od roku 1971 vedlo 150 kV). Jeho stožáry patří k nejvyšším na světě. Toto vedení byla sice v roce 1985 nahrazeno podmořským kabelem, ale stožáry zůstaly a jsou chráněny jako technické památky.
Most
Ačkoliv už ve starověku existovaly plány na vybudování mostu most mezi Sicílií a pevninou, nikdy nebyl žádný projekt realizován. Důvodem byly převážně finanční problémy a nevyřešené technické otázky v případě zemětřesení v této seismické vysoce rizikové oblasti či silný vítr v této oblasti. Projektem mostu se zabýval již Archimédés. V šedesátých letech 20. století navrhl most německý stavební inženýr Fritz Leonhardt.
V architektonické soutěži v roce 1970 vzniklo pět návrhů na most a jeden projekt tunelu. Provedení vybraného plánu mělo trvat 7 let a zpočátku odpovídaly odhadované náklady ekvivalentu 3,5 miliardy západoněmeckých marek. V následujících letech se však odhadované náklady zvýšily na ekvivalent 7 miliard marek. Italská vláda se projektu vzdala v roce 1975 kvůli nedostatku financí.[5]
13. října 2005, za vlády Silvia Berlusconiho schválil italský parlament smlouvu na vybudování visutého mostu o délce 3,3 km přes Messinskou úžinu s italskou stavební společností Impregilo. Most měl být 3,3 km dlouhý, 60 metrů široký, zavěšen měl být na dvou pilířích o výšce 382 metrů, tedy vyššími než Empire State Building. Měl mít šestiproudovou vozovku, železniční trať s kapacitou 200 souprav denně a dva chodníky pro pěší. Projekt za přibližně 4 miliardy eur měl být realizován v letech 2006 až 2012. Vláda Romana Prodiho projekt zastavila v říjnu 2006.[6] Ačkoliv opět zvolený premiér Silvio Berlusconi v roce 2009 prohlásil, že most by měl být hotov v roce 2016, v únoru 2013 byla stavba opět zastavena.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Index českých exonym. Standardizované podoby. Varianty. 2. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 53.
- ↑ BRADNOVÁ, Hana, kolektiv autorů. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 501.
- ↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 348 s. ISBN 80-200-0684-2. S. 215.
- ↑ Eisenbahndirektion Mainz (Hrsg.): Sammlung der herausgegebenen Amtsblätter, 25. 11. 1899. 3. Jahrgang, Nr.50. Bekanntmachung Nr. 481, s. 364.
- ↑ Pompöse Pleiten. In: Der Spiegel, Jg. 29 (1975), vyd. 14 z 31. 3. 1975, s. 102, ISSN 0038-7452.
- ↑ Italy drops Sicily bridge plans [online]. BBC News, 12 October 2006. Dostupné online.
- ↑ Sicily to get longest bridge from TimesOnline. navštíveno 8. března 2009.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messinská úžina na Wikimedia Commons
