Karel Svolinský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
drobná úprava
→‎Dílo: #1lib1ref Doplněn zdroj
Řádek 28: Řádek 28:
Navrhoval [[tapiserie|gobelíny]], byl úspěšným [[scénograf]]em a především autorem návrhů několika monumentálních realizací:
Navrhoval [[tapiserie|gobelíny]], byl úspěšným [[scénograf]]em a především autorem návrhů několika monumentálních realizací:
* [[1930]]–[[1931]]: návrh vitráže pro rodovou kapli [[Schwarzenbergové|Schwarzenberků]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]
* [[1930]]–[[1931]]: návrh vitráže pro rodovou kapli [[Schwarzenbergové|Schwarzenberků]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]
* [[1949]]–[[1954]]: návrh nové podoby [[Olomoucký orloj|Olomouckého orloje]] ve stylu [[Socialistický realismus|socialistického realismu]] (ve spolupráci se svou manželkou, [[sochař]]kou [[Marie Svolinská|Marií Svolinskou]]{{Doplňte zdroj}}; na realizaci se podílel také sochař [[Olbram Zoubek]])
* [[1949]]–[[1954]]: návrh nové podoby [[Olomoucký orloj|Olomouckého orloje]] ve stylu [[Socialistický realismus|socialistického realismu]] (ve spolupráci se svou manželkou, [[sochař]]kou [[Marie Svolinská|Marií Svolinskou]]{<ref>{{Citace monografie
| titul = Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2005 XV. St-Šam
| vydavatel = Výtvarné centrum Chagall
| místo = Ostrava
| rok = 2005
| strany = 287
}}</ref>}; na realizaci se podílel také sochař [[Olbram Zoubek]])


Scénografické výpravě se věnoval od roku [[1940]], kdy jej pozval do [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze dirigent [[Václav Talich]] k realizaci [[Antonín Dvořák|Dvořákova]] ''Jakobína''.<ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;477</ref> Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve [[Národní divadlo Brno|Státním divadle]] v [[Brno|Brně]], v [[Moravské divadlo Olomouc|Olomouci]], [[Divadlo Josefa Kajetána Tyla|Plzni]] a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy ''Její pastorkyně'' i pro [[Vídeňská státní opera|Vídeňskou státní operu]] ([[1968]]).
Scénografické výpravě se věnoval od roku [[1940]], kdy jej pozval do [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze dirigent [[Václav Talich]] k realizaci [[Antonín Dvořák|Dvořákova]] ''Jakobína''.<ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;477</ref> Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve [[Národní divadlo Brno|Státním divadle]] v [[Brno|Brně]], v [[Moravské divadlo Olomouc|Olomouci]], [[Divadlo Josefa Kajetána Tyla|Plzni]] a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy ''Její pastorkyně'' i pro [[Vídeňská státní opera|Vídeňskou státní operu]] ([[1968]]).

Verze z 14. 12. 2016, 17:41

Karel Svolinský
Narození14. ledna 1896
Svatý Kopeček
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. září 1986 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalíř, pedagog, scénograf, ilustrátor, grafik, kreslíř, kostýmní návrhář, učitel, typograf, kurátor, výtvarník, vysokoškolský učitel, umělecký pedagog a autor plakátů
Manžel(ka)Jarina Smoláková
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda (1952)
zasloužilý umělec (1956)
národní umělec (1961)
Řád práce
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Detail výzdoby Olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského

Karel Svolinský (14. ledna 1896 Svatý Kopeček u Olomouce – 16. září 1986 Praha) byl významný český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a tvůrce písma, scénograf a vysokoškolský pedagog.

Život

V letech 1910–1916 se v Praze vyučil řezbářem. Ve studiu pokračoval od roku 1919 na UPŠ v Praze. U Štěpána Zálešáka studoval malbu a grafiku (1919–1921), u Bohumila Kafky sochu (1921). Po úrazu se zaměřil především na grafiku a nástěnnou malbu, kterou mezi lety 1922–1927 studoval u Františka Kysely. Od roku 1945 působil na téže škole jako vedoucí pedagog Speciálního ateliéru užité grafiky.

Datace

Soubor:Karel Svolinsky-Stained glass window-St. Vitus Cathedral-Prague.jpg
Vitráž v Chrámu sv. Víta

Dílo

Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné, drobné (Ex libris) a užité grafice (plakáty, bankovky, známková tvorba), při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez (související s jeho vyučením řezbářem). Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací:

Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína.[2] Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu (1968).

Abeceda vytvořená roku 1924 pro tisk Máchova Máje včetně iniciál

Ilustroval celou řadu knih (k nejznámějším patří např. čtyř­svazková publikace Český rok Karla Plicky a Františka Volfa, 1944–1960) a obálek hudebnin (např. B. Smetany, L. Janáčka, Z. Fibicha). Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk Máchova Máje (pro nějž navrhl původní typografické písmo a vytvořil celou řadu ilustrací) na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy Monotype svůj skript Wenceslas[3] (1933). Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, exlibris, bankovek aj. Vytvořil i celou řadu barevných vitráží, mozaik a maleb na sklo. Od roku 1935 byl členem SVU Mánes a čestným členem SČUG Hollar.

Je považován za pokračovatele mánesovsko – alšovské tradice v českém výtvarném umění.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2005 XV. St-Šam. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005. S. 287. 
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477
  3. ↑ Karel Svolinský, Wenceslas (1933)

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Svolinský&oldid=14453698“