Přeskočit na obsah

Železniční nehoda u Blovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Železniční nehoda u Blovic
Čas 23:15
Datum 5. srpen 1890
Místo železniční most přes Podhrázský potok mezi Blovicemi a Zdemyslicemi
Stát Rakousko-Uhersko
Železniční trať Vídeň - České Budějovice - Plzeň - Cheb
Typ nehody zhroucení mostního pilíře a následný pád z traťového náspu
Příčina podemletí mostního pilíře
Vlaky jeden osobní
Počet cestujících 78
Úmrtí 5
Zranění 42 (z toho 10 těžce)
Částečný průběh trati
Legenda
332.61 Nezvěstice
místo nehody
325.349 Blovice
320.567 Ždírec u Plzně

Železniční nehoda u Blovic se stala 5. srpna 1890 ve 23:15, kdy došlo mezi stanicí Blovice a zastávkou Zdemyslice k vykolejení osobního vlaku jedoucího na trase VídeňCheb a následnému pádu soupravy z traťového náspu. Usmrceno bylo 5 osob, dalších 42 bylo raněno (z toho 10 těžce). Většinu cestujících tvořili uherští vystěhovalci cestující přes Cheb do Hamburku a dále do Ameriky.

Průběh nehody

[editovat | editovat zdroj]
Železniční viadukt, ze kterého došlo k pádu soupravy

Osobní vlak č. 17 zestátněné Dráhy císaře Františka Josefa vyjel z Vídně 5. srpna 1890 v 14:15 odpoledne a měl namířeno přes Plzeň do Chebu.

O dnešním stavu trati pojednává článek Železniční trať Plzeň – České Budějovice.

Již ve 21:00 se kolem Protivína strhl prudký déšť, „při čemž z mraků lily se spousty vody“. Z železniční stanice Blovice vlak vyjel ve 23:10. Vlivem prudkého deště došlo k podemletí středního pilíře mostku blízko strážního domku č. 350, takže ve 23:15 lokomotiva i s 11 vozy vykolejila a souprava se zřítila ze 17 metrů vysokého náspu. Lokomotiva a první vůz (poštovní) nalevo, ostatní vozy napravo. Na místě zemřeli:

  • strojvůdce c. k. státní dráhy František Černý z Českých Budějovic, 44 let (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici 6. srpna 1890 ve 13:00),
  • topič c. k. státní dráhy Josef Šlosar z Českých Budějovic, 28 let[1] (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici),
  • Barbora Kolářová, 54 let, manželka vrchního konduktora z Plzně,
  • Terezie Kovacsova, 2 roky, dcera Terezie Kovacsové a sestra Aloise Kovacse,[2]
  • neznámá žena (matka zemřelého dítěte),
  • tříměsíční dítě (zemřelo při převozu do nemocnice).[3]

V počtu mrtvých se ale zprávy rozcházejí – v následujících dnech se totiž v novinách objevovaly zprávy o dalších čtyřech lidech vylovených z řeky Úslavy. Zraněno bylo 42 lidí, z toho 10 těžce.[4] Pomoc pro zraněné dorazila až za hodinu, kdy přijel vlak s pomocí, neboť konduktor byl z neznámého důvodu poslán do Nezvěstic (5 km), místo do bližších Blovic (2,5 km). Poslední ranění byli z místa odvezeni druhým vlakem do písecké nemocnice až nad ránem.[5] Bez zranění vyvázlo pouze deset osob,[6] ještě tři dny po havárii se pohřešovalo 14-20 osob.[6]

Místo nehody
Místo nehody
Místo události na mapě ČR

Seznam raněných

[editovat | editovat zdroj]

Politický katolický týdeník Čech uveřejnil dne 11. srpna 1890 seznam raněných z této nehody. V tomto seznamu není zahrnuto 11 osob, které byly v té době v domácím léčení.

Jméno Věk Bydliště Povolání Zranění Poznámka
Dieter Karel 28 Jännersdorf (Uhry) krejčí lehké poranění na hlavě ženatý
Filec Václav 14 Plzeň syn konduktéra lehké poranění na hlavě s otřesem mozku
Filcová Kateřina 34 Plzně manželka konduktéra těžké poranění na hlavě, lehké po těle
Krainz Jakub 46 Štýrsko dělník lehce potlučen ženatý
Tiber Jiří 38 Neumarkt (Uhry) dělník velmi těžce raněn na hlavě i po těle ženatý
Horvát Josef 7 Miškovec (Uhry) těžké zranění na hlavě a otřes mozku
Horvátová Anna 20 Miškovec (Uhry) dělnice lehce pohmožděna vdaná
Kovács Alois 4 Uhry otřes mozku s lehkým poraněním hlavy
Kovácsová Teresie 22 Uhry lehké poranění vdaná
Kiefarová Anna 33 Uhry lehké pohmožděniny
Horváthová Brigita 20 Uhry lehce raněna vdaná
Borkoryová Kateřina 20 Uhry lehké zranění, těžké poškození dvou prstů vdaná
Janská Alžběta 37 Libín (Podbořany) lehké poranění, otřes mozku
Dieterová Anna 20 Uhry lehké poranění na prsou vdaná
Tieberová Julie 30 Uhry lehké zranění na těle a otřesení mozku vdaná
Schmidová Julie 39 Uhry zranění na těle vdaná
Piková Marie 0,2 Uhry lehké zranění na těle
Deutsch Josef 34 Uhry dělník těžce zraněn ženatý
Deutschová Josefa 33 Uhry lehké otřesení mozku vdaná
Bajuková Barbora 32 Krajina dělnice potlučené koleno
Bajuk Antonín 6 Krajina nepatrné odřeniny
Bajuková Marie 8 Krajina odřeniny
Prusová Marie 26 Krajina dělnice lehké zranění
Prusová Marie 3 Krajina nepatrné odření a naběhnutí kolena
Frankovičková Božena Rybník u Záhřebu dělnice naběhlé čelo a silné zranění levého oka
Kaiser Josef 68 Německý Malíkov u Jindřichova Hradce lehké naběhnutí nosu vdovec
Bornová Marie 19 Plzeň dcera dozorce zranění na koleně
Adámek Jan 10 Plzeň syn strojvůdce lehké zranění na spánku

Následky nehody

[editovat | editovat zdroj]

O nehodě ihned druhý den (tj. 7. 8.) informovaly Wiener Zeitung, Prager Tagblatt,[7] Linzer Volksblatt, Volksblatt für Stadt und Land, Das Vaterland, Moravská orlice, Čech a Národní politika (ta dokonce na titulní straně[5]). Trať byla plně průjezdná až o týden později, a to 12. srpna 1890. Do té doby musely vlaky jezdit odklonem přes Horažďovice a Klatovy. Členové hasičského sboru Blovice dostali jako odměnu při pomoci odstraňování následků nehody 30 zlatých a pochvalné uznání ředitelství státních drah v Plzni.

Vyšetřování

[editovat | editovat zdroj]

Generální ředitelství státních drah vydalo vyšetřovací zprávu, ve které uvedlo, že za nehodu mohlo podemletí středního pilíře dvacet let starého mostu přes Podhrázský potok (tehdy Vintýřův potok). Potok pramení u Letin a za osm kilometrů své cesty napájí čtyři rybníky (v Letinech, Chocenickém Újezdě, Drahkově a Seči). Kvůli prudkému dešti došlo k protržení hrází všech čtyř rybníků a vzniklý proud podemlel střední pilíř mostu. Pro potvrzení opravdu vysoké hladiny vodního toku lze použít fakt, že v Plzni stoupla hladina Úslavy (řeky, kam se potok vlévá) o 150 cm nad normál. Projektant mostu počítal s vyšším stavem vodního toku, nikoliv však s protržením hrází (dva otvory měly šířku 4,74 metru).[5] Bylo tedy shledáno, že železniční zřízenci nenesou žádnou vinu na nehodě a jedná se tak o "živelní nehodu, ne o zanedbání služebních pravidel a opatrnosti."

V návaznosti na vyšetřovací zprávu rozhodlo generální ředitelství státních drah o vydání vyhlášky, která na základě hmotnosti stanovovala rozložení železničních vozů v soupravě vlaku tak, aby bylo brzdění co nejefektivnější i v případě mimořádných událostí.[5]

Skutečnost, že se jednalo o nehodu, která zasáhla celé Čechy, svědčí i skutečnost, že ještě v roce 1932 byla nehoda vzpomínána jako jedna z nejhorších železničních nehod na našem území.[8]

Další železniční nehody

[editovat | editovat zdroj]

Výše popsaná železniční nehoda nebyla v okolí nádraží Blovice jediná, avšak byla nejtragičtější. Druhá zaznamenaná nehoda se stala 8. února 1903, kdy v úseku Blovice - Nezvěstice došlo ke srážce osobního a nákladního vlaku, při kterém se zranilo šest osob.[9]

V srpnu 1916 došlo k sjetí tendru nákladního vlaku na nástupiště blovického nádraží. Nikdo nebyl zraněn, ale trať byla tři hodiny neprůjezdná.[10]

Další nehoda se stala 6. srpna 1938 v šest hodin ráno, kdy došlo k vykolejení jednoho z vozů soupravy nákladního vlaku zhruba jeden kilometr za Blovicemi směrem na Ždírec. Zraněn nebyl nikdo, avšak trať se podařilo zprovoznit až navečer.[11]

  1. Povodeň v Čechách 1890: S úvodní básní Jaroslava Kvapila a četnými původními vyobrazeními. Praha: Otto, 1890, s. [5]. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:7aad9a30-8aee-11dd-a40e-0030487be43a
  2. http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04dcc2e0-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:276d55a0-32f0-11de-992b-00145e5790ea&fulltext=blovic
  3. http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04dc9bca-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:2768c19b-32f0-11de-992b-00145e5790ea&fulltext=blovic
  4. Neštěstí na dráze u Blovic. Světozor. 22. 8. 1990, roč. 24, čís. 39, s. 467. Dostupné online. 
  5. a b c d Katastrofa na dráze u Blovic. Národní politika. 7. 8. 1890, roč. 8, čís. 215, s. 1–2. Dostupné online. 
  6. a b Velké neštěstí na dráze u Blovic. Čech (politický týdenník katolický). 8. 8. 1890, roč. 22, čís. 181, s. 2. Dostupné online. 
  7. Die Eisenbahn Katastrophe bei Blowitz. Prager Tagblatt. 7. 8. 1890, s. 3. Dostupné online. 
  8. Svobodný občan: časopis věnovaný lidu našemu. V Slaném: Fr. Neubert, 08.07.1932, 61(13). s. [2]. ISSN 1804-378X. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkkl/uuid/uuid:6ca28e17-18c3-11e5-bf42-005056b5ed69
  9. Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 8.2.1903, 11(31). s. 4. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:53f6cc5a-435f-11dd-b505-00145e5790ea
  10. Právo lidu: časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. Kukleny u Králova Hradce: Ladislav Pavel, 23.8.1916, 25(190). s. [4]. ISSN 0862-5913. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cuni_fsv/uuid/uuid:958541cb-0063-11e7-9a3e-92f789bb8157
  11. Polední list. Praha: Tempo, 07.08.1938, 12(217). ISSN 1804-8838. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9f5353f0-ac47-11e2-ada5-005056825209

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  • SANKOT, Jiří. Velké vlakové neštěstí u Zdemyslic v roce 1890. Oficiální stránky obce Chválenice s místními částmi Chouzovy a Želčany [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
  • Seznam železničních nehod v Česku

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]