Železniční nehoda u Blovic
| Železniční nehoda u Blovic | |||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||
| Čas | 23:15 | ||||||||||||||||||||||||||||
| Datum | 5. srpen 1890 | ||||||||||||||||||||||||||||
| Místo | železniční most přes Podhrázský potok mezi Blovicemi a Zdemyslicemi | ||||||||||||||||||||||||||||
| Stát | Rakousko-Uhersko | ||||||||||||||||||||||||||||
| Železniční trať | Vídeň - České Budějovice - Plzeň - Cheb | ||||||||||||||||||||||||||||
| Typ nehody | zhroucení mostního pilíře a následný pád z traťového náspu | ||||||||||||||||||||||||||||
| Příčina | podemletí mostního pilíře | ||||||||||||||||||||||||||||
| Vlaky | jeden osobní | ||||||||||||||||||||||||||||
| Počet cestujících | 78 | ||||||||||||||||||||||||||||
| Úmrtí | 5 | ||||||||||||||||||||||||||||
| Zranění | 42 (z toho 10 těžce) | ||||||||||||||||||||||||||||
| Částečný průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||
| Legenda | |||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||
Železniční nehoda u Blovic se stala 5. srpna 1890 ve 23:15, kdy došlo mezi stanicí Blovice a zastávkou Zdemyslice k vykolejení osobního vlaku jedoucího na trase Vídeň – Cheb a následnému pádu soupravy z traťového náspu. Usmrceno bylo 5 osob, dalších 42 bylo raněno (z toho 10 těžce). Většinu cestujících tvořili uherští vystěhovalci cestující přes Cheb do Hamburku a dále do Ameriky.
Průběh nehody[editovat | editovat zdroj]
Osobní vlak č. 17 zestátněné Dráhy císaře Františka Josefa vyjel z Vídně 5. srpna 1890 v 14:15 odpoledne a měl namířeno přes Plzeň do Chebu.
O dnešním stavu trati pojednává článek Železniční trať Plzeň – České Budějovice.
Již ve 21:00 se kolem Protivína strhl prudký déšť, „při čemž z mraků lily se spousty vody“. Z železniční stanice Blovice vlak vyjel ve 23:10. Vlivem prudkého deště došlo k podemletí středního pilíře mostku blízko strážního domku č. 350, takže ve 23:15 lokomotiva i s 11 vozy vykolejila a souprava se zřítila ze 17 metrů vysokého náspu. Lokomotiva a první vůz (poštovní) nalevo, ostatní vozy napravo. Na místě zemřeli:
- strojvůdce c. k. státní dráhy František Černý z Českých Budějovic, 44 let (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici 6. srpna 1890 ve 13:00),
- topič c. k. státní dráhy Josef Šlosar z Českých Budějovic, 28 let[1] (podle některých periodik byl pouze velmi těžce opařen horkou vodou z kotle a zemřel v nemocnici),
- Barbora Kolářová, 54 let, manželka vrchního konduktora z Plzně,
- Terezie Kovacsova, 2 roky, dcera Terezie Kovacsové a sestra Aloise Kovacse,[2]
- neznámá žena (matka zemřelého dítěte),
- tříměsíční dítě (zemřelo při převozu do nemocnice).[3]
V počtu mrtvých se ale zprávy rozcházejí – v následujících dnech se totiž v novinách objevovaly zprávy o dalších čtyřech lidech vylovených z řeky Úslavy. Zraněno bylo 42 lidí, z toho 10 těžce.[4] Pomoc pro zraněné dorazila až za hodinu, kdy přijel vlak s pomocí, neboť konduktor byl z neznámého důvodu poslán do Nezvěstic (5 km), místo do bližších Blovic (2,5 km). Poslední ranění byli z místa odvezeni druhým vlakem do písecké nemocnice až nad ránem.[5] Bez zranění vyvázlo pouze deset osob,[6] ještě tři dny po havárii se pohřešovalo 14-20 osob.[6]
Seznam raněných[editovat | editovat zdroj]
Politický katolický týdeník Čech uveřejnil dne 11. srpna 1890 seznam raněných z této nehody. V tomto seznamu není zahrnuto 11 osob, které byly v té době v domácím léčení.
| Jméno | Věk | Bydliště | Povolání | Zranění | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Dieter Karel | 28 | Jännersdorf (Uhry) | krejčí | lehké poranění na hlavě | ženatý |
| Filec Václav | 14 | Plzeň | syn konduktéra | lehké poranění na hlavě s otřesem mozku | |
| Filcová Kateřina | 34 | Plzně | manželka konduktéra | těžké poranění na hlavě, lehké po těle | |
| Krainz Jakub | 46 | Štýrsko | dělník | lehce potlučen | ženatý |
| Tiber Jiří | 38 | Neumarkt (Uhry) | dělník | velmi těžce raněn na hlavě i po těle | ženatý |
| Horvát Josef | 7 | Miškovec (Uhry) | těžké zranění na hlavě a otřes mozku | ||
| Horvátová Anna | 20 | Miškovec (Uhry) | dělnice | lehce pohmožděna | vdaná |
| Kovács Alois | 4 | Uhry | otřes mozku s lehkým poraněním hlavy | ||
| Kovácsová Teresie | 22 | Uhry | lehké poranění | vdaná | |
| Kiefarová Anna | 33 | Uhry | lehké pohmožděniny | ||
| Horváthová Brigita | 20 | Uhry | lehce raněna | vdaná | |
| Borkoryová Kateřina | 20 | Uhry | lehké zranění, těžké poškození dvou prstů | vdaná | |
| Janská Alžběta | 37 | Libín (Podbořany) | lehké poranění, otřes mozku | ||
| Dieterová Anna | 20 | Uhry | lehké poranění na prsou | vdaná | |
| Tieberová Julie | 30 | Uhry | lehké zranění na těle a otřesení mozku | vdaná | |
| Schmidová Julie | 39 | Uhry | zranění na těle | vdaná | |
| Piková Marie | 0,2 | Uhry | lehké zranění na těle | ||
| Deutsch Josef | 34 | Uhry | dělník | těžce zraněn | ženatý |
| Deutschová Josefa | 33 | Uhry | lehké otřesení mozku | vdaná | |
| Bajuková Barbora | 32 | Krajina | dělnice | potlučené koleno | |
| Bajuk Antonín | 6 | Krajina | nepatrné odřeniny | ||
| Bajuková Marie | 8 | Krajina | odřeniny | ||
| Prusová Marie | 26 | Krajina | dělnice | lehké zranění | |
| Prusová Marie | 3 | Krajina | nepatrné odření a naběhnutí kolena | ||
| Frankovičková Božena | Rybník u Záhřebu | dělnice | naběhlé čelo a silné zranění levého oka | ||
| Kaiser Josef | 68 | Německý Malíkov u Jindřichova Hradce | lehké naběhnutí nosu | vdovec | |
| Bornová Marie | 19 | Plzeň | dcera dozorce | zranění na koleně | |
| Adámek Jan | 10 | Plzeň | syn strojvůdce | lehké zranění na spánku |
Následky nehody[editovat | editovat zdroj]
O nehodě ihned druhý den (tj. 7. 8.) informovaly Wiener Zeitung, Prager Tagblatt,[7] Linzer Volksblatt, Volksblatt für Stadt und Land, Das Vaterland, Moravská orlice, Čech a Národní politika (ta dokonce na titulní straně[5]). Trať byla plně průjezdná až o týden později, a to 12. srpna 1890. Do té doby musely vlaky jezdit odklonem přes Horažďovice a Klatovy. Členové hasičského sboru Blovice dostali jako odměnu při pomoci odstraňování následků nehody 30 zlatých a pochvalné uznání ředitelství státních drah v Plzni.
Vyšetřování[editovat | editovat zdroj]
Generální ředitelství státních drah vydalo vyšetřovací zprávu, ve které uvedlo, že za nehodu mohlo podemletí středního pilíře dvacet let starého mostu přes Podhrázský potok (tehdy Vintýřův potok). Potok pramení u Letin a za osm kilometrů své cesty napájí čtyři rybníky (v Letinech, Chocenickém Újezdě, Drahkově a Seči). Kvůli prudkému dešti došlo k protržení hrází všech čtyř rybníků a vzniklý proud podemlel střední pilíř mostu. Pro potvrzení opravdu vysoké hladiny vodního toku lze použít fakt, že v Plzni stoupla hladina Úslavy (řeky, kam se potok vlévá) o 150 cm nad normál. Projektant mostu počítal s vyšším stavem vodního toku, nikoliv však s protržením hrází (dva otvory měly šířku 4,74 metru).[5] Bylo tedy shledáno, že železniční zřízenci nenesou žádnou vinu na nehodě a jedná se tak o "živelní nehodu, ne o zanedbání služebních pravidel a opatrnosti."
V návaznosti na vyšetřovací zprávu rozhodlo generální ředitelství státních drah o vydání vyhlášky, která na základě hmotnosti stanovovala rozložení železničních vozů v soupravě vlaku tak, aby bylo brzdění co nejefektivnější i v případě mimořádných událostí.[5]
Skutečnost, že se jednalo o nehodu, která zasáhla celé Čechy, svědčí i skutečnost, že ještě v roce 1932 byla nehoda vzpomínána jako jedna z nejhorších železničních nehod na našem území.[8]
Další železniční nehody[editovat | editovat zdroj]
Výše popsaná železniční nehoda nebyla v okolí nádraží Blovice jediná, avšak byla nejtragičtější. Druhá zaznamenaná nehoda se stala 8. února 1903, kdy v úseku Blovice - Nezvěstice došlo ke srážce osobního a nákladního vlaku, při kterém se zranilo šest osob.[9]
V srpnu 1916 došlo k sjetí tendru nákladního vlaku na nástupiště blovického nádraží. Nikdo nebyl zraněn, ale trať byla tři hodiny neprůjezdná.[10]
Další nehoda se stala 6. srpna 1938 v šest hodin ráno, kdy došlo k vykolejení jednoho z vozů soupravy nákladního vlaku zhruba jeden kilometr za Blovicemi směrem na Ždírec. Zraněn nebyl nikdo, avšak trať se podařilo zprovoznit až navečer.[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Povodeň v Čechách 1890: S úvodní básní Jaroslava Kvapila a četnými původními vyobrazeními. Praha: Otto, 1890, s. [5]. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:7aad9a30-8aee-11dd-a40e-0030487be43a
- ↑ http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04dcc2e0-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:276d55a0-32f0-11de-992b-00145e5790ea&fulltext=blovic
- ↑ http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:04dc9bca-32f0-11de-992b-00145e5790ea?page=uuid:2768c19b-32f0-11de-992b-00145e5790ea&fulltext=blovic
- ↑ Neštěstí na dráze u Blovic. Světozor. 22. 8. 1990, roč. 24, čís. 39, s. 467. Dostupné online.
- ↑ a b c d Katastrofa na dráze u Blovic. Národní politika. 7. 8. 1890, roč. 8, čís. 215, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ a b Velké neštěstí na dráze u Blovic. Čech (politický týdenník katolický). 8. 8. 1890, roč. 22, čís. 181, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Die Eisenbahn Katastrophe bei Blowitz. Prager Tagblatt. 7. 8. 1890, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Svobodný občan: časopis věnovaný lidu našemu. V Slaném: Fr. Neubert, 08.07.1932, 61(13). s. [2]. ISSN 1804-378X. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkkl/uuid/uuid:6ca28e17-18c3-11e5-bf42-005056b5ed69
- ↑ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 8.2.1903, 11(31). s. 4. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:53f6cc5a-435f-11dd-b505-00145e5790ea
- ↑ Právo lidu: časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. Kukleny u Králova Hradce: Ladislav Pavel, 23.8.1916, 25(190). s. [4]. ISSN 0862-5913. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cuni_fsv/uuid/uuid:958541cb-0063-11e7-9a3e-92f789bb8157
- ↑ Polední list. Praha: Tempo, 07.08.1938, 12(217). ISSN 1804-8838. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9f5353f0-ac47-11e2-ada5-005056825209
Související články[editovat | editovat zdroj]
- SANKOT, Jiří. Velké vlakové neštěstí u Zdemyslic v roce 1890. Oficiální stránky obce Chválenice s místními částmi Chouzovy a Želčany [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
- Seznam železničních nehod v Česku
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Článek v časopisu Zlatá Praha + fotografie (15. srpna 1890, ročník 7/1889-1890, číslo 39, strana 467 a 468)
- Článek ve Wiener Zeitung 7. srpna 1890
- Článek Ivana Bystřického o nehodě + fotografie
- Seznam raněných
- Článek v Linzer Volksblatt
- Článek v Das Vaterland
- Článek v Moravské orlici a další
- Článek v Pilsner Tagblatt
