Římskokatolická farnost – děkanství Libochovice

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost
– děkanství Libochovice
Mariánský sloup v Libochovicích
Mariánský sloup v Libochovicích
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlitoměřický
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářR.D. Lic. theol. Mgr. Lukáš Hrabánek, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Libochovice
Římskokatolická farnost
– děkanství Libochovice
Území farnosti
Libochovice • Dubany • Evaň • Poplze • Radovesice • Slatina
Kontakt
Adresa sídlaPurkyňova 17, Libochovice, 411 17, Česko
Souřadnice50°24′19,06″ s. š., 14°2′27,87″ v. d.
Webové stránkyfarnostlibochovice.cz
E-mailfarnost.libochovice@dltm.cz
Datová schránkatatuz2t
IČO46770151 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 10/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Děkan libochovické farnosti Karel Kerka (1814–1894)
Libochovický arciděkan František Drbohlav kolem roku 1944 jako kněžský jubilár.
Libochovický děkan Václav Lochman

Římskokatolická farnost – děkanství Libochovice (lat. Libochovicium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Libochovice a v jeho okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel Všech svatých v Libochovicích.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o lokalitě Libochovice pochází z roku 1282. Nejranější období od 13. století se nazývá tzv. stará farnost (plebánie). O této plebánii a kostele pochází zmínka z roku 1352, což znamená, že již předtím existovala. Také podle textu kupní smlouvy z roku 1336, kterou Jan Lucemburský prodal hrad Klepy (později nazvaný Hazmburk), Libochovice s tvrzí a další čtyři vesnice Zbyňkovi z Valdeka, je zde také zmíněno patronátní právo ke kostelům. I z toho se lze domnívat, že kostel již existoval.[2]

Patronátní právo nad libochovickým kostelem (resp. farností) vykonával pak až do roku 1591 majitel libochovického panství. Po roce 1591 majitel panství Jiří Popel z Lobkovic, po založení jezuitské koleje v Chomutově (v zakládací listině koleje), přenechal výkon patronátních práv ve všech kostelích na svém majetku právě této koleji. Farní libochovický obvod tehdy zahrnoval, kromě Libochovic, také Poplze (zpočátku zde byl pouze poplužní dvůr), Evaň, Radovesice a později zaniklou obec Lhota.[2]

Od 70. let 16. století míval farář často k dispozici i kaplana k jehož hlavním povinnostem patřilo zajišťovat bohoslužby ve filiálních kostelích. Od první poloviny 17. století, kdy se církev v důsledku třicetileté války potýkala s nedostatkem kněží, libochovický farář administroval také filiální kostely v Dubanech, Slatině a komendátní kostely v Chotěšově, Klapý, Košticích, Křesíně a Solanech. Hlavním zdrojem příjmů fary pocházely z beneficia. Výnosů z farních polí tzv. desátky odváděné farníky ročně ve dvou splátkách. Od konce 16. století do doby po třicetileté válce farář dostával každoročně od farníků po jedné měřici pšenice, ovsa a žita, z farních polí pak kolem šesti měřic pšenice a ovsa. Od města Libochovic dostával ještě další naturie jako je otop na zimu, pivo a ovoce ze zahrad. K drobnějším příjmům patřila tzv. štóla (poplatky za křty, ohlášky, sňatky a pohřby). Avšak i tak příjmy byly celkově malé, takže libochovičtí faráři se snažili získat některé z uprázdněných beneficií mimo libochovické panství. Například v roce 1574 požádal libochovický farář o správu fary v Černochově. Po skončení třicetileté války se situace zlepšila a zvýšily se příjmy z desátku až na 38 měřic a z farních polí dokonce až na 154 měřic obilí, jak uvádí údaj z roku 1745.[2]

Držitelé libochovického panství byli vždy katolíci a obyvatelstvo farnosti zůstalo také převážně katolické i v období náboženské tolerance v 16. a na počátku 17. století. Katolickou víru se snažil upevňovat především Jiří Popel z Lobkovic. V roce 1591 udělil Libochovicích řadu výsad s podmínkou, že zůstanou katolické. Horlivý Jiří Popel z Lobkovic se dostal dokonce do sporu s farářem Janem Jonášem z Velryby, kterého neoprávněně nařkl z kacířství a konání bohoslužeb podobojí. Uražený kněz pak požádal pražského arcibiskupa o přesazení na jinou farnost. Panství bylo však v roce 1594 Popelovi zkonfiskováno pro vzpouru proti císaři Rudolfu II. a připadlo královské komoře. Tehdy představitelé města s duchovenstvem se obrátili na pražského arcibiskupa, aby v případě prodeje města, byl novým majitelem katolický pán. V době třicetileté války si libochovanští udrželi svou katolickou víru a podle zprávy reformačních komisařů pro arcibiskupa Harracha z roku 1652 byli ve farnosti pouze dva odpadlíci. Naopak zde bylo 42 nově obrácených na víru. Za třicetileté války nebyly Libochovice přímo zasažené vojsky nicméně trpěly velkou nouzí. Pro potřeby chudých farníků zakoupil místní farář ze zádušních prostředků tzv. železnou krávu. Dne 7. srpna 1624 Libochovice vyhořely a řada domů pak zůstala z důvodu poškození prázdná. Byl značně poškozen i kostel Všech svatých, ve kterém se žárem roztavily zvony. Kostel byl pak pustý mnoho let.[2]

Duchovní správci se v té době ve farnosti často střídali a některá léta byla farnost zcela uprázdněna. Z toho důvodu krátce před rokem 1650 ve farnosti působili také jezuité. V roce 1653 se administrace farnosti ujal P. Duchoslav Ignác Mitis a působil zde až do své smrti 42 let. Zároveň spravoval také faru v nedaleké Budyni.[2]

Do roku 1655 obec patřila pod pražskou arcidiecézi a poté, po založení litoměřické diecéze, přešla pod tuto nově zřízenou diecézi a byla začleněna do bílinského arcidiakonátu. Matriky byly vedeny od roku 1660. Od počátku 18. století počet kaplanů sídlících v Libochovicích se zvýšil často až na tři. Jednalo se o významné osobnosti, které značně ovlivnili farní život i podobu samotného libochovického kostela.[2]

V roce 1892 byla farnost povýšena na děkanství.[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1591-1595 Jan Jonáš z Velryby (Joannes Jonas) z Velryby, † 1595
  • krátce před i po roce 1650 ve farnosti působili jezuité
  • 1653 Duchoslav Ignác Mitis, † 21. 5. 1695 (pohřben v Budyni)
  • x. 6. 1695 Karel Hoffer, rytíř z Lobensteinu (Carolus Hoffer eques de Lobenstein)
  • 19. 12. 1708 Václav Vojtěch Henniger, rytíř ze Seebergu (Wenceslaus Adalbertus eques de Seeberg)
  • 1738 Josef Jan Gallasch (Josephus Joann. Nepom. Gallass)
  • 1774 Erasmus Ferdinandi
  • 1788 par. vacat, cap. Franc. Hamer
  • 1788 Ign. Rudisch
  • 1801 par. vacat, cap. Ioann. Satler
  • 1802 Emmanuel Böhm n. 21. 2. 1753 Prag, o. 18. 5. 1776
  • 1826 Ign. Michl, n. 24. 3. 1775 Warnsdorf, o. 31. 8. 1807, † 30. 6. 1851
  • 1852 par. vacat, admin. int. Jos. Ehl
  • 1853 Antonín Vojtěch Hnojek (děkan), n. 4. 12. 1799 Brundusiens. o. 24. 8. 1822, † 23. 1. 1866
  • 1865 par. vacat, admin. int. Jos. Ehl
  • 1867 Joann. Zuman n. 24. 5. 1795 Bělens. o. 24. 8. 1819, † 25. 3. 1868
  • 1869 Karel Kerka (děkan), n. 3. 6. 1814 Schopka, o. 3. 8. 1837, † 7. 1. 1894
    • od r. 1888 František Miksánek (kaplan)
    • od r. 1890 Jan Šlechta (kaplan)
  • 1895 Václav Oplt, od r. 1883 kaplan; od r. 1895 farář; 1900–1935 osobní arciděkan, n. 1. 10. 1847 Vaselá, o. 25. 7. 1871, † 9. 9. 1935
  • 1935 dec. vacat, admin. interc. Car. Lissler
  • 1936 František Drbohlav (arciděkan), n. 6. 8. 1870 Rovensko, o. 17. 6. 1894, † 20. 3. 1946
  • 30. 8. 1946 Václav Lochman (děkan)
  • 1. 1. 1983 Václav Klusoň
  • 1. 6. 1990 Jan Křížek, SDB
  • 1. 8. 1992 Jiří Voleský (administrátor)
  • 1. 9. 1996 Józef Szeliga (administrátor)
  • 1. 10. 2005 Jaroslaw Kuziemko (administrátor)
  • 1. 5. 2007 Tomasz Dziedzic (administrátor)
  • 1. 1. 2010 Petr Kubíček (administrátor)
  • 1. 5. 2013 Józef Szeliga (administrátor excurrendo z Litoměřic)
  • 1. 3. 2014 Wojciech Szostek (administrátor), od 1. 1. 2019 děkan[4]
  • 1. 10. 2023 Lukáš Hrabánek, děkan[5]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[3][6]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel Všech svatých Libochovice bližší informace o bohoslužbách 50°24′18″ s. š., 14°2′32″ v. d. farní kostel[7] 25918/5-2137 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2. Kostel sv. Petra a Pavla Dubany bližší informace o bohoslužbách 50°23′52″ s. š., 14°0′47″ v. d. filiální kostel[8] 15889/5-2017 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
3. Kostel sv. Jana Nepomuckého Slatina bližší informace o bohoslužbách 50°25′48″ s. š., 14°2′16″ v. d. filiální kostel[9] 43380/5-2296 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
4. Kaple sv. Vavřince Libochovice bližší informace o bohoslužbách 50°24′32″ s. š., 14°2′10″ v. d. obecní kaple[10] 18877/5-2138 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5. Kaple sv. Kříže Libochovice bližší informace o bohoslužbách 50°24′10″ s. š., 14°2′4″ v. d. oratorium v domově důchodců[11][12] —
6. Kaple Evaň bližší informace o bohoslužbách 50°23′4″ s. š., 14°1′44″ v. d. obecní kaple[13] 19779/5-2026 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
7. Kaple Panny Marie Poplze bližší informace o bohoslužbách 50°23′50″ s. š., 14°2′34″ v. d. obecní kaple[14] —
8. Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Libochovice bližší informace o bohoslužbách 50°24′19″ s. š., 14°2′38″ v. d. zámecká kaple[15] 45669/5-2131 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
9. Kaple Radovesice neslouží se pravidelně obecní kaple —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Farní obvod[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Libochovic. Jsou jimi farnosti (řazeno abecedně):

  1. Římskokatolická farnost Chotěšov
  2. Římskokatolická farnost Klapý
  3. Římskokatolická farnost Koštice nad Ohří
  4. Římskokatolická farnost Křesín

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Fara, Libochovice
    Fara, Libochovice
  • Socha sv. Jana Nepomuckého v Libochovicích
    Socha sv. Jana Nepomuckého v Libochovicích
  • Boží muka v Libochovicích
    Boží muka v Libochovicích
  • Socha sv. Václava, Libochovice
    Socha sv. Václava, Libochovice
  • Socha sv. Václava, Libochovice
    Socha sv. Václava, Libochovice
  • Portál kostela sv. Jana Nepomuckého ve Slatině
    Portál kostela sv. Jana Nepomuckého ve Slatině
  • Kostel ve Slatině z pohledu od fotbalového hřiště
    Kostel ve Slatině z pohledu od fotbalového hřiště
  • Boží muka v Dubanech
    Boží muka v Dubanech
  • Kostel sv. Petra a Pavla, Dubany
    Kostel sv. Petra a Pavla, Dubany
  • Boží muka v Poplzích
    Boží muka v Poplzích

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d e f Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 409. 
  2. ↑ a b c d e f BROKEŠOVÁ, Daniela. Kostel Všech svatých v Libochovicích 1705-2005. Libochovice: Děkanský úřad v Libochovicích, 2005. 18 s. 
  3. ↑ a b Macek, s. 115–116.
  4. ↑ Ustanovení. Acta curiae episcopalis litomericensis. 2014, čís. 3, s. 24. 
  5. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023. 
  6. ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel Všech svatých, Libochovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Petra a Pavla, Dubany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jana Nepomuckého, Slatina [online]. Litoměřice: [Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Vavřince, Libochovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Domov důchodců Libochovice [online]. [cit. 2013-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  12. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Kříže, domov důchodců Libochovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Panny Marie Pomocné, Evaň [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Panny Marie, Poplze [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ Katalog biskupství litoměřického, zámecká kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Libochovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Farnost Klapý Farnost Třebenice Farnost Chotěšov Růžice kompasu
Farnost Klapý • Farnost Křesín Sever Pražská arcidiecéze
Západ   Farnost-děkanství Libochovice   Východ
Jih
Farnost Křesín Pražská arcidiecéze Pražská arcidiecéze
Farnosti litoměřického vikariátu
Bohušovice nad Ohří • Brozany nad Ohří • Býčkovice • Čížkovice • Dlažkovice • Doksany • Dolánky • Homole u Panny • Hoštka • Hrušovany u Litoměřic • Chcebuz • Chotěšov • Klapý • Konojedy • Koštice nad Ohří • Křesín • Křešice u Litoměřic • Levín • Liběšice u Litoměřic • Libochovany • Libochovice • Libotenice • Litoměřice – děkanství • Litoměřice – katedrála • Lovosice • Milešov • Mukařov u Úštěka • Počaply u Terezína • Prackovice nad Labem • Proboštov • Robeč • Strážiště • Sutom • Štětí nad Labem • Terezín • Touchořiny • Třebenice • Třebívlice • Třebušín • Úštěk • Velemín • Vetlá • Zahořany u Křešic • Žitenice
Vikariáty litoměřické diecéze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_–_děkanství_Libochovice&oldid=23334784“