Římskokatolická farnost Chotěšov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost
Chotěšov
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově
Základní údaje
Vikariát litoměřický
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Administrátor excurrendo R.D. Mgr. Wojciech Szostek
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Chotěšov
Římskokatolická farnost
Chotěšov
Poloha farnosti na mapě České republiky
Území farnosti
Chotěšov • Černiv
Kontakt
Adresa Římskokatolická farnost Chotěšov
Chotěšov čp. 37
410 02 Chotěšov u Vrbičan
Doručovací adresa Římskokatolická farnost Libochovice
Purkyňova 17
411 17 Libochovice
Telefon +420 733 741 917
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 2017 (VI.)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Chotěšov je územní společenství římských katolíků v Chotěšově a okolí. Farnost organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[1][2]

Kostely a kaple na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Seznam kostelů a kaplí ve farnosti, pořad bohoslužeb
Fotografie Kostel Místo Bohoslužba Zeměpisné souřadnice Poznámka
Chotěšov (okres Litoměřice), silnice č. 247 a kostel Nanebevzetí Panny Marie.JPG Kostel Nanebevzetí Panny Marie Chotěšov 1. neděle v měsíci 16.00 50°26′24″ s. š., 14°5′7″ v. d. farní kostel[3]
Černiv, kaplička.JPG Kaple Všech svatých Černiv
neslouží se pravidelně
50°26′41″ s. š., 14°3′33″ v. d. kaple[4]

Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o lokalitě Chotěšov pochází z roku 1057 a nalézá se v zakládací listině litoměřické kapituly.[1] Chotěšov patřil litoměřickému kostelu sv. Štěpána, a v listině slova: „Hotissové hospitalis terra ad aratrum“, snad znamenají, že se jednalo o hospodu s poplužím. Dále je Chotěšov je zmiňován v roce 1226 v listině krále Přemysla Otakara II., jako dar doksanskému klášteru spolu s jinými vesnicemi. Obec je od doksanského kláštera vzdálena cca 2 hodiny chůze a řeholní sestry měly zájem, aby tamní obyvatelstvo mohlo v neděli a ve svátky chodit na mši a kázání. V Chotěšově byl postaven menší kostel, do kterého řeholnice nechaly umístit i sochu Panny Marie.[5]

Kdy byla farnost přesně založena není známo.[1] O samostatné faře v Chotěšově je první zmínka ze 16. století. Na pražském arcibiskupství totiž existuje listina, kterou předložili duchovní správcové libochovického panství pražskému arcibiskupovi Zbyňku Berkovi, v níž prosí o přímluvu a ochranu u jeho majestátu. V této listině, reagující na nákup statků jakýmsi protestantem, duchovní prosí, aby katolická víra nebyla v místě ve svých právech zkrácena. Na této písemné prosbě je také, kromě jiného, podepsán také Franciscus Bilinensis, parochus Chotěšovicensis, což znamená: František Bilínský, farář chotěšovský. O faráři chotěšovském koncem 16. století vykládá také pamětní kniha chotěšovské fary. Podle ní býval na kůru chotěšovského kostela starý obraz z náhrobku nějakého tamního duchovního správce s nápisem: „Léta Páně 1593 v neděli dvanáctou po sv. Trojici v noci na pondělí, tj. dne sv. Viktorina, ctihodný kněz Václav Figura, toho času farář zdejší, maje let 54, život svůj dokonal, jehožto tělo v tomto chrámu Páně, jsouc pohřbeno, odpočívá, očekávajíce slavného z mrtvých vzkříšení se všemi vyvolenými Božími svatými. Amen.“[5]

Také z počátku 17. století se zachovala zmínka o samostatném faráři v Chotěšově. Ve věži chotěšovského kostela visel zvon, který unikl válečným rekvizicím I. světové války, na kterém byl nápis: „Léta Páně 1608 slit jest zvon v městě Lounu nad Ohří ke cti a chvále Pánu Bohu Všemohoucímu, též ku poctě blahoslavené Panně Marii a všem svatým, k záduší chotěšovskému za ctihodného kněze Šebastiána, toho času faráře chotěšovského.“ Na hřbitově v Chotěšově vedle kostela bylo podle farní knihy ještě v letech 1850 možné vidět prastarý kamenný pomník, který byl před věky postaven kterémusi chotěšovskému faráři. Na návrší za školou se ještě v na začátku 20. století nacházela zchátralá malá stodola, která se podle staré tradice nazývala farou. Chotěšovský kostel nebyl nikdy označován kostelem filiálním, ale vždy důsledně kostelem komendátním. Z těchto indicií lze usoudit, že samostatná duchovní správa zde existovala již v době před třicetiletou válkou, nicméně v jejím průběhu z důvodu velkého nedostatku kněží, byl Chotěšov přifařen do Libochovic, čímž zanikla tzv. stará farnost.[5] Matriky jsou v místě vedeny od roku 1773.[1] Farnost byla obnovena roku 1852[1] na žádost chotěšovských občanů. Do chotěšovské farnosti připadla v té době také Černiv, vzdálená asi půl hodiny pěšky. V roce 1852 žilo v Chotěšově asi 630 osob a nacházelo se zde 130 domů; v Černivi bylo asi 330 obyvatel a bylo zde kolem 70 popisných čísel na domech.[5]

Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:

Faráři předbělohorské farnosti

  • 16. století Franciscus Bilinensis (František Bilínský)
  • do r. 1593 Václav Figura
  • kol. r. 1608 Šebastián

Duchovní správci obnovené farnosti

  • 14. 6. 1852 proto-par. (první farář) Josef Kučera, n. 12. 4. 1814 Roprachtice, o. 3. 8. 1838, † 29. 5. 1897 (předtím tajemník a biskupský ceremoniář v Litoměřicích[5])
  • 14. 10. 1897 Anton. (Josef[5]) Náhlovský, n. 30. 12. 1843 Rovensko p. Tr., o. 23. 7. 1870, † 21. 3. 1900 (předtím farář v Terezíně[5])
  • 20. 12. 1900 Ignát Píštěk (Pištěk[5]), n. 7. 7. 1831 Praha, o. 25. 7. 1856, † 27. 10. 1903 (předtím farář v Křesíně[5])
  • 1903 par. vacat admin. interc. Venc. Šramek
  • 14. 1. 1904 Antonín Dušek, n. 10. 12. 1865 Libáň, o. 27. 5. 1888, † 15. 3. 1950 (předtím první kazatel litoměřického katedrálního chrámu[5])
  • 1. 11. 1930 Anton. Ksandr, n. 10. 6. 1888 Dubno, o. 4. 7. 1915, † 11. 10. 1949
  • 12. 10. 1949 Václav Lochman
  • 1. 8. 1955 Václav Černý
  • 15. 12. 1957 Václav Lochman
  • 1. 1. 1983 Václav Klusoň
  • 1. 6. 1990 Jan Křížek SDB
  • 1. 8. 1992 Jiří Voleský, admin. exc. z Libochovic
  • 1. 9. 1996 Józef Szeliga, admin. exc. z Libochovic
  • 1. 10. 2005 Jaroslaw Kuziemko, admin. exc. z Libochovic[6]
  • 2006 Tomasz Dziedzic, admin. exc. z Libochovic
  • 2010 Petr Kubíček, admin. exc. z Libochovic
  • 2013 Józef Szeliga, admin. exc. z Litoměřic
  • 1. 3. 2014 Wojciech Szostek, admin. exc.[7] z Libochovic

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Libochovice, jehož součástí je i farnost Chotěšov, která je tak spravována excurrendo.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Chotěšov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 75. 
  2. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  3. Katalog biskupství litoměřického, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Chotěšov u Vrbičan [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-01-09]. Dostupné online. 
  4. Katalog biskupství litoměřického, Kaple Všech svatých, Černiv [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-01-09]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j ZHÁNĚL, Rudolf. Chotěšov. Marianské poutní místo na Podřipsku. Zvláštní otisk z „Květů marianských“ roku 1922. Brno: Rudolf Zháněl, 1923. 16 s. 
  6. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2016. 
  7. Ustanovení. Acta curiae episcopalis litomericensis. 2014, čís. 3, s. 24. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Farnost Čížkovice Růžice kompasu
Farnost Třebenice Sever Farnost Brozany nad Ohří
Západ   Farnost Chotěšov   Východ
Jih
Farnost Libochovice