Římskokatolická farnost Terezín
| Římskokatolická farnost Terezín | |
 Posádkový a farní kostel Vzkříšení Páně v Terezíně | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Vikariát | litoměřický |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Administrátor | P. Mgr. Wolfgang Karel Horák, O.Praem. |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Terezín | |
| Území farnosti | |
| Terezín | |
| Kontakt | |
| Adresa |
Římskokatolická farnost Terezín 411 55 Terezín mobil: +420 606 293 412 |
| Doručovací adresa |
Zámek 1 411 82 Doksany |
| Rejstřík evidovaných právnických osob | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2019 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Terezín (lat. Theresiopolis[1]) je územní společenství římských katolíků v Terezíně a okolí. Farnost organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.
Obsah
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
Do farnosti náleží území obce:[2][3]
Kostely a kaple na území farnosti[editovat | editovat zdroj]
| Fotografie | Kostel | Místo | Bohoslužba | Zeměpisné souřadnice | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Kostel Vzkříšení Páně | Terezín | 50°30′40″ s. š., 14°9′4″ v. d. | farní kostel | ||
|
Kaple v domově se zvláštním režimem (nám. ČSA 84) |
Terezín | středa | 15.00 | 50°30′37″ s. š., 14°8′57″ v. d. | oratoř |
Ve farnosti se nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1810 byly v lokalitě vedeny matriky. Farnost byla zřízena od roku 1842.[2]
Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:
- 1800 par. vacat (místo duchovního je neobsazené)
- 1813 Anton. Bauer, n. 17. 2. 1761 Turnov, o. 20. 7. 1786, † 23. 4. 1832
- 1831 Ioan. Ullbrich, n. 6. 1. 1781 Jiříkov, o. 30. 8. 1806
- 1838 Car. Schiffner, n. 11. 2. 1788 Veteroaquens (Mor.), o. 21. 12. 1810
- 1845 proto par. (první farář) Ludov. Leubner, n. 10. 1. 1801 Liberec, o. 27. 8. 1825, † 15. 2. 1857
- 1851 par. vacat, administrator intercalaris Karel Kerka
- 1852 Joan. Zuman, n. 24. 5. 1795 Bělens. o. 24. 8. 1819
- 1859 Anton. Renner, n. 8. 7. 1813 Mn. Hradiště, o. 3. 8. 1837, † 23. 3. 1876
- 1877 par. vacat, admin. int. Joann. Žďárský
- 1878 Jos. Ehl, n. 10. 7. 1820 Solnic. o. 25. 7. 1846, † 11. 6. 1894
- 1888 par. vacat, admin. int. Josef Bernat
- 1889 Josef Bernat, n. 15. 9. 1835 Modřice, o. 1. 8. 1859, † 16. 10. 1915
- 1895 par. vacat, admin. int. Franc. Voráček
- 1896 Anton. Náhlovský, n. 30. 12. 1843 Rovensko, o. 23. 7. 1870, † 21. 3. 1900
- 1898 par. vacat, admin. int. Jos. Brunclík
- 1899 Jos. Paska, n. 24. 3. 1864 Vysoké, o. 25. 3. 1888, † 11. 6. 1937
- 1930 par. vacat
- 1931 Jaroslav Dopita, n. 15. 11. 1879 Rudíkov, o. 5. 7. 1907, † 12. 4. 1936
- 1931–1934 Felix Hoblík (duchovní 42. pěšího pluku)
- 1932 Mansv. Černý, n. 25. 2. 1902 Březinka, o. 29. 6. 1924, † 25. 12. 1976
- 1935 par. vacat admin. interc. Alois Frajt
- 1938 par. vacat admin. Joan. Langer
- 1939 par. vacat admin. interc. Alois Frajt
- 15. 2. 1947 Alois Frajt
- 1. 9. 1952 Josef Mücke
- 7. 11. 1952 Hroznata Jan Svatek O.Praem.
- 16. 12. 1953 Ladislav Pokorný
- 1. 6. 1956 Hyeronym. Wenzel
- 1. 8. 1956 Petr Rajmund Holakovský OPraem.
- 1. 4. 1979 Vratislav Hartman
- 1. 7. 1985 Václav Horniak (do farnosti zajížděli vypomáhat při bohoslužbách z Litoměřic Václav Červinka a Milan Bezděk)
- 1. 6. 1986 Vladimír (Vlado) Jedlička
- 1. 4. 1990 Oldřich Kolář
- 1. 7. 1993 Ladislav Kubíček
- 1. 12. 1994 Jan Horníček, trvalý jáhen
- 15. 1. 1997 Milan Bezděk, výpomocný duchovní
- 1. 8. 1999 Milan Bezděk
- 1. 7. 2002 Milan Bronislav Čigáš O.Praem.
- 1. 8. 2010 Adrián Zemek O.Praem., admin. exc. a Zachariáš Kristek O.Praem., farní vikář
- 2. 8. 2012 Adrián Zemek O.Praem., admin. exc. a Martin Davídek, který vypomáhal při bohoslužbách
- 1. 9. 2015 Józef Szeliga, admin. exc. a Martin Davídek, který vypomáhal při bohoslužbách
- 1. 8. 2019 Wolfgang Karel Horák, O.Praem., administrátor
Osobnosti ve farnosti[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1959 působil ve farnosti jako aktivní laik MVDr. Jan Horníček se svou manželkou. Po pádu komunistického režimu se stal starostou města Terezín a od 1. prosince 1994 začal působit ve farnosti v jáhenské službě. V 60. letech 20. století působily ve farnosti a terezínském domově se zvláštním režimem řeholní sestry z kongregace Milosrdných sester sv. Vincence de Paul, které byly někdy v 70. letech 20. století přesunuty do Bílé Vody, kde již velká část členek kongregace žila od 50. let 20. století. Dále v terezínské farnosti v období totality působila sr. Kubátová, varhaníci p. Legner a p. Antošová. O terezínský kostel pečovala také blízká spolupracovnice R.D. Vratislava Hartmanna sr. Marie Polcrová (narozena 20.12.1920 v Brně, pokřtěna 27.12.1920 v kostele sv. Jana u brněnských minoritů. Po ukončení základní školy se vyučila švadlenou; mistrovské zkoušky složila 14.7.1941 v Brně. Do 15.11.1942 pracovala jako švadlena. Pravděpodobně v roce 1942 se stala členkou III. řádu sv. Františka. Od 1.8.1945 do 30.11.1945 pracovala jako farní sestra v Čáslavi. Od 1.12.1949 do 31.8.1952 byla v Červeném kříži jako ošetřovatelka-sociální pracovice, přičemž odbornou zkoušku složila 6.12.1949. Od 1.9.1952 do 31.3.1973 pracovala na OÚNZ Kutná Hora jako zdravotní sestra, odbornou zkoušku složila 18.6.1954. Současně pracovala jako farní hospodyně u Hartmanna, a to do 1.1.1973 v Golčově Jeníkově, do 10.12.1974 v Ledči a po odebrání státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti Hartmannovi pracovala jako uklízečka v cihelně do 30.6.1978. Od 7.7.1978 pracovala opět jako farní hospodyně v Lovosicích a u Hartmanna a poté v Bohušovicích od 1.4.1979. V místě zůstala i po Hartmannově smrti dne 11.2.1985. Na všech místech opravovala vše na co stačila a zvelebovala, zejména pak kostel v Brozanech. Zpívala při liturgii a hrála na varhany.[4] Po roce 1989 pracovala až do konce 1. dekády 21. století na fortně konzistoře litoměřického biskupství.[5] Zemřela 23.9.2015 v Litoměřicích.[6]) a p. Kuldová. Lektorskou službu vykonával p. Král a p. Lukš.[7]
Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Litoměřice, jehož součástí je i farnost Terezín, která je tak spravována excurrendo.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Posádkový a farní kostel v Terezíně
(průhled přes náměstí z Havlíčkovy ulice)
Pohled na terezínský kostel z boční strany
(pohled z náměstí)
Kostel Vzkříšení Páně, Terezín
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 415.
- ↑ a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 191-192.
- ↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
- ↑ BARTOŠOVÁ, Helena. Marie Polcová, poznámky o místě a době, kde působila (archiv litoměřického biskupství). Brno: [s.n.], 2015. S. 2.
- ↑ Rozloučení s paní Marií Polcrovou
- ↑ Zemřela paní Marie Polcrová z Litoměřic
- ↑ HORNÍČEK, Jan. Pamětnice římskokatolické farnosti Terezín. Terezín: [s.n.], 2015.
