Kostel svatého Petra a Pavla (Dubany)
| Kostel svatého Petra a Pavla v Dubanech | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| okres | Litoměřice |
| Obec | Libochovice |
| Lokalita | Dubany |
| Souřadnice | 50°23′51,76″ s. š., 14°0′46,77″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | litoměřický |
| Farnost | děkanství Libochovice |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 14. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | lámaná opuka |
| Další informace | |
| Kód památky | 15889/5-2017 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Petra a Pavla v Dubanech je gotická sakrální stavba z poslední čtvrtiny 13. století.[1] Stojí asi 2,5 km na jihozápad od Libochovic v těsné blízkosti silnice II/246 mezi Libochovicemi a Louny, která vsí prochází. Od roku 1964 je kostel chráněný jako kulturní památka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl údajně založen roku 1278 místním vladyckým rodem Dubanských z Duban.[1] Presbytář byl nově sklenut ve 14. století.[3] V pozdně gotickém období po skončení husitských válek (tzv. Jagellonská gotika, přibližně v období 1430–1520) byla postavena věž a zřízen nový portál.[1] Kostel byl obnoven roku 1740 a roku 1863.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
,_kostel.jpg)
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Kostel je gotický, jednolodní, obdélný s odsazeným čtvercovým presbytářem se čtvercovou sakristií po severní straně a s hranolovou věží po jižní straně lodi. Vnějšek byl upraven roku 1863 pseudogoticky. Na věži je hrotitý profilovaný portál, v patře pak nárožní pilastry. Západní průčelí je s neoddělenou trojúhelníkovou štítovou zdí, hrotitým portálem a hrotitým trojlistým oknem. Po jižní straně průčelí je zaoblený přízemní přístavek, který navazuje na věž. V něm se nachází úzké hrotité okno.[1]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Uvnitř je raně gotický presbytář ze 13. století sklenut jedním polem křížové žebrové klenby ze 14. století. Je s figurálními konzolami a okrouhlým svorníkem s vytesaným beránkem s praporcem. Triumfální oblouk je hrotitý, má zkosenou hranu do presbytáře. Na něm se nacházejí po obou stranách polokruhové štítky s tesaným listovým ornamentem. Po severní straně presbytáře je sedlový portálek (na dveřích se nalézá renesanční zámek) a provoúhlý výklenkový sanktuář s profilovaným rámcem. V závěru kostela je zazděné hrotité okno. Na jižní straně se nachází velké hrotité pseudogotické okno. Loď má plochou valenou klenbu, pod níž obíhá římsa. Kruchta je dřevěná, pseudogotická, spočívající na dvou sloupcích. Předsín v podvěží má valenou klenbu se stýkajícími se lunetami. Do lodi vede pozdně gotický hrotitý přetínaný portál. Sakristie má valenou klenbu.[1]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je barokní, rámový z počátku 18. století. Je na něm obraz svatého Petra a svatého Pavla z 19. století.[1] Největší pozoruhodností v interiéru je pozdně gotický křídlový oltář ze 16. století s reliéfními postavami Madony, svaté Barbory, svaté Kateřiny, svatého Petra a svatého Pavla.[3] Na jeho vnějších stranách křídel a postranicích zavřeného oltáře jsou temperové malby Zvěstování Panny Marie, dále svatá Alžběta a svatá Markéta. Na predelle se nachází reliéf Poslední večeře Páně. V nástavci oltáře je socha svatého Václava a dvě menší sošky. Kazatelna je rokoková z roku 1783 od sochaře J. Šturma z Libochovic. V kostele jsou barokní obrazy svaté Rosiny, svaté Vavřince a svaté Kateřiny z 18. století. Dále je zde barokní soška Immaculaty. Křtitelnice je opuková, gotická s tesaným ornamentálním vlysem. V kostele jsou dva náhrobky ze druhé poloviny 15. století.[1] Jeden z nich, z roku 1460 (kolem náhrobní desky je minuskulní, špatně čitelný nápis), patří bývalému husitskému hejtmanovi Beránkovi z Duban.[3]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Kolem kostela se rozkládá hřbitov. U kostela stávala i fara a domek pro vikáře. Farnost byla však roku 1570 připojena k Libochovicím a kostel se stal filiálním. Za kostelem se nacházejí Boží muka. Jedná se o sloupek na krychlovém podstavci z roku 1701.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Dubany /Litoměřice/, s. 331.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 126407 : Kostel sv. Petra a Pavla, Dubany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 55.
