Československé letectvo
| Československé letectvo | |
|---|---|
 Označení letadel (1924-1992) | |
| Země |  Československo |
| Vznik | 1918 |
| Zánik | 1992 |
| Typ | letectvo |
| Velikost | 10 (1918), 970 (1938), 341 (1992) |
| Nadřazené jednotky | Československá armáda |
| Účast | |
| Války | Sedmidenní válka Maďarsko-československá válka Druhá světová válka |
| Bitvy | Bitva o Francii Bitva o Británii Druhá bitva o Atlantik Bitva o Normandii Slovenské národní povstání Ostravská operace |
Československé letectvo bylo součástí československé armády. Vzniklo 30. října 1918 jako Letecký sbor čs. armády. U jeho zrodu stáli jak letci bojující za první světové války v rakousko-uherském letectvu, tak příslušníci československých legií. Rakousko-uherskou, německou a francouzskou techniku u letectva postupně nahradily domácí konstrukce hlavních dodavatelů Aero, Avia a Letov, které byly také vyváženy do zahraničí. Mnichovská dohoda a následná okupace Čech a Moravy znamenaly dočasný zánik letectva na území Československa, s výjimkou Vzdušných zbraní Slovenského státu.[1]
Mnozí příslušníci bývalého letectva první republiky bojovali za druhé světové války v exilu. Dne 1. června 1940 byla podepsána československo-francouzská dohoda o zřízení samostatného československého letectva ve Francii. První jednotkou letectva ve Velké Británii byla od 12. července 1940 310. československá stíhací peruť, tři další perutě vznikly později. V Sovětském svazu se 24. ledna 1945 stala největší jednotkou československého letectva na východní frontě 1. československá smíšená letecká divize.[2]
Po skončení války bylo letectvo na našem území obnoveno, po roce 1948 se dostalo pod kontrolu komunistické strany. V roce 1955 se stalo součástí sil Varšavské smlouvy a bylo přezbrojeno na sovětskou leteckou techniku. Mezi domácí typy ve výzbroji patřily například cvičné letouny Aero L-29 Delfín či Aero L-39 Albatros. Československé letectvo zaniklo s rozpadem federace v roce 1992.
První světová válka a československé legie
Historie československého letectva sahá do doby před vznikem samostatné Československé republiky. Během první světové války vznikaly v zahraničí české vojenské jednotky, později označované jako legie. Několik Čechů sloužilo také v dohodových letectvech – ve francouzském devět a v italském patnáct letců. Augustin Charvát sestřelil nad západní frontou dva nepřátelské letouny a Václav Pilát zničil německý pozorovací balon. Nejvíce českých vojáků (cca 500) však sloužilo v rakousko-uherském letectvu.
První samostatné letecké útvary československých legií vznikly v Rusku, kde byl koncem února 1918 zřízen 1. československý letecký a automobilní oddíl, jenž měl k dispozici tamní francouzské vojenské sklady. Činnost jednotky negativně ovlivnil postup německé armády do Ruska zmítaného občanskou válkou a rovněž vynucené předání pěti letounů bolševikům. K prvnímu letu českého vojenského letadla došlo 10. dubna 1918, kdy odstartoval letoun Sopwith 1½ Strutter pilotovaný Lvem Melčem a Josefem Skálou. Krátce po vzletu však letci nezvládli řízení a stroj byl při nouzovém přistání těžce poškozen. Letouny legií byly využívány především k průzkumným úkolům. K první ztrátě v boji došlo 16. října 1918 při stíhání bolševického pozorovacího letounu, kdy padl ruský příslušník jednotky praporčík Vladimirov. Na počátku roku 1920 se letecký oddíl spolu s dalšími legionáři přepravil z Vladivostoku do vlasti.[3][4]
Stroje československého letectva
V meziválečném období se v Československu vyráběly například letouny Bloch MB.200, stíhačky Avia B-534 a Bk-534. Po druhé světové válce byly československé vzdušné síly mj. vybaveny letouny Supermarine Spitfire, Avia S-199, Jakovlev Jak-23, MiG-15, MiG-17, MiG-19, MiG-21, MiG-23, MiG-29, Su-7, Su-22, Su-25 a vrtulníky Mi-8.
Odkazy
Reference
- ↑ RAJNINEC, Juraj. Slovenské letectvo 1939/1944 1. Bratislava: Magnet-Press Slovakia, 1999. 158 s.
- ↑ KŘEPELKOVÁ, Jitka. Českoslovenští letci ve Velké Británii 1940-1945. Praha: Muzeum odboje, ?. 73 s.
- ↑ MACOUN, Jiří. České vojenské letectvo. Praha: Computer Press, 2007. 80 s. ISBN 978-80-251-1825-2. Kapitola Čeští váleční piloti 1911-1918, s. 5.
- ↑ 1. Československý letecký a automobilní oddíl [online]. 1.air_war.sweb.cz [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.
Literatura
- RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Československé letectvo 1918 – 1924. Kolín: Kolínské noviny, 1992. 56 s.
Externí odkazy
- Dejte nám křídla, dokumentární pořad ČT, (dostupné online), 19. 11. 2012.