Teroristické útoky 11. září 2001: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 2. 2008, 12:08

Útoky z 11. září 2001 byly sérií koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 ve Spojených státech amerických. Podle oficiálního vyšetřování 19 mužů spojených s militantní islámskou organizací al-Kájda uneslo 4 letadla letící na komerčních linkách společnosti American Airlines a United Airlines. Dvě z nich (Let American Airlines č. 11, Let United Airlines č. 175) narazila do Světového obchodního centra v New Yorku a způsobila jejich zničení. Třetí letadlo (Let American Airlines č. 77) narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany Spojených států amerických v hlavním městě USA, Washingtonu. Čtvrté letadlo (Let United Airlines č. 93) se zřítilo v neobývané oblasti v Pensylvánii po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla. Letadlo letělo na Washington a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout Bílý dům a nebo americký Kapitol. Při útocích zahynulo celkem asi 3 000 lidí.

Chronologie událostí (podle místního času)

Soubor:Twin Towers in fire - 911- Fema picture.jpg

Zásah druhé (jižní) věže

Soubor:Pentagonfireball.jpg

Exploze po nárazu do budovy Pentagonu

7:58 Let United Airlines č. 175 startuje z Bostonu do Los Angeles (na palubě 56 pasažérů, 2 piloti, 7členná posádka; typ stroje – Boeing 767).
7:59 Let American Airlines č. 11 startuje z Bostonu do Los Angeles (na palubě 81 pasažérů, 2 piloti, 9členná posádka; typ stroje – Boeing 767).
8:01 Let United Airlines č. 93 startuje z Newarku do San Francisca (na palubě 38 pasažérů, 2 piloti, 5členná posádka; typ stroje – Boeing 757).
8:10 Let American Airlines č. 77 startuje z Washingtonu do Los Angeles (na palubě 58 pasažérů, 2 piloti, 4členná posádka; typ stroje – Boeing 757).
8:13 Boeing 767 na letu 11 se odchyluje z kurzu o 20° a přestává komunikovat s leteckou kontrolou (první náznak nestandardního chování; o 7 minut později navíc vypíná identifikační signál).
8:46 Boeing 767 na letu 11 naráží v rychlosti 790 km/h do severní věže WTC. Budova je zasažena mezi 94. a 98. patrem. Dochází k okamžitému vznícení paliva a uvěznění všech lidí v patrech nad místem nárazu letadla.
9:02 Boeing 767 na letu 175 naráží v rychlosti 950 km/h do jižní věže WTC mezi 78. a 84. patrem. Náraz letadla v televizi v přímém přenosu vidí miliony lidí po celém světě. (Federální úřad USA pro letectvo s okamžitou platností uzavírá všechna letiště v New Yorku).
9:21 Všechny tunely a mosty v New Yorku jsou uzavřeny.
9:25 Federální úřad USA pro letectvo uzavírá americký vzdušný prostor a přikazuje všem vnitrostátním linkám okamžitě přistát.
9:29 Prezident George W. Bush poprvé po útoku promlouvá k národu, oznamuje, že se vrací do Washingtonu a že došlo k obrovské národní tragédii. První potvrzené zprávy naznačují minimálně 6 obětí a alespoň 1 000 zraněných.
9:37 Boeing 757 na letu č. 77 naráží do budovy Pentagonu. Je zabito všech 64 lidí na palubě a dalších 125 v budově.
9:45 Bílý dům a Kongres jsou evakuovány.
9:49 Všechna letiště v USA jsou uzavřena.
9:58 Operátor záchranného telefonního systému je informovaný pasažérem letu č. 93 o unesení letadla.
9:59 Jižní věž WTC se 56 minut po zasažení letadlem hroutí. Tragédii sledují miliony lidí po celém světě v přímém televizním přenosu. Dolní Manhattan je zahalen obrovským oblakem prachu.
10:03 Boeing 757 na letu č. 93 se zřítil do polí v Pensylvánii, 120 km jižně od Pittsburghu poté, co se pasažéři na palubě proti teroristům vzbouřili a pokusili se získat nad letadlem kontrolu. Evakuace sídla OSN a centrály NATO v Bruselu a uzavření všech hraničních přechodů USA s Mexikem.
10:10 Hroutí se část Pentagonu.
10:25 Objevuje se informace, že před Ministerstvem zahraničních věcí USA explodovala nálož (žádný zraněný).
10:28 Severní věž WTC se hroutí. Spolu s věží je zničen i přilehlý hotel Marriot.
14:00 Ukončení všech finančních operací na akciových trzích v USA.
14:21 Armáda USA rozmísťuje v okolí New Yorku a Washingtonu raketový protiletecký systém.
14:40 První tisková konference po katastrofě vedená starostou New Yorku Rudolphem Giulianim.
16:25 Hlavní akciové trhy v USA potvrzují zastavení obchodovaní i na následující den.
17:25 Budova WTC č. 7 (47 poschodí) se pravděpodobně v důsledku rozsáhlých požárů řítí k zemi (budovy v okolí bývalého WTC stále v plamenech; místo bývalého WTC se nazývá Ground Zero neboli Bod Nula).
20:30 Prezident USA George W. Bush přednáší v televizi svůj projev k národu.

Jména únosců – teroristů, kteří vykonali sebevražedné útoky

Let American Airlines č. 11: Waleed Alshehri, Wail M. Alshehri, Mohammad Atta, Abdulaziz Alomari, Satam Al Suqami
Let United Airlines č. 175: Marwan Alshehri, Fayez Banihammad, Mohald Alshehri, Hamza al-Ghamdi, Ahmed Al Ghamdi
Let American Airlines č. 77: Khalid al-Mihdhar, Majed Moqued, Nawaf al-Hazmi, Salem al-Hazmi, Hani Hanjour
Let United Airlines č. 93: Ahmed Al Haznawi, Ahmed Alnami, Ziad Jarrah, Saeed Alghamdi

Proč se věže WTC zřítily

Při hledání odpovědí je třeba si uvědomit, že teroristé unesli a použili jako zbraň velká dopravní letadla typu Boeing 767 či 757, která byla plně natankovaná, jelikož vyrazila z východního pobřeží USA na transkontinentální let. Jejich cílem mělo být Los Angeles na západním pobřeží USA.

Analýza

Jako první byla zasažena v blízkosti 95. podlaží Severní věž. O chvíli později byla zasažena i Jižní věž v blízkosti 80. podlaží. Videozáznamy potvrzují, že při nárazech bylo zničeno hned několik externích skříňových štítů na více než jednom poschodí. Také se na některých poschodích poškodily klíčové podporné systémy a prvky konstrukce jádra. Následná exploze asi 90 000 litrů leteckého paliva zničila další štíty na protilehlých stranách a pravděpodobně narušila i vnitřní statiku mrakodrapů. Požár leteckého paliva dosahujíci teploty 900 až 1 050 °C fatálně poškodil v průběhu následující hodiny všechno, co drželo poschodí věží pohromadě nad a pod sebou. Ocel začíná měknout už při 450 °C, a tak nosné konstrukce budov povolily. Následně došlo k řetězové reakci, kdy poschodí nad místem srážky postupně klesala a narážela na poschodí pod místem srážky. Výškové budovy WTC se jednoduše „poskládaly jako domečky z karet“.^[zdroj?]

Stavební inženýři se shodují v tom, že konstrukce budov byla velmi silná a dobře realizovaná, protože díky tomu vydržely mrakodrapy ještě hodinu po náraze stát a tím zachránily tisíce životů dokončením částečné evakuace. Také připouštějí, že kolaps budov při takových vysokých teplotách a takovém velkém množství leteckého paliva byl pravděpodobný.^[zdroj?]

Zničení WTC jako největší pojistná událost způsobená člověkem v historii

Ve vyšetřovací zprávě FBI se uvádí, že teroristé měli k dispozici na útoky na americké cíle půlmiliónový rozpočet. Sumu přibližně 500 tisíc USD odeslali z Německa na účet jednoho z teroristů. Odhaduje se, že teroristé za tuto „cenu“ způsobili škody jen v New Yorku ve výši 40 miliard dolarů. V této astronomické sumě je už zahrnuté vyčištění Ground Zero, přebudování podzemních chodeb a metra. Jelikož v New Yorku a konkrétně ve WTC sídlilo několik společností s celosvětovou působností, dosah tragických událostí se poměrně rychle promítl do oblasti financí, hlavně však do pojišťovnictví.

Mezi prvními informacemi z New Yorku se objevily i první obavy pojišťoven z USA, ale i z Evropy. Oprávněně se domnívaly, že náhrada škod po teroristických útocích v USA dosáhne několik miliard dolarů. I největší světová pojišťovna, mnichovská Rück, vyslovila obavy z velkého finančního zatížení. Protože byl náraz letadel záměrným útokem a teroristické činy patří do souboru událostí krytých pojišťovnami v USA, pojišťovny musí vyplatit pojistné sumy.

Hodnota akcií pojišťovacích gigantů jako jsou Generali, Munich Re., Allianz a Swiss Re. v reakci na zprávy o útocích prudce klesla. Je zajímavé, že právě 11. září měl na 88. poschodí WTC jednat jeho majitel s právníky o důsledcích případného teroristického útoku na obě budovy. Larry Silverstein si Světové obchodní centrum pronajal na 99 roků teprve v srpnu 2001. Pojišťovny nepočítaly s tím, že obě budovy WTC budou zničeny současně anebo krátce po sobě, proto nebyly pojištěné dostatečně vysoko. Vlastně pojištěná byla jen jedna věž. Nikdo totiž nepředpokládal, že by mohly spadnout obě naráz. Odvoz 1,3 miliónů tun železa, betonu a ostatního znehodnoceného materiálu a vyčištění místa, kde stála „dvojčata”, stálo 7 miliard USD. Stavitelé věže měli dostat od pojišťovny jen 1,5 miliardy dolarů, což je jen o něco více než byly náklady na postavení centra v 70. letech. Těsně před pádem „dvojčat” však tyto budovy ohodnotili na 5 miliard USD.

Důsledky teroristických útoků

Náhlý a překvapivý útok teroristů na cíle ve Spojených státech amerických ponořil na několik měsíců svět do strachu a obav. Američané byli náhle oloupeni o pocit bezpečí a nedotknutelnosti své země. Teroristé v podstatě dosáhli svých cílů: Způsobili obrovské materiální škody a připravili obyvatele USA a turisty cestující tam, byť nenápadně, pravděpodobně navždy o část jejich svobod.

Shrnutí

Cíle, které se teroristům podařilo zničit anebo zasáhnout, nebyly vůbec vybrané náhodně. Světové obchodní centrum se stalo obětí svého předního postavení na panoramatu Manhattanu, který reprezentuje ekonomicky vyspělé USA. Pentagon jako sídlo Ministerstva obrany USA a hlavně jako velitelství ozbrojených sil působilo a působí i nadále jako symbol vojenské síly země. Je velmi pravděpodobné, že letadlo letu č. 93 mělo zasáhnout třetí dominantní sektor americké společnosti. Po úderech na ekonomický a vojenský sektor, se hlásil jako strategický cíl sektor politický. Můžeme se už jen dohadovat do jaké míry přispěli k záchraně politických objektů a také lidí v nich či v jejich okolí (Bílý dům, Kapitol apod.) samotní pasažéři, kteří se vůči čtyřem únoscům postavili.

Každopádně teroristický útok, jehož katastrofální obraz doslova obletěl celý svět, měl rozsáhlé důsledky a to v téměř každé oblasti lidského života. Útoky spojily rivaly, ovlivnily počínání politiků, zasáhly do státních rozpočtů, zanechaly těžké stopy v ekonomice USA i světa, určily směřování dějin na nejbližší roky, naplnily smyslem Severoatlantickou alianci, inspirovaly mnohé umělce, stvořily nové počítačové hry, ukázaly lidem světa, co znamená pravý a skutečný terorismus. Nejvíce ale zasáhly samotné rodiny, blízké a přátele tisíců mrtvých.

Bezpečnost

Celý civilizovaný svět začal přijímat výrazná opatření, která měla omezit prostor pro působení teroristů. Zasedaly různé bezpečnostní výbory a porady vlád jednotlivých zemí. Výsledkem tohoto úsilí na mezinárodní scéně byl vznik velkého napětí a obav. Vlády států se nebránily využívat při boji s terorismem i své vlastní armády.

Útoky měly nejvýraznější dopad na bezpečnostní status ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta George W. Bushe, který nastoupil do úřadu teprve v lednu 2001, přijala rozsáhlý systém opatření a bezpečnostních omezení. Uvedla do praxe pěti bodovou stupnici, podle které jsou občané USA informováni o aktuálním stavu ohrožení. USA postupně přijímaly stále více omezení týkajících se stykem se zahraničními návštěvníky. Administrativa začala považovat za nutné brat na letištích otisky prstů, sbírat fotografie přijíždějících turistů a pod. V návaznosti na války v Afgánistánu a v Iráku v USA začaly protiteroristické opatření nabírat stále více na svém významu a na své moci zasahovat častokrát velmi nepříjemně do životů mnohých lidí, nevyjímaje samotných Američanů.

Bushova administrativa zřídila též Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (United States Department of Homeland Security), Centrum shromažďování údajů o hrozbě, Centrum pro monitorování terorismu a Správu pro bezpečnost v dopravě. Federální úřad pro vyšetřování USA (FBI) začal považovat boj s terorismem za nejvyšší prioritu, rozšířil bojové skupiny a také se pokouší zdokonalit komunikaci se CIA. Ústřední zpravodajská služba USA (CIA) obnovila veškeré tajné operace a zaměřila se na výuku cizích jazyků.

Politické důsledky

Přímým důsledkem teroristických útoků byla reakce vlády USA, jejíž bezprostřední gesto se dá charakterizovat intenzivním hledáním „uchopitelného“ viníka. Jelikož tajné služby více zemí nepochybovaly o vině teroristické sítě al-Káida, jediným prostorem pro vojenskou odvetu Spojených států se náhle stal Afgánistán, na jehož území al-Káida vedená Usámou bin Ládinem cvičila své oddané bojovníky ve vládou podporovaných táborech. 7. října 2001 USA podnikly první leteckou ofenzívu a následný vpád do této islámské země (viz Válka v Afganistanu).

Dalším politickým důsledkem katastrofy z 11. září bylo vítané oteplení vztahů Ruska a USA. Ruský prezident Vladimír Putin velmi obratně využil tragédii a osobní projev sympatií či spoluúčastnosti a zasloužil se o rozvoj přátelských vztahů. Také Bush mohl počítat s pochopením Putina pro válku proti Talibanu. Vítaným důsledkem se stalo i naplnění cílů NATO novým smyslem. Severoatlantická aliance se opět semkla, tentokrát proti terorismu a snažila se poprvé v historii uplatnit článek 5 o pomoci spojenců napadnutému členovi paktu.

Reakce světových vůdců

Reakce světových vůdců vyjadřovaly velmi podobné pocity. Pro anglickou královnu Alžbětu II. byly útoky neuvěřitelným a totálním šokem, pro papeže Jana Pavla II. nevýslovným hororem. Generální tajemník OSN Kofi Annan vyjádřil přesvědčení, že se to dotklo všech v jeho působnosti a pro všechny je to traumatizující a strašná tragédie. Pro českého prezidenta Václava Havla to bylo hrozným varováním pro civilizaci, které nás vyzývá mobilizovat a převzít zodpovědnost za tento svět. Francouzský prezident Jacques Chirac přesvědčoval, že Francouzi plně soucítí s americkým lidem. Britský premiér Tony Blair zase poukázal na tento masový terorismus jako na nové zlo v dnešním světě. Italský premiér Silvio Berlusconi se neobával vyzvat na konfrontaci s teroristy, ruský prezident Putin jako první vyzývá mezinárodní společenství k sjednocení úsilí v boji proti terorismu. Japonský ministerský předseda Junichiro Koizumi řekl, že takovýto druh terorismu nebude nikdy odpustitelný, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana ubezpečoval, že Evropská unie bude pevně a plně stát za Spojenými státy, afghánský ministr zahraničních věcí Wakil Ahmed Muttawakil po útocích prohlásil, že Taliban odsuzoval a stále odsuzuje jakýkoliv terorismus v jakékoliv formě. V iráckém rozhlase se však objevila vyjádření, které útoky označila za operaci století, kterou si USA zasloužily kvůli svým zločinům proti lidskosti. Naproti tomu kubánská vláda nazvala katastrofu za americkou národní tragédii.

Ekonomický dopad

Ekonomický dopad teroristických útoků na cíle v USA byl už v prvních dnech zřejmý. Analytici se však shodují v tom, že útoky nemohly výrazně zasáhnout ekonomiku Spojených států, která pracuje penězi v objemu 5 až 10 biliard amerických dolarů, protože toto hospodářství je velmi diverzifikované a decentralizované, aby rána na jednom poli jeho působnosti odhalila jeho slabost. Touto slabostí a zároveň nejmocnější silou americké ekonomiky je vůle a zájmy řádového spotřebitele, které se útoky příliš nenarušily.

Negativní ekonomický dopad je především v podobě rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, obrovské ztráty na příjmech amerických leteckých společností, kolaps cestovního ruchu v Evropě ze strachu cestovat letadlem a neuvěřitelné vysoký a roky rostoucí deficit státního rozpočtu USA, který vytváří prostor pro masivní inflaci, a tím i postupný pád hodnoty dolaru vůči euru v průběhu roku 2002 a 2003, a též pokračující stoupající nezaměstnanost. V roce 2001 přišlo o práci více jak 1 milión Američanů, přičemž množství vytvořených pracovních příležitostí tuto hranici ani zdaleka nepřekročilo. V prosinci 2001 dosáhla nezaměstnanost až hodnotu 5,8%, což je nejvíce za předešlých šest let.

Výdaje státního rozpočtu USA

Rozpočet Bushovy administrativy se rozhodl věnovat 15 miliard USD na domácí bezpečnostní programy a Bílý dům vyčlenil v rámci své fiskální politiky pro rok 2002 na bezpečnost 34 miliard dolarů. Podle Ministerstva obrany USA samotné vojenské operace v Afgánistánu stály přibližně 2,9 miliardy dolarů a 1,8 miliard stála ochrana amerických míst Národní gardou v době války. Kompenzace ztrát amerických leteckých společností, které několik dní nemohly létat a kompenzace ztrát pro rodiny a pozůstalé obětí tragédie byla stanovena ve výši 13,6 miliard dolarů v letech 2001 až 2006. Z prvního balíku peněz, které Kongres poskytnul americkému prezidentovi bezprostředně po 11. září pro boj s terorismem (40 miliard USD), Bílý dům vyčlenil pro obranu 17 miliard USD, 11 miliard přidělil městu New York a 10 miliard se věnovalo domácí bezpečnosti.

Psychologický dopad

Psychologický dopad teroristických útoků je též očividný. Byly vypracovány studie amerických psychologů, které ukazují, že obyvatelé New Yorku podléhají po zářijových událostech roku 2001 dvakrát častěji depresím než ostatní Američané. U mnohých byl diagnostikovaný posttraumatický stres, který moderní psychologie poznala v podstatě až jako následek války ve Vietnamu. Podle hloubkových studií až 13 % obyvatel New Yorku prožilo v den tragédie akutní paniku a záchvat strachu, pocit ohrožení vlastní existence, což potvrzuje i Newyorská akademie medicíny. Deset procent obyvatel v souvislosti s tragédií pociťovalo depresi, mnozí trpěli vážnou nespavostí. Jedině úder na Pearl Harbor z roku 1941 je srovnatelný s těmito útoky na území Spojených Států, které vyvolaly semknutí obyvatel, sjednocení v proválečném myšlení a ústupky ze strany osobní svobody.

Konspirační teorie

Po útocích se vynořila řada konspiračních teorií zpochybňujících oficiální verzi útoků. Stoupenci konspiračních teorií vycházejí z nesrovnalostí a rozdílů od oficiálních prohlášení. Nejčastěji namítají, že po zjištění unesených letadel byly suspendovány standardní postupy, které by znemožňovaly větší ohrožení; z povahy pádu budov a seismologických údajů argumentují, že Světové obchodní centrum bylo zničeno kontrolovanou explozí; z absence záběrů s letadlem a velikosti zásahu spekulují, že do Pentagonu nenarazilo konvenční letadlo ale vojenská raketa; a z toho všeho usuzují, že americká vláda o útocích věděla a nezabránila jim, nebo je dokonce sama organizovala.

Autoři těchto teorií překračují rozsah samotných útoků, dávají do souvislosti momenty, které jejich datu o několik dnů až let předcházely a naopak co útoky umožnily administrativě George W. Bushe; vyhodnocují pohyby na burze akcií zbrojařských firem těsně před útoky, či kritizují jednání prezidenta před útoky a během nich i jeho vztahy s obchodními partnery ze Saúdské Arábie.

V poslední době vynořivší se problém ropného vrcholu, spolu s dalšími okolnostmi, zavdává autorům konspiračních teorií důvod myslet si, že úder Spojených států amerických na Irák v březnu 2003 je počátkem éry válek o ztenčující se zdroje ropy.

Statistika počtu obětí

Tisíce nevinných lidských životů jsou největší a nejtragičtější obětí celého systému útoků z 11. září 2001. Počet obětí teroristických útoků dosáhl 2 999 lidí, přičemž 19 sebevražedných únosců není do databáze zahrnutých. Smrt v budovách WTC našlo spolu 2629 lidí, v Pentagonu zahynulo přesně 125 lidí. Oběti v unesených letadlech se statisticky evidují v počtu 87 pro let č. 11, 59 pro let č. 77, 40 pro let č. 93 a 59 pro let č. 175. V důsledku celé tragédie zahynulo statisticky 319 hasičů, 50 příslušníků policie a 36 civilních zaměstnanců Pentagonu. Autority, kterým byla svěřena nelehká identifikace těl, pracovaly s více jak 12 tisíci pozůstatků, některé velké jen jako úlomek kosti či zubu. Byla použita technika analýzy DNA.

Co nahradí WTC?

Nový komplex výškových budov

V únoru 2003 společnost Lower Manhattan Development Corporation, kterou pověřil guvernér státu New York George E. Pataki, aby vedla práce na Ground Zero a koordinovala úsilí vrátit život do oblasti WTC, rozhodla, že zničený komplex nahradí dílo architekta Daniela Libeskinda. Ten vyhrál nákladnou soutěž projektů, které by měly WTC nahradit.

Charakteristika nové výstavby

Libeskind navrhnul, aby se na velké ploše Ground Zero (více než 60 tisíc m²) postavil vedle kulturního centra, velkého památníku a visuté záhrady gigantický mrakodrap – Věž svobody – vysoký symbolických 1776 stop (anglicky Freedom Tower; výška 532,8 m). V roce 1776 totiž USA nastoupily cestu nezávislosti. Bude to zřejmě druhý nejvyšší mrakodrap na světě, prvním by se měla stát výšková budova v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, která je právě ve výstavbě.

V červenci 2003 byl povolaný za hlavního architekta David Childs, přičemž Libeskind zůstal pověřený projektováním všeobecně nadále. Výsledek jejich společné práce se veřejnosti představil v prosinci 2003. Náklady odhadli na 1,5 miliardy amerických dolarů. Věž by měla být zpřístupněná prvním nájemníkům v závěru roku 2008, přičemž práce na celém systému nového komplexu by měly pokračovat až do roku 2015.

Památník obětí

Vítězným projektem pro stavbu památníku obětí se stalo dílo architektů Michaela Arada a Petera Wolkera. Jejich práce s názvem Reflecting Absence (Odraz nepřítomnosti) počítá s vytvořením dvou nepříliš hlubokých „nádrží“ přesně na místech, kde stály věže WTC. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, budou po vnitřních stranách instalované jména všech obětí z 11. září 2001 a také 6 obětí teroristického útoku na WTC z 26. února 1993. Do soutěže se zapojilo více jak 5 000 projektů. Vítězná práce se již začala realizovat.

Související odkazy

Externí odkazy

Galerie teroristické útoky 11. září 2001 na Wikimedia Commons

(anglicky)America's day of terror na webu BBC
(anglicky)CIA Finds Holes in Pre-9/11 Work, The Washington Post, 22. srpen 2007

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA