Mojžíš: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Snahy o zmapování Mojžíšovy cesty
Řádek 57: Řádek 57:


V [[Česko|České republice]] je poměrně populární píseň ''Mojžíš'' od skupiny [[Spirituál kvintet]] či album [[Mojžíš (Učedníci)|Mojžíš]] od [[Učedníci|Učedníků]], které při střídání mluveného textu a písní rekapituluje Mojžíšův příběh.
V [[Česko|České republice]] je poměrně populární píseň ''Mojžíš'' od skupiny [[Spirituál kvintet]] či album [[Mojžíš (Učedníci)|Mojžíš]] od [[Učedníci|Učedníků]], které při střídání mluveného textu a písní rekapituluje Mojžíšův příběh.

== Snahy o zmapování Mojžíšova putování ==
Existují snahy zmapovat putování Mojžíše, především po opuštění Izraelitů z Egypta, a nalézt tak místo přechodu Rákosového/[[Rudé moře|Rudého moře]]. Podle [[Ron Wyatt|Rona Wyatta]] se místo přechodu nachází v oblasti pláže u města [[Nuweiba]], jako podporu tohoto místa uvádí, že tato pláž je i dostatečně velká k tomu, aby se na ní mohli Izraelité utábořit.<ref>[http://www.6000years.org/red_sea_crossing.html Red Sea Crossing]</ref><ref>''The Exodus Discovered! Egypt to Arabia'', <nowiki>http://squidoo.com/theexodus</nowiki></ref> Toto místo je ale zpochybňováno, protože naopak pláž není dostatečně velká a navíc v trase putování podle Rona Wyatta neodpovídá poloha [[Etham]]u.<ref name="www.bible.ca/exodus route">[http://www.bible.ca/archeology/bible-archeology-exodus-route-ruling-out-candiates-excluding-red-sea-crossing-points-kadesh-barnea.htm Various exodus route choices rejected and exposed]</ref> Navíc je zpochybněna i malá hloubka podmořské vyvýšeniny, po které Izraelité mohli přejít, ve skutečnosti v tomto místě dosahuje hloubka až 765 metrů a Izraelité by museli překonat 17-ti stupňové stoupání.<ref name="www.bible.ca/exodus route" /> Naopak pro podporu pláže u města Nuweiba se vyslovuje [[Ted Charlton]] s tím, že vodní hradby sloužící jako ochrana přecházejících Židů byla voda zledovatělá díky silnému východnímu větru<ref>{{Citace bible|Ex|14|21}}</ref>.<ref>[https://sites.google.com/site/redseacrossingtruth2/thecrossing The Exodus: The Crossing...!!], Red Sea Crossing Truth</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 6. 11. 2014, 18:14

Michelangelo – socha Mojžíše
Další významy jsou uvedeny na stránce Mojžíš (rozcestník).

Mojžíš (hebrejsky מֹשֶׁה‎, Moše, vykládáno jako „z vody vytažený“) je jednou z nejvýznamnějších postav dějin izraelského národa a Starého zákona. Byl to náboženský a vojenský vůdce, starozákonní prorok, vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorství Tóry - pěti knih Starého zákona: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium jsou také označovány jako 1.-5. Kniha Mojžíšova. Žil pravděpodobně okolo 13. století př. n. l.[1] a pocházel z kmene Levi, jeho bratrem byl Árón, sestrou Mirjam.

Život

Mojžíšův život je možné rozdělit na tři čtyřicet let trvající etapy.[2] Podle biblického vyprávění se narodil židovským rodičům v Egyptě, kde tehdy žil celý národ. Kvůli nařízení faraona zabít všechny malé chlapce - syny narozené Izraelitům – byl také v ohrožení života, ale jeho rodiče, aby jej uchránili tohoto osudu, jej vložili do třtinové ošatky a pustili po vodě Nilu. Tam novorozence nalezla faraonova dcera, která jej přijala za svého. Jako kojná byla pro něj vybrána jeho skutečná matka (aniž by se to o ní vědělo). Když Mojžíš dospěl, hájil v jednom sporu hebrejského otroka a přitom zabil faraonova služebníka. Musel tedy utéci mimo Egypt. Tam se v Midjanu oženil se Siporou, dcerou midjánského kněze Jetra. V té době se mu v hořícím keři zjevil Bůh, aby jej poslal zpět do Egypta, kde měl vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví a přivést jej do zaslíbené země. Při té příležitosti mu bylo zjeveno Boží jméno JHVH. Mojžíš se tedy vrátil do Egypta. Jeho jednání s faraonem však bylo neúspěšné, a tak Bůh skrze Mojžíše potrestal Egypt deseti ranami. Poslední z nich bylo vyhubení všech prvorozených, mezi zvířaty i mezi lidmi. Židé byli této zkázy uchráněni díky krvi obětovaného beránka. K této události se váže vznik svátku Pesach. Poté faraon Izraelity propustil. Když si to pak rozmyslel a začal Izraelity s Mojžíšem pronásledovat, nechal Bůh Mojžíše přejít napříč Rákosovým mořem, zatímco Egypťané se v něm utopili. Poté Mojžíš provedl izraelský lid pouští a po čtyřicetiletém putování jej přivedl do Moabu, kde zemřel. Po něm nastoupil jako vůdce Izraele Jozue, který lid převedl přes Jordán do zaslíbené země Kanaánu.

Časové zařazení

Nejznámější a také nejrozšířenější přesvědčení je, že faraon, na němž žádal Mojžíš propuštění svého lidu, byl Ramesse II. (19. dynastie, vládl v letech 1279–1213 př. n. l.). Ten ale není jediným kandidátem a je obtížné nějak vysledovat Mojžíše v kontextu známých dějin. Odhady určení Exodu se pohybují v rozmezí let 1648 př. n. l. (nástup 15. dynastie) až 1208 př. n. l. (pátý rok vlády syna Rameese II. Merenptaha).

Původ monotheismu

Související informace naleznete také v článku Monotheismus.

V tomto intervalu letopočtů se také zároveň nachází i období panování Amenhotepa IV., známějšího jako Achnaton, který provedl radikální monotheizující reformu egyptského náboženství. Vzhledem k jeho značně pacifistickému založení se nepředpokládá, že by to byl on, kdo pronásledoval prchající Židy z Egypta, ale vyvstává tu otázka vzájemného vlivu atonismu a judaismu.

Achnatonův Hymnus na Slunce se nápadně podobá 104. žalmu. Neexistuje jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, vedle těchto názorů tu však je i teorie možné existence jiné obecné tradice, z níž oba tyto texty čerpaly.[3] O to výraznější je vzájemná (byť ne zcela prokázaná) souvislost mezi judaismem a atonismem ve světle skutečnosti, že Mojžíš mohl být současníkem této reformy. Pokusy hledat v atonismu počátky monoteistických světových náboženství však někteří badatelé zpochybňují.[4]

Náhledy na Mojžíše

Mojžíš a Zákon

Mojžíš s deskami zákona na Rembrandtově obraze z r. 1659

Kromě toho, že Mojžíš vyvedl Izrael z egyptského otroctví, je významný především proto, že skrze něj dal Bůh Izraeli na hoře Sinaj Desatero a uzavřel s ním smlouvu, díky které se Izrael stal Božím lidem. Zákony, které Izrael od Boha tehdy dostal, se všechny nacházejí (včetně vyprávění o těch událostech) v Tóře, čili Pentateuchu, kterému se říká také Pět knih Mojžíšových, neboť tradice jejich autorství připisuje právě Mojžíšovi. Proto se hovoří často o „Mojžíšově zákoně“. Mojžíš je pro židovství nepřekonatelný prorok a zákonodárce, vzor a model každého proroka.

I když Nový zákon z velké části chápe Ježíše Krista a jeho učení jako překonání (dovedení k dokonalosti, naplnění) Mojžíšova zákona (tak především sv. Pavel), některé spisy Nového zákona představují Ježíše jako nového, dokonalého Mojžíše a jeho učení jako nový Mojžíšův zákon či jeho naplnění, např. Evangelium podle Matouše.

Biblická kritika

Postava Mojžíše je zřejmě však spojením několika navzájem odlišných tradic a příběhů. Vypovídá o tom například to, že Mojžíšův tchán bývá jednou nazýván Reúel, podruhé zas Jitro. Nicméně veškeré pokusy o životopis či naopak o vyškrtnutí Mojžíše jako nereálné postavy zůstávají stále jen hypotetické – na základě dostupných pramenů jednoduše nelze provést ani jedno, ani druhé.[5]

Umělecké reflexe

Postava Mojžíše byla ztvárněna v řadě uměleckých děl: písních, výtvarných dílech, románech i filmech.

Výtvarné umění

V románském umění bývá Mojžíš zastoupen především ve scénách Vyzdvižení a svržení měděného hada, Mojžíšovy ruce podpírané Áronem a Chúrem, Usmrcení prvorozených synů, Zázračný přechod Rudého (Rákosového) moře, Zázračné objevení pramene ve skále, Hořící keř, či Přijetí desek Starého zákona. K nejvýznamnějším dílům patří:

  • Emailované destičky nebo tepané medailony na románských oltářních nástavcích či křížích, například na retáblu v Klosterneuburgu u Vídně.

Od doby vrcholné gotiky se objevuje Mojžíšovo reprezentační vyobrazení samostatně, nebo v sérii starozákonních králů a prororků

filmy

Z vážných filmů lze za nejúspěšnější považovat film Desatero přikázání (The Ten Commandments) z roku 1956, který patří mezi nejúspěšnější americké filmy všech dob (v roce 2006 byl natočen jeho stejnojmenný seriálový remake). Pochopitelně se vyskytly i četné parodie, v nichž postava Mojžíše vystupuje.

V České republice je poměrně populární píseň Mojžíš od skupiny Spirituál kvintet či album Mojžíš od Učedníků, které při střídání mluveného textu a písní rekapituluje Mojžíšův příběh.

Snahy o zmapování Mojžíšova putování

Existují snahy zmapovat putování Mojžíše, především po opuštění Izraelitů z Egypta, a nalézt tak místo přechodu Rákosového/Rudého moře. Podle Rona Wyatta se místo přechodu nachází v oblasti pláže u města Nuweiba, jako podporu tohoto místa uvádí, že tato pláž je i dostatečně velká k tomu, aby se na ní mohli Izraelité utábořit.[6][7] Toto místo je ale zpochybňováno, protože naopak pláž není dostatečně velká a navíc v trase putování podle Rona Wyatta neodpovídá poloha Ethamu.[8] Navíc je zpochybněna i malá hloubka podmořské vyvýšeniny, po které Izraelité mohli přejít, ve skutečnosti v tomto místě dosahuje hloubka až 765 metrů a Izraelité by museli překonat 17-ti stupňové stoupání.[8] Naopak pro podporu pláže u města Nuweiba se vyslovuje Ted Charlton s tím, že vodní hradby sloužící jako ochrana přecházejících Židů byla voda zledovatělá díky silnému východnímu větru[9].[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Moses, Encyclopædia Britannica. 2007. Encyclopædia Britannica Online
  2. ↑ Mojžíš – nejbližší Boží přítel
  3. ↑ Egyptologie.cz - Monotheismus ve starověkém Egyptě včetně porovnání částí obou textů
  4. ↑ ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha: Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 256. 
  5. ↑ RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-634-4. str. 27-43.
  6. ↑ Red Sea Crossing
  7. ↑ The Exodus Discovered! Egypt to Arabia, http://squidoo.com/theexodus
  8. ↑ a b Various exodus route choices rejected and exposed
  9. ↑ Ex 14, 21 (Kral, ČEP)
  10. ↑ The Exodus: The Crossing...!!, Red Sea Crossing Truth

Literatura

  • MAYER, Daniel. Nikdy již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš. Slovo k sedmému adaru. S. 2-3. Maskil [online]. Březen 2009 [cit. 2011-1-22]. Roč. 8, čís. 6, s. 2-3. Dostupné online. 
  • VOLZ, Paul. Mose: Ein Beitrag zur Untersuchung über die Ursprünge der israelitischen Religion. Tübingen: J. C. B. Mohr, 1907. 115 s. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Šablona:Link FA Šablona:Link GA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mojžíš&oldid=11989058“