Červec lakový
 Červec lakový | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Infratřída | novokřídlí (Neoptera) |
| Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
| Nadčeleď | červci (Coccoidea) |
| Čeleď | Kerridae |
| Rod | Kerria |
| Binomické jméno | |
| Kerria lacca (Kerr, 1782) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červec lakový (Kerria lacca) je hmyz řazený do nadčeledě červci. Vytváří sekret, kterým chrání své larvy. Z tohoto sekretu je vyráběna živice známá jako šelak.[1]
Znaky
Červec lakový se vyznačuje výrazným sexuálním dimorfismem. Samičky dosahují velikosti 1 až 2 mm a nemají křídla. Larvy jsou přibližně 0,6 mm dlouhé s tloušťkou okolo 0,25 mm. Nymfy začínají vylučovat voskovitý sekret jeden až dva dny po usazení na hostitelskou rostlinu.
Rozšíření
Červec lakový se vyskytuje v Orientální (Bangladéš, Myanmar, Čína, Indie, Malajsie, Nepál, Pákistán, Srí Lanka, Tchaj-wan), Palearktické (Ázerbájdžán, Gruzie) a Neotropické (Guyana) zoogeografické oblasti.[2]
Způsob života
Červec lakový se živí mízou z mnoha druhů stromů. Dosud byla jeho přítomnost potvrzena na 71 rostlinných druzích z 23 čeledí. Mezi tyto čeledi patří například ledvinovníkovité (Anacardiaceae), láhevníkovité (Annonaceae), toješťovité (Apocynaceae), břízovité (Betulaceae), tykvovité (Cucurbitaceae), dvojkřídláčovité (Dipterocarpaceae), ebenovité (Ebenaceae), rudodřevovité (Erythroxylaceae), pryšcovité (Euphorbiaceae), ořešákovité (Juglandaceae), bobovité (Leguminosae), slézovité (Malvaceae), zederachovité (Meliaceae), morušovníkovité (Moraceae), proteovité (Proteaceae), řešetlákovité (Rhamnaceae), růžovité (Rosaceae), routovité (Rutaceae), vrbovité (Salicaceae), mýdelníkovité (Sapindaceae) či révovité (Vitaceae).[2]
Samičky žijí v koloniích. Pouze oplodněné samičky napichují kůru na mladých větvích a nasávají značné množství mízy. Pryskyřice přijatá při této činnosti je vylučována sekrecí a vytváří na povrchu větví pevnou krustu. Vyloučená látka se skládá z 79 % z pryskyřičných kyselin, ze 2 % z esterů mastných alkoholů, ze 7 % z chemicky neutrálních látek (včetně barviv) a z 12 % z polybazických esterů.[3] Z těchto výměšků se vyrábí šelak. K vyprodukování 1 kg šelaku je potřeba 300 000 jedinců.
Hospodářský význam
Pryskyřičné produkty vytvářené červcem lakovým byly a jsou komerčně využívány především v Thajsku, Indonésii, Myanmaru a Číně. Ve středověku a raném novověku se v Evropě barvivo z červce lakového nedokázalo prosadit, ačkoliv zde v té době byl nedostatek červených barviv. Pryskyřičná barviva si k evropským barvířům těžko hledala cestu, převážně byla používána k barvení kůže načerveno.[4]
Důležitými hostitelskými rostlinami jsou mimo jiné v Indii pěstovaný druh Butea monosperma, dále Ziziphus mauritiana a Schleichera oleosa. V Indii se získáváním šelaku zabývají asi 3 miliony lidí a ročně se vyprodukuje přibližně 18 000 tun této látky. Zhruba 80 % produkce je exportováno, objem tohoto obchodu dosahuje 16 až 22 milionů amerických dolarů.[5]
Systematika
Poddruhy
Dosud byly popsány 4 poddruhy červce lakového:[2]
- Kerria (Kerria) lacca ambigua (Misra)
- Kerria (Kerria) lacca lacca (Kerr)
- Kerria (Kerria) lacca mysorensis (Mahdihassan)
- Kerria (Kerria) lacca takahashii (Varshney)
Formy
V roce 1976 popsal Varshney 2 formy červce lakového.[2] Kerria lacca lacca f. rangeeni žije na fíkovnících a na Butea monosperma, nikoliv však na Schleichera oleosa. Letní generace této formy žije 6 měsíců od října/listopadu do června až července a je označována jako „generace Baishaki“. Generace období dešťů žije asi 4 měsíce (od června/července do října/listopadu) a nazývá se „generace Katki“. V rámci Indie je toto nejběžnější forma, přestože produkuje šelak nižší kvality.
Druhá z forem, Kerria lacca lacca f. kusumi, žije na rostlinách Schleichera oleosa a dalších druzích, nevyskytuje se však na Butea monosperma. Životní cyklus každé generace trvá přibližně 6 měsíců. Letní generace žije od ledna/února do června/července (generace Jethwi), zimní generace pak od června/července do ledna/února (generace Aghani). Tato forma je méně obvyklá, vytváří však kvalitnější šelak.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lackschildlaus na německé Wikipedii.
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id418416/
- ↑ a b c d Kerria Targioni Tozzetti [online]. United States Department Of Agriculture, Agriculture Research Service [cit. 2012-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STRÜMPEL, Hans. Homoptera (Pflanzensauger). Berlín, New York: Walter de Gruyter, 1983. Dostupné online. ISBN 978-3-11-008856-4. S. 80.
- ↑ GREENFIELD, Amy Butler. A Perfect Red – Empire, Espionage and the Qest for the Color of Desire. New York: HarperCollins, 2004. ISBN 0-06-052275-5. S. 29.
- ↑ Niranjan Prasad, A. K. Jaiswal, K. K. Kumar: Energy requirement in lac production. in: Agricultural Mechanization in Asia, Africa and Latin America, 2004 (Vol. 35) (No. 1) 54-58
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu červec lakový na Wikimedia Commons - (anglicky) Systematic Entomology Laboratory: Kerria lacca
- (anglicky) Červec lakový v kolekci Digital Insect of Taiwan Agricultural Research Institute
