Wikipedista:Hankamamut/Noodle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nudle jsou druh jídla vyrobeného z nekvašeného těsta, které se vyválí naplocho a nakrájí se na dlouhé proužky nebo se vytvarují provázky. Nudle mohou být krátkodobě skladovány v lednici nebo se mohou usušit a skladovat pro budoucí použití.

Nudle se obvykle vaří ve vroucí vodě, někdy s přídavkem oleje nebo soli . Často se také smaží na pánvi nebo se ponoří do rozpáleného oleje . Nudle se mohou jíst s omáčkou nebo se dají přidat do polévky. Surovin pro zhotovení nudlí existuje mnohu druhů a jejich použití je specifické pro daný region. Nudle jsou hlavní potravinou v mnoha kulturách ( napřiklad čínské nudle, japonské nudle, korejské nudle, filipínské nudle a vietnamské nudle ).

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Slovo bylo odvozeno v 18. století od německého slova Nudel . [1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Jan Vermeer van Utrechta- Obraz muže pojídajícího nudle ( Národní muzeum, Varšava ).

Původ nudlí je v Číně, [2][3][4] nejstarší písemná zmínka o nudlích je uvedena v knize z období Dynastie Han (25–220 n.l.).[5] Nudle se vařily z pšeničného těsta a v době Dynastie Han (206 př.n.l - 220 n.l.) [6] byly hlavní složkou potravy.

Nejstarší důkaz konzumace nudlí máme z Číny . [5]V roce 2005 nalezl tým archeologů v oblasti Lajia [7] kameninovou mísu s nudlemi starými 4 000 let . Podobají se současným provázkovým čínským nudlím lamian . [7]

Asie[editovat | editovat zdroj]

Talíř Bún thịt nướng

Pšeničné nudle, které se vaří v Japonsku ( udon ), byly adaptovány z čínského receptu již v 9. století.   V Persii 13. století byly známy nudle reshteh (dnešní turecké vaječné nudle kezme). Receptury na nudle se vyvíjely, například nudle vyrobené z pohanky ( nengmjon ) se jedli v době vlády Dynastie Coson (1392-1897). Ramen nudle, které vznikly z receptu na čínské nudle, byly v Japonsku populární již před rokem 1900 .

Evropa a Blízký východ[editovat | editovat zdroj]

V 1. století př.n.l, se římský básník Horacius zmiňoval o smažených listech těsta , kterým se říkalo lagana . [8] Těsto ale připomínalo dnešní nudle jen podobnou základní surovinou a možná tvarem. [8] Ve 2. století našeho letopočtu řecký lékař Galen použi slovo itrion , které označuje všechny homogenní směsi z mouky a vody. [8] Polatinšténé slovo itrium znamenalo druh vařeného těsta. [8] Podle Jeruzalémského talmudu se itrium v Izraeli od 3. do 5. století n.l. běžně používalo [8] .V pátém století Arabové upravovali nudle , aby přestály dlouhé cesty. Je to první písemná zmínka o usušených těstovinách . Arabský lékař z 9. století Isho bar Ali se zmiňuje o itriyya, usušených krupicových provázcích . [9] Muhammad al-Idrisi v roce 1154 napsal, že itriyya byla vyráběna a vyvážena z normanské Sicílie . Itriya byl také aramejský název pro drobné polévkové nudle. [10]

První konkrétní informace o těstovinových výrobcích v Itálii se datují od 13. nebo 14. století. [8] Těstoviny měly různé tvary typické pro jednotlivé regiony. V Severní Americe a jinde ve světě se těstoviny staly hlavní potravinou před začátkem nebo nejpozději na začátku 20. století.

Na území dnešního Německa se objevila první písemná zmínka o speclích v roce 1725, ale zdá se, že podle některých středověkých ilustrací, specle existovaly ještě dříve. [11]

Zacierki je druh nudlí v polské kuchyni .[12]V Německem okupovaném Polsku byly součástí potravinových přídělů distribuovaných v lodžském ghettu. [13]

Druhy nudlí[editovat | editovat zdroj]

Pšeničné

  • Čínské žluté pšeničné nudle na indonéský způsob s vejcem a masem, obvykle vepřové
  • Chūka men (中華 麺): japonsky „čínské nudle“, používané pro ramen, champon a yakisoba
  • Kesme: ploché, žluté nebo červenohnědé středoasijské pšeničné nudle
  • Kalguksu (칼국수): krájené korejské nudle
  • Lamian (拉麵): ručně tažené čínské nudle
  • Mee pok (麪薄): ploché, žluté čínské nudle, oblíbené v jihovýchodní Asii
  • Reshte: středoasijské ploché nudle, velmi světlé barvy (téměř bílé) používané v perské a afghánské kuchyni
  • Sōmen (そ う め ん): tenké japonské pšeničné nudle, často poolejované rostlinným olejem
  • Thukpa (Tibetan: ཐུག་པ་, Wylie: thug pa): ploché tibetské nudle
  • Udon (う ど ん): silnější japonské pšeničné nudle
  • Kishimen (き し め ん): ploché aponské pšeničné nudle

Rýžové

  • Bánh phở: vietnamské název čínských rýžových nudlí ho fun 河粉.
  • Ploché nebo silnější rýžové nudle, také známé jako hé fěn nebo ho fun (河粉), kway teow nebo sen yai (เส้น ใหญ่)
  • Rýžové nudle vermicelli: tenké rýžové nudle, také známé jako mǐfěn (米粉) nebo bee hoon nebo sen mee (เส้นหมี่)
  • Idiyappam: indické rýžové nudle
  • mixian a migan nudle z jihozápadní Číny
  • Khanom chin: fermentované rýžové nudle používané v Thajské kuchyni

Pohankové

  • Makguksu (막국수): místní specialita provincie Gangwon v Jižní Koreji
  • Memil naengmyeon (메밀 냉면): korejské nudle vyrobené z pohanky, jsou o něco tužší než soba nudle
  • Soba (蕎麦): Japonské pohankové nudle
  • Pizzoccheri: italské pohankové nudle tagliatelle z Valtelliny, obvykle podávané s rozpuštěnou sýrovou omáčkou

Ostatní

  • Žaludové nudle, v Koreji známé jako dotori guksu (도토리 국수): vyrobené z žaludové moučky, pšeničné mouky, pšeničných klíčků a soli.
  • Olchaeng-i guksu: korejské nudle z kukuřičné polévky
  • Celofánové nudle: vyrobené z fazolí Mungo. Mohou být také vyrobeny z bramborového škrobu.
  • Chilk naengmyeon (칡 냉면): korejské nudle vyrobené ze škrobu z kořene kudzu, známé jako kuzuko v japonštině, jsou tužší a poloprůhledné
  • Shirataki nudle (し ら た き): Japonské nudle vyrobené z konjacu (ďábelský jazyk)
  • Nudle vyrobené z mořských řas

Druhy nudlových jídel[editovat | editovat zdroj]

  • Pečené nudle: Vařené a zcezené nudle se kombinují s dalšími ingrediencemi a upečou se.
  • Základní nudle: Vaří se ve vodě nebo ve vývaru a poté se zcedí. Mohou se vařit s dalšími ingrediencemi nebo mohou být servírovány s ochucovací omáčkou (dip) či ochuceným olejem, které se přinesou na stůl. Nudle jsou měkké a absorbují příchutě.
  • Chlazené nudle: nudle, které se podávají studené, například jako thajský salát ze skleněných nudlí nebo studené udon nudle.
  • Smažené nudle: nudle smažené (stir fry) s různými druhy masa, mořskými plody, zeleninou a mléčnými výrobky. Mezi typické příklady patří chow mein, lo mein, mie goreng, hokkien mee, některé druhy pancit, yakisoba, kari nudle a pad thai.
  • Nudlová polévka: nudle podávané ve vývaru. Příklady jsou phở, hovězí nudlová polévka, kuřecí nudlová polévka, ramen, laksa, saimin a batchoy

Uchovávání nudlí[editovat | editovat zdroj]

  • Instantní nudle
  • Zmrazené nudle
Další obrázky naleznete na Wikimedia

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. noodle | Definition of noodle in English by Oxford Dictionaries [online]. [cit. 2019-05-07]. Dostupné online. 
  2. The History of Noodles: How a Simple Food Became a Worldwide Staple [online]. Dostupné online. 
  3. A short history of Japan’s long noodles [online]. Dostupné online. 
  4. Serventi & Sabban 2002, p. xi. "[...] Mluvil o italských těstovinách, ale výsledky lze zobecnit tak, aby zahrnovaly všechny těstoviny a jídlo, které pocházelo z Číny a odtud se rozšířilo do Japonska, Koreje, většiny jihovýchodní Asie a zbytku světa."
  5. a b ROACH, John. 4,000-Year-Old Noodles Found in China [online]. 12 October 2005. S. 1–2. Dostupné online. 
  6. Sinclair a Sinclair 2010, s. 91.
  7. a b LU, Houyuan; YANG, Xiaoyan; YE, Maolin; LIU, Kam-Biu; XIA, Zhengkai; REN, Xiaoyan; CAI, Linhai. Culinary archaeology: Millet noodles in Late Neolithic China. Nature. 13 October 2005, s. 967. DOI 10.1038/437967a. PMID 16222289. 
  8. a b c d e f Serventi a Sabban 2002.
  9. "A medical text in Arabic written by a Jewish doctor living in Tunisia in the early 900s" (Dickie 2008: 21).
  10. Rodinson, Perry a Arberry 2001.
  11. City Profile: Stuttgart [online]. London: Embassy of Germany, London [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  12. STRYBEL, Robert; STRYBEL, Maria. Polish Heritage Cookery. [s.l.]: Hippocrene Books, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-7818-1124-8. 
  13. ZAPRUDER, Alexandra. Salvaged Pages: Young Writers' Diaries of the Holocaust. [s.l.]: Yale University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 978-0-300-20599-2. S. 226–242. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

{{Portály|Gastronomie}} [[Kategorie:Těstoviny]]