Al-Idrísí
| Muhammad al-Idrísí | |
 Tabula Rogeriana, neboli kniha Rogerova, byla vytvořena pro sicilského krále Rogera II. Patří mezi nejvyspělejší starověké mapy světa, je tvořena 70 mapovými listy a má jihoseverní směr (tzn. jih je nahoře, sever dole) |
|
| Narození | 1100 Ceuta |
|---|---|
| Úmrtí | 1165 Sicílie |
| Povolání | geograf, kartograf, vědec, spisovatel |
Abu Abd Aláh Muhammad al-Idrísí al-Kurtubi al-Hasani al-Sabti či jednoduše al-Idrísí (arabsky: أبو عبد الله محمد الإدريسي, 1100 – 1165/1166) byl andaluský geograf, kartograf, egyptolog a cestovatel, který žil na Sicílii na dvoře krále Rogera II. Sicilského. Narodil se v severoafrické Ceutě, která náležela Almoravidské říši, zemřel na Sicílii a byl členem emírského rodu Idrísovců. Náleží k třetímu tzv. normansko-arabskému období islámské kartografie.[1]
Obsah |
Biografie [editovat]
Studoval v Cordóbě v muslimském Španělsku a po skončení studií cestoval po celém světě a sbíral geografická data.[2] Z jeho tvorby lze zmínit kruhovou mapu a knihu Rogerovu (arabsky: Al-Kitáb al-Rudžari, latinsky: Tabula Rogeriana). Druhé zmíněné dílo, které je zároveň jeho dílem nejvýznamnějším, dokončil v roce 1154 na dvoře sicilského krále Rogera II., kam byl pozván, aby zaktualizoval mapu světa.[2] Tabula Rogeriana je podrobný popis Evropy, Asie a Afriky doprovozený mapou světa na 70 obdélníkových mapových listech (z českého území je na mapě možné pod názvy Mašla, Šruna, Agra a Bis najít města Plzeň, Brno, Kroměříž a Olomouc). Součástí je i rytina na stříbrné míse, která měla rozměry 3,32×1,48 metru, byla silná 3 milimetry a vážila 150 kilogramů. Práce na celém díle trvala al-Idrísímu patnáct let.[3] Vlastní kniha a mapové listy se do dnešní doby nedochovaly, avšak existuje několik jejích opisů (Pařížský, Oxfordský, Petrohradský). Jeho obdélníková mapa světa je považována za nejvýznamnější dílo arabské kartografie.[1]
I přes svůj význam v kartografii však byl prakticky ignorován muslimskými historiky a biografy. Tato skutečnost je připisována tomu, že jako muslim byl ve službách křesťanského krále.[4] Po smrti Rogera II. napsal pro jeho syna Viléma I. knihu Zahrada vzdělání a útěcha srdce (anglicky: The Garden of Civilization and the Amusement of the Soul), která se však nezachovala.[3]
Jedním z jeho mnohých zájmů bylo studium léčivých bylin.[2] O nich sepsal několik knih; jednou z nich je Kitáb al-Džámi-li-Sifat Aštat al-Nabatat. Pojmenoval rovněž řadu léčiv v šesti jazycích: syrštině, řečtině, perštině, hindštině, latině a berberštině. Mimo geografii a botaniku se rovněž zajímal o faunu a zoologii.[2]
-
al-Idrísího kruhová mapa
-
Petrohradský opis al-Idrísího mapového listu, znázorňuje: severní pobřeží Marmarského moře, poloostrov Gallipoli, pobřeží Egejského moře, deltu řeky Maricy, oblast Makedonie, části centrálního Řecka
-
Petrohradský opis al-Idrísího mapového listu, znázorňuje: část černomořského pobřeží od Burgasského zálivu po řeku Dunaj a oblast Dobrudži, na východě jsou částí evropského Ruska, oblast u řek Dněstr a Dněpr
-
Kniha Rogerova, horizontálně převrácena
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muhammad al-Idrisi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ČAPEK, Richard a kolektiv. Geografická kartografie. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. ISBN 80-04-25153-6. s. 343.
- ↑ a b c d Al Idrisi [online]. Islam Online, [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ČERBA, Otakar. Významná data v tematické kartografii mezi roky 1000 a 1500 [PDF]. Západočeská univerzita v Plzni, 2007-10-11, [cit. 2009-12-05]. Přednáška z předmětu Tematická kartografie. Dostupné online.
- ↑ al-Idrisi [online]. Topical Stamps, [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
