Vojenský újezd Boletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojenský újezd Boletice
Znak obce Vojenský újezd BoleticeVlajka obce Vojenský újezd Boletice
znakvlajka
Lokalita
Statusvojenský újezd
Pověřená obecvojenský újezd Boletice
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°49′30″ s. š., 14°13′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel0 (2023)[1]
Rozloha165,47 km²[2]
Počet domů0 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.8
Kontakt
Adresa újezdního úřadu
uuvu.boletice@seznam.cz
Přednostamjr. Karel Trněný
Oficiální web: www.vojujezd-boletice.cz
Vojenský újezd Boletice
Vojenský újezd Boletice
Další údaje
Kód obce545422
Kód části obce330451
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojenský újezd Boletice je vojenský újezd na západě okresu Český Krumlov. Území újezdu zaujímá 219,49 km², v nadmořské výšce 540 m až 1232 m (Knížecí stolec). Újezd vznikl usnesením vlády ČSR ze dne 6. června 1950 ke dni 1. července 1950 na základě zákona č.169/1949 Sb., o vojenských újezdech (předtím existoval jako vojenský tábor Boletice od 17. května 1946). Újezdní úřad vojenského újezdu sídlí v Kájově a vykonává mimo jiné také funkci stavebního dozoru a matriky.

Pamětihodnosti

Na území samotných Boletic se zachoval kostel svatého Mikuláše, původně románský (zachována sdružená okénka ve věži) přestavovaný goticky. Nyní v neutěšeném technickém stavu. Poblíž vesnice je vrch Raziberk se stopami hradiště.

Katastrální území

Vojenský újezd se po svém zmenšení roku 2016 skládá ze sedmi katastrálních území, které jsou shodné se základními sídelními jednotkami:

Osídlení do roku 1945

Tabule zákazu vstupu na hranici vojenského újezdu

Na území vojenského újezdu Boletice původně existovaly tyto obce a osady: Beníkovice (Penketitz), Bezděkov (Pösigl), Bílovice (Pilletitz), Bláto (Benetschlag), Boletice (Poletitz), Břevniště (Tussetschlag), Chlumany (Chumau), Dětochov (Tichtihöfen), Dolany (Dollern), Dolní Brzotice (také České Brzotice[3], Böhmdorf), Hořičky (Hörwitzl), Horní Brzotice (také Německé Brzotice[3], Perschetitz), Hostínov (Hossen), Hvozd (Hochwald), Kovářovice (Schmieding), Květná (Blumenau), Květušín (Quitosching), Lomek (Haidl), Loutka (Reith), Lštín (Irresdorf), Maňávka (Böhmisch Haidl), Míšňany (Meisetschlag), Mladoňov (Plattetschlag), Nová Víska (Neudörfel), Nový Špičák (Neu Spitzenberg), Ondřejov (Andreasberg), Osí (Schönfelden), Otice (Ottetstift), Petrov (Peterbach), Podvoří (Podwurst), Polečnice (Neustift), Polná na Šumavě (Stein im Böhmerwald), Pražačka (Pragerstift), Račín (Ratschin), Sádlno (Zodl), Šavlova Lhota (Schlagl), Skelná Huť (Glashütten), Stará Huť (Althütten), Starý Špičák (Alt Spitzenberg), Střemily (Richterhof), Strouhy (Graben), Svíba (Schwiegrub), Třebovice (Siebitz), Vitěšovice (Kriebaum), Vítěšovičtí Uhlíři (Kriebaumkollern), Vlčí Jámy (Wolfsgrub), Vražice (Proßnitz), Zadní Bor (Hinterhaid) a Zlatá (Goldberg).

Turistické zpřístupnění

Od 1. července 2006 jsou o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích části vojenského újezdu zpřístupněny. V souvislosti s tím je ve vojenském újezdu a jeho okolí vyznačeno 75,5 km pěších turistických značených tras a 95 km cyklotras.

K podobnému zpřístupnění došlo o rok později i ve vojenském újezdu Brdy.

Zmenšení újezdu

V říjnu 2011 ministr obrany Alexandr Vondra oznámil, že do tří let armáda opustí jižní část újezdu a újezd se zmenší o 12 %. Mimo újezd se ocitne zejména pět obydlených osad, například Květušín se 181 obyvateli a Polná s 59 obyvateli, a buď se stanou obcemi nebo se připojí ke stávajícím obcím. Vesnice na severní straně újezdu mají, kvůli nasměrování střelnic a ochranným zónám, zůstat i nadále jeho součástí. Před otevřením prostoru turistům udělá armáda kompletní průzkum, aby na území nezůstala munice.[4] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[5] V pátek 10. února a v sobotu 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti, ve VÚ Boletice v osadách Boletice, Květušín a Polná na Šumavě, v nichž v té době bylo evidováno 307 obyvatel. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel, v Květušíně 63 % a v Polné na Šumavě 67 %.[6] Podle ankety by Polná na Šumavě spolu s Květušínem měla utvořit novou obec Polná na Šumavě. Osada Boletice by se měla připojit k obci Kájov,[7] pro což se vyslovilo 78 % hlasujících obyvatel.[8]

Zákonem č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, se od 1. ledna 2016 z vojenského újezdu vyčlenila nově vzniklá obec Polná na Šumavě. Dále se katastrální území Březovík 1 a Březovík 2 připojily k obci Ktiš, Hájenky k obci Křišťanov, Houbový Vrch a Maňávka u Českého Krumlova k obci Horní Planá, Kraví Hora k obci Kájov, Mýtina u Želnavy k obci Želnava a Okrouhlík k obci Chvalšiny. Zbývající území i nadále spravuje újezdní úřad, který ale nově sídlí v obci Kájov.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ a b Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  4. ↑ JANOUŠ, Václav. Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka. iDNES.cz [online]. 2011-10-14 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší. iDNES.cz [online]. 2012-01-04 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit. iDNES.cz [online]. 2012-02-11 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ KÁNDLOVÁ, Lucie. Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka. iDNES.cz [online]. 2012-02-16 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ WIRNITZER, Jan. V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá. iDNES.cz [online]. 2011-02-13 [cit. 2014-12-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Český Krumlov
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Polná na Šumavě • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojenský_újezd_Boletice&oldid=16376888“