Vachta trojlistá
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 vachta trojlistá
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Menyanthes trifoliata L., 1753 |
Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, latinské Menyanthés bývá odvozováno z řeckého menýein - odhaliti se, ukazovati se, a anthos - květina, zřejmě pro nápadné květy) je bíle kvetoucí pionýrská rostlina z čeledi hořcovité, jediná z rodu vachta. Dosahuje výšky 15 - 30 cm. V ČR je chráněna zákonem.[2] Lidový název je hořký jetel (díky hořké chuti a listům, které tvarem připomínají právě ty z jetele).
Obsah |
Synonyma[editovat]
- trojan vodní
- trojice vodní
- vachta třílistá
- bobřek
- hořký jetel
- třílistník
- třírožka
- vodní jetel
Popis[editovat]
Vachta trojlistá je asi 15-30 centimetrů vysoká, vytrvalá bylina hořké chutí.
Kořeny[editovat]
Oddenek je dlouhý válcovitý, plazivý, 10 - 15 mm tlustý, plný, větvený s šupinovitými, později opadavými listy. Z úlomku oddenku může vyrůst nová rostlina.[L 1]
Stonek a listy[editovat]
Dolní části lodyh jsou vystoupavé, nesou vždy několik listů. Listy jsou pochvaté dlouze řapíkaté, tříčetné, s lístky téměř přisedlými nebo podlouhle obvejčitými, 4 - 8 (- 12) cm dlouhé a 1,7 - 3,0 (- 5,5) cm široké.Lístky jsou tupé, celokrajné až mělce chobotnatě vroubkované, s vyniklou zpeřenou žilnatinou. Pochva je 3 - 5 cm dlouhá, řapík až 20 (25) cm dlouhý, plný, s aerenchymatickým pletivem a nápadnými cévními svazky.[L 1]
Květy[editovat]
Vachta trojlistá kvete v květnu až červnu. Stopky květenství vyrůstají z úžlabí dolních listů (listenů) a jsou 15 - 30 (- 35) cm dlouhé. V horní části s 3 - 7 cm dlouhým hustým pravidelným hroznem vyrůstá v úžlabí široce kopinatých listenů 10 - 20 oboupohlavných květů. Květní stopky jsou 5 - 10 mm dlouhé. Květy jsou různočleněné. Kalich je pětičetný, 2 - 3 mm dlouhý, s kratičkou květní trubkou a vejčitě kopinatými tupými cípy stejně dlouhým|i jako korunní trubka. Cípy mají na vnitřní straně má dlouhé, husté a měkké brvité třásně, vně růžové, uvnitř bílé. Tyčinek je 5, se střelovitými fialovými prašníky, čnělka je nitkovitá s dvojklannou bliznou, semeník je svrchní.[L 1]
Plody a semena[editovat]
Plodem je široce elipsoidní až vejcovitá, jednopouzdrová tobolka dlouhá 8 - 12 mm. Tobolky mají dvě chlopně a nepravidelně pukají.
Semena jsou zploštělá, elipsoidní až čočkovitá, hladká, světle hnědá, až 2,5 mm v průměru. Semena dobře klíčí, mají dlouhodobu plovatelností na vodní hladině. Semena mohou vyklíčit i po projití trávícím traktem živočichů.[L 1]
Stanoviště[editovat]
Rašelinné a jiné mokré louky, pramenné mísy, vodní příkopy, okraje tůní, někdy i zatemňované břehy |rybníků a prosvětlené bažinné vrbové křoviny na rašelinných půdách. Vachta trojlistá je světlomilná rostlina žijící na zbahnělých půdách často i přeplavených vodou, většinou chudých na živiny. Preferuje kyselé substráty [Hewett (1964) uvádí ze s. Walesu rozpětí pH 4,7 - 7,1]. Snáší plné oslunění.[L 1]
Výskyt[editovat]
Cirkumboreální druh rozšířený hlavně v tempetárním a boreálním pásu Eurasie a Severní Ameriky, jižněji v horách, na severu nejdále v arktické Sibiři, na jihu nejdále v jižním Japonsku.[L 1]
V České republice[editovat]
Roste od planárního do montálního stupně, těžiště výskytu se však nachází v od kolinního do submontálního stupně, výškově od 300 do 650 m max. (1200 m - Krušné hory, Klínovec; Šumava, úpatí Blatného vrchu). Vyšší frekvencí výskytu se vyznačuje například Ašský výběžek, Slavkovský les, Český les, Třeboňská pánev, polovina Českomoravské vrchoviny, Žďárské vrchy, Železné hory aj.[L 1]
Varialibilita[editovat]
Jako fylogeneticky starý druh a v systému dosti izolovaný taxon jeví poměrně malou proměnlivost. V rámci celkového areálu nejnápadnější odchylkou je menšími květy odlišná Menyanthes trifoliata var. minor Rafin, charakteristická pro východní část Severní Ameriky, Hultén však uvádí malokvěté a bělokvěté rostliny i např. z Tibetu a provincie Jün-nan v Číně. Jen za stanovištními poměry se podmíněné ekomorfózy lze považovat ponořenu Menyanthes trifoliata var. submersa Glück, terestickou Menyanthes trifoliata var. terrensis Glück a velkolistou Menyanthes trifoliata var. macrophylla Bolzon
Význam[editovat]
Užívá se list, který se sbírá v době květu. Suší se rychle ve stínu nebo jen krátce na slunci, v případě umělého sušení za teplot nepřesahujících 50 °C. Droga obsahuje glykosidní hořčiny menyanthin a meliatin, cholin, pektin, třísloviny, organicky vázaný jód, vitamín C, flavonoidy, rutin, třísloviny, organické kyseliny, saponiny, sacharidy, silici, fytoncidy a snad i alkaloid gentianin, dále cholin, invertní cukr a kyselinu fosforečnou. Vachta zlepšuje trávící funkce, zvyšuje sekreci trávicích šťáv, ovlivňuje střevní peristaltiku, příznivě působí na činnost jater a žlučníku, tlumí pocity nevolnosti spojené se zvracením, působí mírně projímavě a příznivě ovlivňuje krvetvorbu. Podává se obvykle buď ve formě prášku (4× denně na špičku kulatého nože) nebo ve formě nálevu (2 až 3 polévkové lžíce drogy na šálek vody, pije se 1 šálek denně až obden). Při leukémii nebo během léčby ozařováním se také osvědčila směs z vachty (50 %), bazalky (30 %) a zeměžluče (20 %), z níž se připravuje rovněž nálev. Protože se jedná o drogu potenciálně mírně toxickou (možná přítomnost alkaloidů), není vhodná pro těhotné a kojící ženy. Vachta trojlistá, stejně jako ostatní amara, nesmí být použita při zvýšené kyselosti žaludečních šťáv a při zánětlivých onemocněních žaludku a střev.[L 2]
V dnešní době se využívá především homeopaticky a jako okrasná vodní rostlina v zahradách.informace o vachtě trojlisté na botany.cz
Ochrana[editovat]
Vachta je zařazena mezi ohrožené rostliny (C3) a je chráněna zákonem. Neměla by se tedy ve volné přírodě trhat.
Trpí hlavně úbytkem stanovišť vhodných k růstu (meliorace, těžba rašeliny, vysušování zamokřených luk).[4]
Variety[editovat]
Menyanthes trifoliata var. trifoliata
Menyanthes trifoliata var. minor Rafin
Menyanthes trifoliata var. submersa Glück
Menyanthes trifoliata var. terrensis Glück
Menyanthes trifoliata var. macrophylla Bolzon
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ www.mobot.org
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/glossarytermtaxa/id3282/?taxonid=14871
- ↑ biolib.cz - taxonomie(česky)
- ↑ informace na kvetenacr.cz
Literatura[editovat]
- ↑ a b c d e f g SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky, díl 6.. 1.. vyd. [s.l.] : Academica, 1997. 8020003061.
- ↑ Herbář léčivých rostlin, díl 5.. [s.l.] : [s.n.].
Externí odkazy[editovat]
obrázky na plants.usda.gov(anglicky)
informace na arkive.org(anglicky)
obrázky a oblast výskytu na habitas.org.uk(anglicky)
dobré obrázky na naturfoto.cz(česky)
