Unie svobody – Demokratická unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Unie svobody. Další významy jsou uvedeny na stránce Unie svobody (rozcestník).
Unie svobody – Demokratická unie
Logo
ZkratkaUS-DEU
Datum založení22. ledna 1998
Datum rozpuštění1. ledna 2011
ZakladatelIvan Pilip
Jan Ruml
SídloKozí 916/5
110 00 Praha
Rozkol odODS
Ideologieliberalismus[1]
sociální liberalismus[2][3]
pro-evropanismus[4]
Politická pozicestředopravice
Barvy
     zelená
     žlutá
IČO67777708 (VR)
Rejstřík MV ČR143
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unie svobody – Demokratická unie (zkratka US-DEU) byla česká středopravicová sociálně liberální politická strana. Na politické scéně působila od roku 1998 do 2010. Do sloučení s Demokratickou unií v roce 2001 nesla strana název Unie svobody.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1998 do roku 2002[editovat | editovat zdroj]

O jejím vzniku bylo rozhodnuto v lednu 1998 po skandálu s financováním a následném rozkolu uvnitř ODS na podzim 1997. Část strany v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem se pokusila svrhnout tehdejší vedení strany, především jejího předsedu Václava Klause, který měl v ODS velmi silnou pozici. Po neúspěšném pokusu o změnu ve vedení ze strany vystoupili a založili Unii svobody. Ta byla zaregistrována 22. ledna 1998.

Strana měla zpočátku velkou podporu médií, prezidenta i části společnosti, řada komentátorů ji připisovala světlou budoucnost a ODS postupný úpadek. Navíc do ní přestoupila většina známějších politiků ODS, ale již v předčasných volbách 1998 získala oproti ODS citelně málo hlasů. V letech 1998 až 2002 byla Unie svobody jednou z hlavních částí tzv. Čtyřkoalice, ta byla spolu s ODS a ČSSD jednou ze tří hlavních politických sil. Během období tzv. opoziční smlouvy se navíc mohla profilovat jako jediná skutečná demokratická opozice vůči levicové vládě Miloše Zemana tolerované pravicovou ODS. V prosinci 2001 se Unie svobody spojila s Demokratickou unií, čímž vznikla US-DEU. Vnitřní problémy ODA a nesoudržnost Čtyřkoalice způsobil její rozpad krátce před parlamentními volbami 2002, což se negativně projevilo i na volebních výsledcích US-DEU (většina unionistů byla vykroužkována lidoveckými kandidáty, sama Koalice US-DEU a KDU-ČSL skončila ve Sněmovně jako poslední).

Po volbách v roce 2002[editovat | editovat zdroj]

Po volbách v roce 2002 a vstupu do vlády premiéra Vladimíra Špidly strana ztratila důvěru voličů, postupně ji opouštěla většina zbývajících významných osobností a její volební preference klesaly. Po změně ve vedení ČSSD a nástupu Jiřího Paroubka navíc ČSSD stále více a otevřeněji začala spolupracovat s KSČM, s níž mohla své oficiální koaliční partnery US-DEU a KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně kdykoli pohodlně přehlasovat. US-DEU sice stále měla své ministry ve vládě, ale jejich faktický vliv byl již malý. US-DEU vyměnila vedení, do čela zvolila mladého a poměrně neokoukaného politika Pavla Němce, ale ten nedokázal klesající podporu veřejnosti zvrátit. Po jeho skandálu s propuštěním katarského prince se krize strany jen prohloubila.

Pro volby v roce 2006 vládní strana radikálně změnila image a s pentagramem ve znaku se pokusila získat hlasy mladých voličů ultraliberálního až anarchistického smýšlení. Ve volbách však propadla s ziskem pouhých 0,3 % hlasů (absolutně 16 457).[5] V reakci na tento neúspěch rezignovalo vedení strany včetně předsedy Pavla Němce a na republikovém výboru v červenci 2006 byl předsedou zvolen senátor Jan Hadrava. Nové vedení se za parlamentní kampaň v roce 2006 omluvilo. Ve volbách v roce 2010 strana nekandidovala a vyjádřila podporu ODS.

Strana formálně zanikla k 1. lednu 2011.[6] Přesto však i strana nadále odevzdává finanční výroční zprávy včetně té za rok 2015.[7]

Předsedové strany[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Osoba Od Do
1. Jan Ruml 22. února 1998 1. prosince 1999
pověřen řízením Karel Kühnl 1. prosince 1999 28. února 2000
2. Karel Kühnl 28. února 2000 23. června 2001
3. Hana Marvanová 23. června 2001 4. července 2002
pověřen řízením Ivan Pilip 4. července 2002 19. ledna 2003
4. Petr Mareš 19. ledna 2003 27. června 2004
5. Pavel Němec 27. června 2004 5. června 2006
pověřen řízením Martin Stránský 5. června 2006 1. července 2006
6. Jan Hadrava 1. července 2006 2. června 2007
7. Jan Černý 2. června 2007 1. ledna 2011

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Poslanecká sněmovna[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky v roce 1998
Volební výsledky v koalici s KDU-ČSL v roce 2002
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1998 513,596 8.6
19/200
5. Opozice
20021 V rámci Čtyřkoalice
9/200
10 5. Vláda
2006 16,457 0.3
0/200
9 11. -

1 Poslanecký klub US-DEU měl 10 poslanců, protože do něho vstoupili dva poslanci zvolení jako nezávislí za KDU-ČSL

Senát[editovat | editovat zdroj]

Volby První kolo Druhé kolo Mandáty V Senátu celkem +/-
Hlasy % Pozice1 Hlasy % Pozice1
1998 40,105 4.2 6. 20,059 3.7 6.
1/27
1/81
1
2000 99,504 11.6 5. 98,985 17.6 3.
8/27
9/81
8
2002 48,879 7.3 5. 36,294 4.4 6.
1/27
10/81
1
20042 1,054 2.9 6.
0/2
10/81
0
20043 26,431 3.6 7. 23,922 5.0 5.
1/27
10/81
0
2006 18,522 1.7 8. 7,367 1.3 9.
0/27
2/81
8
2008 12,016 1.1
0/27
1/81
1

1 Podle pořadí získaných hlasů.
2 Doplňovací volby v obvodech č. 20 - Praha 4 a č. 54 - Znojmo.
3 Zahrnuje Karla Schwarzenberga, který byl na senátora navržen US-DEU jako člen Občanské demokratické aliance.

Zastupitelstva krajů[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty Pozice
Abs. % Abs. ±
2000 v rámci Čtyřkoalice
66/675
66 5.
2004 v koalicích
6/675
60 7.

Zastupitelstva obcí[editovat | editovat zdroj]

Volby Hlasy Mandáty
Abs. % Abs. ±
1998 4,297,272 5.5
701/62920
701
2002 2,648,053 3.3
451/62771
250
2006 283,431 0.3
84/62575
367
2010 70,327 0.1
20/62338
64

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Democracy in the European Union: Towards the emergence of a public sphere. [s.l.]: Routledge, 27 September 2006. Dostupné online. ISBN 113422432X. S. 172–174. (anglicky) 
  2. Nejsme jako my. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  3. Život je legální, vzkazuje nová US. Aktuálně.cz [online]. 2006-04-23 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  4. US-DEU definitivně skončila. Nenabídla jiný programový základ, míní politolog. iROZHLAS [online]. 2011-01-03 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  5. http://www.volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ
  6. Archivovaná kopie. www.unie.cz [online]. [cit. 2005-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-08-22. 
  7. Varování dostalo 81 stran. Kvůli výročním zprávám hrozí stopka Železnému i Bartošovi. ČT24 [online]. Česká televize, 25.5.2015 [cit. 25.5:2015]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]