Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu | |
---|---|
Vznik | |
Datum | 1990 |
Místo | Kyjev |
Registrace v ČR | |
(dosud neregistrováno) | |
Statutární orgán | |
(neexistuje) | |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, oficiálně Ukrajinská pravoslavná církev (ukrajinsky Українська православна церква, rusky Украинская православная церковь, zkratka UPC) je kanonická pravoslavná církev. Tvoří autonomní součást Ruské pravoslavné církve vedené moskevským patriarchou.
Kvůli odlišení od v roce 1992 založené Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu se přidává „Moskevský patriarchát“ (ukrajinsky Українська Православна Церква (Московський Патріархат), rusky Украинская православная церковь (Московского патриархата), zkratka UPC (MP)), ačkoliv církev na původním a oficiálním názvu trvá.
Kromě Haliče, kde převažuje řeckokatolická církev, měla převahu ve všech regionech Ukrajiny, než kolem roku 2011 toto prvenství převzala Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu. Poté, co začala hájit ruské zájmy, trpí silným odlivem farníků.[1]
Historie
Když v roce 1991 Ukrajina získala nezávislost, začal tehdejší kyjevský metropolita Filaret II. (ukrajinsky Філарет - Патріарх Київський) usilovat o odtržení ukrajinské části církve od moskevského ústředí, za což byl zbaven svého úřadu. Poté založil s částí duchovenstva v roce 1992 Ukrajinskou pravoslavnou církev Kyjevského patriarchátu se sídlem v Kyjevě. Od té doby panuje mezi oběma církvemi napětí.[2] V roce 1997 Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu kyjevského patriarchu Filareta II. dokonce exkomunikovala.
V průběhu Euromajdanu roku 2013 došlo k vnitřnímu rozkolu uvnitř církve Moskevského patriarchátu, když část představitelů sympatizovala s kyjevskými protesty a jiní otevřeně podpořili vojenskou intervenci Ruska na Donbasu, v důsledku čehož na Ukrajině narůstá negativní názor na její činnost.[2] Její napojení na Ruskou pravoslavnou církev jí škodí, navíc v situaci, kdy nový metropolita Onufrij je příznivcem sjednocení „ruského prostoru“, jehož součástí má být i Ukrajina s Běloruskem.[2]
Vazba Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu na Kreml, podpora politiky Vladimira Putina, její zásah do konfliktu mezi státy, jejichž občané jsou členy církve a podpora vojenské intervence Ruska na východě Ukrajiny způsobuje výrazný odliv věřících. Zatímco v roce 2011 tvořili její farníci na Ukrajině 25,9 % obyvatel, začátkem roku 2015 to bylo již jen 20,8 %.[1]
Kláštery
Největšími náboženskými středisky církve jsou tři (částečně jeskynní) kláštery:
- Kyjevskopečerská lávra v Kyjevě
- Počajivská lávra v městečku Počajiv nedaleko Kremence, v Ternopilské oblasti
- Svjatohirská lávra v městečku Svjatohir v Doněcké oblasti
Příbuzná hesla
Odkazy
Reference
- ↑ a b TYŠKEVYČ, Ihor. Ruská pravoslavná církev vyhlásila válku Kyjevu, aneb Proč musí Ukrajina vyřešit náboženskou otázku. Informnapalm [online]. 2015-04-26 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c LEBDUŠKA, Michal. Ukrajinský spor o pravé pravoslaví. Česká televize [online]. 2014-09-06 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online.
Související články
- Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu založená roku 1992
- Ukrajinská autokefální pravoslavná církev, jejíž kořeny sahají do roku 1921
- Ukrajinská řeckokatolická církev
- Katolická církev na Ukrajině
- Římskokatolická církev na Ukrajině
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu na Wikimedia Commons