Kyjevskopečerská lávra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyjevskopečerská lávra
Světové dědictví UNESCO
Києво Печерська Лавра.JPG
Smluvní stát Ukrajina Ukrajina
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iii, iv
Odkaz 527 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1990 (14. zasedání)

Kyjevskopečerská lávra (ukrajinsky Києво-Печерська лавра, rusky Киево-Печерская лавра) je pravoslavný klášterní komplex v ukrajinském Kyjevě, založený roku 1051 poustevníky Feodosijem a Antonijem. Ve středověku byl významným kulturním centrem (archimandrita Jelisej Pletěněckij zde provozoval tiskárnu, která sehrála velkou roli v rozvoji ruské literatury) a dnes je sídlem metropolity Volodymyra (Viktor Sabodan), duchovního vůdce ukrajinské pravoslavné církve. Název pochází od slova пещера (jeskyně), protože původně žili mniši v labyrintu podzemních jeskyní, až později nad nimi byly postaveny chrámy. Dominantou areálu, který je vysokým srázem rozdělen na horní a dolní lávru, je 96,5 metru vysoká zvonice. Architektonicky nejcennějšími stavbami jsou Uspenský chrám a refektář. Součástí lávry je také Chrám Spasitele na Berestovu, ačkoli leží mimo její zdi.

Komunistický režim klášter v roce 1930 zrušil a proměnil v muzeum. Komplex lávry byl vážně poškozen za bojů druhé světové války, znovu byl vysvěcen v roce 1988 v rámci oslav tisíce let od přijetí křesťanství na Kyjevské Rusi. Po nepovedené rekonstrukci ze začátku 21. století začala lávra chátrat. [zdroj?] V roce 2007 byla zvolena jedním z tzv. sedmi divů Ukrajiny. Podle kláštera je okolní část Kyjeva oficiálně pojmenována Pečerský rajón. V areálu lávry je pochován ruský předseda vlády Pjotr Stolypin.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]