Unie svobody - Demokratická unie
| Unie svobody - Demokratická unie | |
| Zkratka: | US-DEU |
|---|---|
| Datum založení: | 1998 |
| Datum rozpuštění: | 2011 |
| Předseda: | Jan Černý |
| Sídlo: | Rumunská 1, 120 00 Praha 2 |
| Ideologie: | Liberální konzervatismus Konzervatismus(původně), Liberalismus, |
| Evropská strana: | (Evropská liberální strana - přihláška) |
| Barvy: | Zelená, žlutá, v předvolební kampani v roce 2006 purpurová |
| Volební výsledek: | 0,3 % (PSP ČR 2006) |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Zastupitelstva obcí |
44 / 62178
|
| Oficiální web | |
| www.unie.cz | |
Unie svobody - Demokratická unie (US-DEU) byla česká liberální pravicová politická strana.
Obsah |
Historie [editovat]
Od roku 1998 do roku 2002 [editovat]
O jejím vzniku bylo rozhodnuto v lednu 1998 po skandálu s financováním a následném rozkolu uvnitř ODS na podzim 1997. Část strany v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem se pokusila svrhnout tehdejší vedení strany, především jejího předsedu Václava Klause, který měl v ODS velmi silnou pozici. Po neúspěšném pokusu o změnu ve vedení ze strany vystoupili a založili Unii Svobody. Ta byla zaregistrována 22. ledna 1998.
Strana měla zpočátku velkou podporu médií, prezidenta i části společnosti, řada komentátorů ji připisovala světlou budoucnost a ODS postupný úpadek a navíc do ní přestoupila většina známějších politiků ODS, ale již v předčasných parlamentních volbách 1998 získala oproti ODS citelně málo hlasů. V letech 1998–2002 byla Unie svobody jednou z hlavních částí tzv. Čtyřkoalice, ta byla spolu s ODS a ČSSD jednou ze tří hlavních politických sil. Během období opoziční smlouvy se navíc mohla profilovat jako jediná skutečná demokratická opozice vůči levicové vládě Miloše Zemana tolerované pravicovou ODS. V prosinci 2001 se Unie svobody spojila s Demokratickou unií, čímž vznikla US-DEU. Vnitřní problémy ODA a nesoudržnost Čtyřkoalice způsobil její rozpad krátce před parlamentními volbami 2002, což se negativně projevilo na volebních výsledcích US-DEU.
Po volbách v roce 2002 [editovat]
Po volbách v roce 2002 a vstupu do vlády premiéra Vladimíra Špidly strana ztratila důvěru voličů, postupně ji opoustěla většina zbývajících významných osobností a její volební preference klesaly. Po změně ve vedení ČSSD a nástupu Jiřího Paroubka navíc ČSSD stále více a otevřeněji začala spolupracovat s komunisty[zdroj?] a mohla pohodlně přehlasovat US-DEU a KDU-ČSL ve vládě i v parlamentu. US-DEU sice stále měla své ministry ve vládě, ale jejich faktický vliv byl již malý. US-DEU vyměnila vedení, do čela zvolila mladého a poměrně neokoukaného politika Pavla Němce, ale ten nedokázal klesající podporu veřejnosti zvrátit. Po jeho skandálu s katarským princem se krize strany jen prohloubila.
Pro parlamentní volby v roce 2006 vládní strana radikálně změnila image a s pentagramem ve znaku se pokusila získat hlasy mladých voličů anarchistického a ultraliberálního smýšlení. Ve volbách však propadla s ziskem pouhých 0,3 % hlasů (absolutně 16 457).[2] V reakci na tento neúspěch rezignovalo vedení strany včetně předsedy Pavla Němce. Na republikovém výboru v červenci 2006 byl předsedou zvolen senátor Jan Hadrava. Nové vedení se za parlamentní kampaň v roce 2006 omluvilo. Strana formálně zanikla k 1. lednu 2011.[3]
Předsedové strany [editovat]
- 1998–1999 Jan Ruml
- 2000–2001 Karel Kühnl
- 2001–2002 Hana Marvanová
- 2002–2003 Ivan Pilip
- 2003–2004 Petr Mareš
- 2004–2006 Pavel Němec
- 2006–2007 Jan Hadrava
- 2007–2010 Jan Černý
Volební výsledky [editovat]
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [editovat]
|
|
Hlasy | Procenta | počet poslanců |
|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1) Jen Unie svobody. Demokratická unie obdržela 86 431 (1,45 %) a žádný mandát
2) Společná kandidátka s KDU-ČSL
3) Poslanecký klub US-DEU měl 10 poslanců, protože do něho vstoupili dva poslanci zvolení jako nezávislí za KDU-ČSL
Poznámky [editovat]
- ↑ Strana získala 5 mandátů na samostatných kandidátkách. Dále získala celkem 39 mandátů v rámci společných kandidátek různých koalic a sdružení.
