Třída Gaeta
| Třída Gaeta | |
|---|---|
 Crotone (M5558) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Italské námořnictvo |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 8 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | třída Lerici |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 665 t (standardní) 697 t (plný) |
| Délka | 52,45 m |
| Šířka | 9,87 m |
| Ponor | 2,95 m |
| Pohon | 1 diesel |
| Rychlost | 14 uzlů |
| Posádka | 50 |
| Výzbroj | 2× 20mm kanón |
| Sonar | SQQ-14 |
Třída Gaeta je třída minolovek provozovaných Italským námořnictvem a v podobě odvozených typů rovněž několika zahraničními uživateli. Pro Itálii bylo postaveno celkem osm jednotek této třídy. Všechny jsou v aktivní službě. Typ je odvozen z předcházející třídy Lerici.
Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]
Minolovky vyvinula italská loděnice Intermarine SpA. V letech 1992–1996 bylo do italského námořnictva zařazeno osm jednotek pojmenovaných Gaeta (M5554), Termoli (M5555), Alghero (M5556), Numana (M5557), Crotone (M5558), Viareggio (M5559), Chioggia (M5560) a Rimini (M5561). Prvních šest bylo objednáno v roce 1988 a zbylé dvě byly přiobjednány v roce 1991. V roce 2009 byla objednána modernizace všech osmi minolovek, zahrnující například instalaci nového sonaru.[1]
Jednotky třídy Gaeta:[2]
| Jméno | Spuštěna | Dodání | Status |
|---|---|---|---|
| Gaeta (5554) | 1990 | 9. října 1993 | aktivní |
| Termoli (5555) | 1990 | 28. května 1993 | aktivní |
| Alghero (5556) | 1991 | 28. května 1993 | aktivní |
| Numana (5557) | 1991 | 11. června 1994 | aktivní |
| Crotone (5558) | 1992 | 11. června 1994 | aktivní |
| Viareggio (5559) | 1992 | 26. října 1996 | aktivní |
| Chioggia (5560) | 1994 | listopad 1996[1] | aktivní |
| Rimini (5561) | 1994 | květen 1996[1] | aktivní |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o vylepšenou zvětšenou verzi třídy Lerici (trup je delší o 2,5 m a výtlak větší o 77 tun). Trup plavidel je zhotoven ze sklolaminátu a je odolný vůči podmořským výbuchům. Miny jsou vyhledávány pomocí vysokofrekvenčního sonaru SQQ-14 a až sedmi potápěčů, pro které je na palubě umístěna dvoumístná dekompresní komora. K jejich likvidaci min slouží dva dálkově ovládané prostředky Pluto. Obrannou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny Oerlikon. Pohonný systém tvoří jeden diesel. Nejvyšší rychlost dosahuje 14 uzlů.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Gaeta Class Minehunter, Italy [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Class Gaeta Coastal Minehunter [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-22. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Gaeta na Wikimedia Commons
