Třída Maestrale

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Maestrale
Maestrale
Obecné informace
Uživatelé Italské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 8
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce Lupo
Následovník FREMM
Technické údaje
Výtlak 2700 t (standardní)
3200 t (plný)
Délka 122,73 m
Šířka 12,88 m
Ponor 4,1 m
Pohon CODOG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 33 uzlů
Dosah 6000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 232
Výzbroj 1× 127mm/54
4× 40mm/70 DARDO (2×2)
Otomat-Teseo Mk 2 (4×1)
Selenia Aspide
6× 324mm torpédomet (2×3)
2× 533mm torpédomet
Pancíř
Letadla 2× vrtulník
Radar
Sonar Raytheon DE 1164
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Maestrale je třída víceúčelových fregat, stavěných pro italské námořnictvo loděnicí Fincantieri. Celkem bylo v letech 1982–1985 do služby zařazeno osm lodí této třídy, pojmenovaných Maestrale, Grecale, Libeccio, Scirocco, Aliseo, Euro, EsperoZeffiro. Všechny fregaty této třídy jsou stále v aktivní službě.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 127mm kanón (délka hlavně 54 ráží) v dělové věži na přídi a dva dvojhlavňové 40mm kanóny DARDO (délka hlavně 70 ráží) ve věžích po stranách hlavní nástavby. Kanóny DARDO slouží pro blízkou obranu, zejména vůči protilodním střelám. Za 127mm kanónem je umístěno osminásobné vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Selenia Aspide. Čtyři protilodní střely Otomat-Teseo Mk 2 jsou umístěny na střeše hangáru. Protiponorkovou výzbroj představují dva tříhlavňové 324mm torpédomety a dva 533mm torpédomety. Na palubě je přistávací plocha a hangár pro dva vrtulníky AB-212. Trupový sonar a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru jsou typu Raytheon DE 1164.

Pohonný systém je koncepce CODOG. Při běžné plavbě lodě pohání dva diesely GMT 230-20 DVM, díky kterým mohou plout rychlostí až 21 uzlů. V bojové situaci lodě pohání pouze dvě plynové turbíny General electric LM-2500. Nejvyšší rychlost je v takovém případě 33 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]