Těšovice (okres Prachatice)
Těšovice | |
---|---|
vodní mlýn čp. 34 | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Prachatice |
Obec s rozšířenou působností | Prachatice (správní obvod) |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°3′26″ s. š., 14°1′26″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 319 (2023)[1] |
Rozloha | 8,37 km²[2] |
Nadmořská výška | 501 m n. m. |
Počet domů | 127 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Těšovice 2 38421 Husinec starosta |
Starosta | Emil Nachlinger |
Oficiální web: www | |
Těšovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 550582 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Těšovice se nachází v okrese Prachatice, na řece Blanici zhruba 2,5 km východně od Husince a 5,5 km severovýchodně od Prachatic. Těšovicemi prochází silnice II/141 (Prachatice – Bavorov) a železniční trať 197 (Číčenice – Volary) s železniční stanicí Husinec. Žije zde 319[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.[4] V letech 1676–1688 vlastnil Těšovice Jan František Chlumčanský z Přestavlk. V roce 1688 byla obec zakoupena Janem z Eggenberga. Okolo roku 1850 se Bělečská Lhota uváděla i jako Béčská Lhota.
Od 14. října 1893 procházela obcí železniční trať z Číčenic do Volar. Dne 9. ledna 1929 na ní (za mrazu -14 °C) došlo k dopravní nehodě, když strojvůdci v železniční stanici Prachatice ujel motorový vůz osobního vlaku 4934 a srazil se s osobním vlakem 4901, který jel od Husince. Při srážce byl těžce raněn topič lokomotivy a dalších devět osob bylo zraněno lehce, celková škoda byla odhadnuta na 150 tisíc Kčs.[zdroj?]
V roce 1957 bylo po mohutné celookresní agitaci v Těšovicích založeno JZD. Jako vůbec poslední z rolníků v obci ukončil samostatné hospodaření Josef Hess Bělče, a sice 1. října 1978, kdy do JZD včlenil své 4,75 hektaru půdy. Byla zde i malá škola, která již není v provozu.
Tradice
Zachovává se zde tradice koledování, kdy na Velikonoce děti chodí okolo šesté hodiny ráno a v poledne řehtat s řehtačkami, místo zvonů, „které uletěly“. Chodí se řehtat tři dny, kdy nezvoní zvony. Třetí den v poledne se vyřehtají sladkosti, vajíčka a peníze pro děti. Také se udržuje tradice stavění májky (Máje).
Pamětihodnosti
- Vodní mlýny – Hanušův mlýn, Mauriců mlýn a Bělečský mlýn
- Těšovická kaplička postavená kolem roku 1880
- Bělečská kaplička, která slouží jako poslední rozloučení s občany
- Kaplička v Bělečské Lhotě, postavená kolem roku 1890. Byly zde ukradeny dvě mariánské sošky. Před kaplí je kříž s Ježíšem.
Hospodářství
Na okraji obce v průmyslovém areálu provozuje svou činnost několik soukromých firem zpracovávající kámen těžený v místním lomu, ve kterém byla obnovena těžba clonovými odstřely v roce 2006. Dříve se v zatopeném lomu dalo provozovat potápění.
Geologie
Přímo v Těšovicích se v řece Blanici rýžovalo zlato. V Bělči se nachází granit s turmalínem a amfibolitickým pegmatitem. Na Kozím vrchu je pak dále allanit, granát z granulitu, chondrodit, kalcit, mastek, růžová zrnka rhodonitu, titanit a turmalin granulitu na Bábí. V Bělečská Lhotě pak albit X v křemenné žíle, tuha v rule, granát a turmalín v granulitu na Bábí, turmalín v pegmatitech a pyrit.
Části obce
- Těšovice
- Běleč
- Bělečská Lhota
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ v roce 1334 - Bělečská Lhota.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Těšovice na Wikimedia Commons
- Těšovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)